Vogue Daily

Oslavy Mezinárodního dne žen

Česko i Slovensko patří historicky mezi země, kde se Mezinárodní den žen slavil vůbec poprvé, a také mezi státy, které mezi prvními zavedly ústavně zakotvené volební právo. Oslavy načas zdiskreditoval povinný karafiát, dnes připomínají především pokračující snahy o rovné příležitosti, odměňování a zvláště zapojování žen do vedoucích pozic v soukromé sféře i řízení věcí veřejných.
S počátkem minulého století se v USA stupňovaly emancipační snahy žen, které se stále častěji realizovaly v podobě demonstrací iniciovaných americkou socialistickou stranou. Měnící se poměry, které v Evropě ohlásila Velká francouzská revoluce, se postupně šířily a nabraly na síle. Velké shromáždění za volební právo žen, které se konalo 8. března 1908 v New Yorku, vytáhlo do ulic až patnáct tisíc žen, především švadlen, které pod heslem „chléb a růže“ požadovaly nejen volební právo, ale také lepší pracovní podmínky, zkrácení pracovní doby a zákaz práce dětí. Mnohé z nich poté přišly o zaměstnání. Navázaly však na protesty žen pracujících v textilních továrnách, které se poprvé datují do roku 1857, a tentokrát už nezůstaly bez odezvy. Od roku 1909 se začal slavit Národní den žen, tehdy ještě (až do roku 1913) poslední únorovou neděli. 
Rozhodnutí o pořádání mezinárodního svátku, zpočátku ještě bez určení pevného data, přinesla první mezinárodní ženská konference Druhé internacionály v Kodani v roce 1910. Hned v následujícím roce, tedy právě před sto deseti lety, se poprvé MDŽ slavil v Dánsku, Německu, Švýcarsku a Rakousku-Uhersku a v roce 1913 se svátek přesunul na 8. března jako připomínka událostí v New Yorku. Historicky se tedy poprvé mezinárodní svátek žen slavil poprvé i na našem území a díky vlivu Charlotty Garrigue Masarykové patříme mezi země, které o něco později mezi prvními zavedly také ústavně zakotvené rovné volební právo. 
V roce 1913 se první svátek žen slavil také v Rusku a o čtyři roky později to byly právě ony, kdo v únoru 1917 v Petrohradě pod heslem „chléb a mír“ spustily revoluci vedoucí k carské abdikaci. Prozatímní vláda mimo jiné schválila i volební právo žen, a to 23. února juliánského kalendáře, což odpovídalo 8. březnu kalendáře gregoriánského. Mezinárodní den žen tím definitivně získal pevné datum. 
Svátek se rychle rozšířil a nakonec jeho zavedení po celém světě podpořilo oficiální uznání ze strany Organizace spojených národů v roce 1975. U nás byl sice MDŽ načas zdiskreditován komunistickým režimem (a povinným karafiátem) a po roce 1989 z toho důvodu opomíjen, ale znovu se prosadil jako připomínka mezinárodní solidarity žen a od roku 2004 u nás patří mezi oficiálně stanovené významné dny. Zvláště v poslední době MDŽ znovu získává celosvětově na naléhavosti, a to zčásti v souvislosti s iniciativami #MeToo, #TimesUp a dalšími nebo otázkami sebeurčení rozvířenými událostmi v Polsku, ale s ohledem na pokračující snahy o rovné příležitosti, odměňování a zvláště zapojování žen do vedoucích pozic v soukromé sféře i řízení věcí veřejných. 
Přidejte se na LinkedIn k Vogue Leaders.