Filmy Grety Gerwig, které byste měli (znovu) vidět

Ať už před kamerou, nebo za, Greta Gerwig vždy přichází se svým jedinečným, nezaměnitelným způsobem vnímání světa, a než byste se nadáli, vtáhne vás do něj. Studentka anglické literatury a filozofie na Kolumbijské univerzitě měla dlouho ambice proniknout do uměleckých kruhů, zejména k divadlu. Psala hry, se spolužáky založila improvizační skupinu. V roce 2006 se začala věnovat filmu, zejména nezávislému filmovému hnutí mumblecore, a naučila se nejen hrát, ale velmi rychle také psát scénáře.

O pár let a rolí později si Greta Gerwing vybudovala jméno. Po uvedení filmu Greenberg do kin v roce 2010 deník New York Times ocenil výkon herečky, která by se mohla stát „nejlepší herečkou své generace". Mladá žena se nadále prosazuje v nízkorozpočtové kinematografii a zároveň objevuje mainstreamové filmy (v roce 2011 ji můžeme vidět po boku Natalie Portman a Ashtona Kutchera v romantické komedii Hlavně nezávazně). S Noahem Baumbachem, režisérem, který ji objevil pro film Greenberg, se znovu setkává ve filmu Frances Ha. Baumbach se stává jejím partnerem, otcem jejího dítěte a privilegovaným uměleckým spolupracovníkem. Podílí se také na Barbie, který s ní společně napsal.

Ve čtvrtek 14. prosince výbor filmového festivalu Cannes oznámil, že režisérka bude předsedat porotě 77. ročníku, který se bude konat od 14. do 25. května 2024. Greta Gerwig v oficiální tiskové zprávě uvádí: „Pro mě jako kinofilku bylo Cannes vždy vrcholem toho, co může představovat univerzální filmový jazyk. Dostat se do stavu zvýšené vnímavosti, zaujmout místo v potemnělém sále plném cizích lidí a sledovat nový film, to je to, co mám nejraději." 

Tady jsou tipy na její filmy. Jde o ideální příležitost (znovu)objevit filmografii Grety Gerwig, a zejména ty snímky, které nás „uvádějí do stavu zvýšené vnímavosti".

V tomto černobílém komediálním dramatu Noaha Baumbacha, které napsal společně s Gretou Gerwig, sledují diváci sedmadvacetiletou Newyorčanku Frances, která sní, že se stane choreografkou. Zatímco čeká, až se její sen stane skutečností, baví se se svou nejlepší kamarádkou Sophií, s níž se nakonec rozhádá. Snaží se vyjít s penězi ve městě, které nikdy nespí, a vyzkouší sdílené bydlení... Trochu tančí a hodně pochybuje. Ale vždy si uchovává naději, že najde sama sebe.

Pro tento dokonalý coming-of-age film nás kamera Mikea Millse zavalí horkem Santa Barbary. Je léto roku 1979, doba protestů a velkých kulturních změn. Annette Bening hraje Dorotheu Fields, ženu po padesátce, která sama vychovává svého syna Jamieho. Rozhodne se požádat o pomoc dvě mladé ženy, aby dospívajícímu chlapci pomohly otevřít se jiným pohledům na svět. Zde nastupuje Greta Gerwig v roli Abbie, punkové umělkyně s buřičským temperamentem. Objevujeme také Elle Fanning coby Julii, sedmnáctiletou sousedku, která je stejně chytrá jako vzpurná.

Christine McPherson je sedmnáct, má růžové vlasy a zářivé oči. Říká si Lady Bird (čímž chce svému okolí i světu ukázat svou svobodomyslnost), aby neupadla do nudy nebo – ještě hůř – do banality. Faktem je, že tato mladá žena má hlavu plnou snů. Na prvním místě seznamu figuruje odchod. Chce opustit svou náboženskou střední školu, spolužáky a městečko Sacramento a vydat se za mnohem víc vzrušujícím životem umělkyně na východní pobřeží Spojených států, do New Yorku. Lady Bird je první samostatný film Grety Gerwig. Je to přesný, složitý a rozporuplný portrét dospívající dívky (v podání skvělé Saoirse Ronan), která hledá a utváří sama sebe. Autorčin film je zároveň vtipný, melancholický a průzračně jasný. A ve svém žánru exceluje. Důkaz: její celovečerní film byl nominován v pěti kategoriích na Oscara 2018 a ve stejném roce získal Zlaté glóby v kategorii Nejlepší komedie/muzikál.

Greta Gerwig se pro svou adaptaci knihy Louisy May Alcott o učednicích, která vyšla ve dvou dílech v letech 1868 a 1869, rozhodla, že pořádnou pozornost věnuje všem, nejen hlavní hrdince. Za tímto účelem se obklopila  těmi nejlepšími hollywoodskými herečkami a režírovala mimo jiné Emmu Watson, Saoirse Ronan, Florence Pugh a Elizu Scanlen (slavné dcery doktora Marche), dále Lauru Dern v roli matky, Timothée Chalameta jako Laurieho a Meryl Streep v roli zahořklé, svatouškovské tety.

Vtipný i absurdní snímek Bílý šum zobrazuje americkou rodinu v 80. letech minulého století. Film je adaptací románu Dona DeLilla z roku 1985 Background Noise a sleduje Adama Drivera a Gretu Gerwig v rolích rodičů, kteří se svými dětmi zkoumají univerzální tajemství lásky a smrti, přemýšlejí, jak být šťastní v nestabilním světě, a zároveň se snaží zvládat každodenní konflikty.