VOGUE editorial: Slavíme páté výročí založení VOGUE CS a jaká bude jeho nová éra?

Co nového bude ve VOGUE CS pod tvým vedením? Jaká bude nová tvář časopisu? Co všechno chceš změnit? Za poslední měsíc jsem tyto otázky slyšela denně a nesčet­někrát. Nespočítám, kolikrát jsem na ně odpovídala, a to dokonce i během callu se samotnou Annou Wintour. Docházela jsem opakovaně k tomu, že je sice hlavní věřit ve svoji promyšlenou a pro­ cítěnou vizi, odrážet svůj vkus a k tomu zohledňovat čtenáře, ale že to není jediný recept na úspěch – chtěla jsem zároveň dobře vnímat své okolí, celý tým, protože každé vydání je dílem všech. Kolektivní energie vlitá do každé stránky.

Proto když jsme společnou diskuzí s novými kolegy došli k tématu September Issue, s nímž chceme odstartovat přepracovanou podobu časopisu, totiž roots/kořeny, přidala jsem si k němu ještě my/mé. Ko­řeny každého z nás jsou odlišné – co člověk, to jiný příběh. Nechtě­la jsem, aby číslo sklouzlo jen ke zkratkovitému reflektování česko-­moravsko­-slovenské, respektive rakousko­-uherské kultury, lidovosti, pouze k referencím na minulost. „Ráda bych zohlednila jak naši lokál­ní story, tak zároveň také časopisu VOGUE jako takového, a k tomu ještě zdůraznila individuálnost kohokoli z nás,“ říkala jsem na jedné z redakčních porad. Podívala se na minulost skrze budoucnost.

Kdybych měla ve zkratce vystihnout můj záměr s prvním číslem, které jsem měla tu čest s celou redakcí dohromady komponovat, řek­la bych: obnovit napojení.

A tak v novém vydání, vzniklém pod taktovkou staronového týmu, napojujeme rozmanité spoje, navazujeme na různé základy. Pře­devším nový art director Róbert Kováč uvádí nový odlehčený gra­fický redesign, v němž rozklíčujete pro VOGUE klasickou čistotu i progresivní, soudobý zlom stránek. Kreativní a vizuální ředitel VOGUE CS Alexander Bel společně s módní ředitelkou Milenou Žuravljovou se pak pustili do přetvoření úvodní sekce nazvané VOGUE Curated, v níž si připomínáme zásadní film Ztraceno v překladu – scény, kdy spolu se Scarlett Johansson odhazujeme supe­rego, našeho neúnavného sebekritického pozorovatele, a v totální ospalosti odhalujeme syrové, pravé já, které touží po něčem jiném, než jsme si rozumem dlouho vnucovali.

Jan Boublík se vydává na návštěvu nejstaršího obchodu Tiffany & Co. na Manhattanu, který za dohledu Petera Marina dostal novou korunu, zpovídá designérské duo Formafantasma, které i z vykopávek umí udě­ lat sexy záležitost, a vedle toho ještě zkoumá základy fenoménu zva­ného ballroom, díky němuž se kdokoli může cítit skutečně sám sebou.

O tom, že i na Letné může vzniknout inspiračně pestré útočiště od­rážející povahu kosmopolitní kurátorky a producentky, reportuje Tereza Kozlová. Vhledem do umělecké sféry jí sekunduje Lenka Bakeš představující dva světové sběratele zvláštních předmětů.

Cindy Kerberová v beauty story vyvolává vzpomínky na ornamenty moravských maléreček, ale i na nezapomenutelné parfémy „z dovo­zu“, ke kterým se vracím i já ve chvílích, kdy se cítím přehlcená všemi těmi roztodivnými niche kreacemi. (Parfém Dune od Diora byl dokonce druhou luxusní vůní, kterou jsem kdy měla, a živě si vybavuji, jak jsem se jím pro pozvednutí sebevědomí ve velkém voněla, když jsem poprvé šla zasednout do lavic filozofické fakulty v Celetné ulici.)

Když jste Daphne Guinness, pak má smysl se vás ptát spíš než na parfémy na osudové návrháře haute couture, což jsem díky Miloshi Harajdovi ráda učinila. Mluvit s takovou osobností po pěti letech od našeho prvního setkání bylo pro mě na začátku práce pro VOGUE CS hodně symbolické. Stejně jako získat exkluzivní možnost otisknout část výstavního projektu Mothers fotografky Hany Knížové. Jsem vám vděčná, dámy!

Rozhodli jsme se také obsah časopisu rozšířit o stálou rubriku vě­novanou designu a cestování, o sérii Nominee, v níž si připravuje­me půdu pro cenu VOGUE CS udělovanou nejvýraznějším talentům módního designu, o kurátorský výběr must­ have objektů. A v neposlední řadě, byť jde o poslední stránku časopisu, o drobné reportáže ze zákulisí fotografování našich editorialů – jak víte, nepřebíráme je odjinud, a až na pár výjimek vznikají v naší česko­slovenské produkci.

Co v zářijovém čísle, které právě držíte v ruce, objevíte nad rámec nové kostry, je příloha pro budoucí velké osobnosti VOGUE Mini. Kromě produktových tipů pro novou sezonu v ní v designu senior grafičky Dariny Achremenkové narazíte i na rozhovory Michaely Dombrovské s propagátorkou kultury Denisou Šedivou a s badatel­kou Michaelou Schlusareff. Spisovatel Marek Torčík pro nás vyzpo­vídal animátorku Dariu Kashcheevu.

Evolučních změn doznává blok módních stories v závěrečné třetině časopisu. Začínáme stránkami s modely haute couture, které na za­čátku července v Paříži fotil Marek Micanek ihned po přehlídkách, a to ve stylu archivní módy VOGUE čtyřicátých let a legendárních snímků Cecila Beatona či Irvinga Penna. Pokračujeme rozhovorem a studiovým focením modelky a herečky Abbey Lee v režii The Mo­relli Brothers – Magdě Žůrkové se svěřila s tím, jaké je vyměnit rod­nou Austrálii za kariéru v Americe. A končíme projížďkou po New Orleans, kterou absolvujeme spolu s americkou modelkou Aman­dou Murphy – takhle si představujeme současné americké kořeny VOGUE. Ale jelikož v názvu máme i CS, je to speciální guide – za­stávku totiž tvoří i katedrála, na které pracoval Benjamin Latrobe původem z Moravy, a modelka oblékla rovněž looky českých návr­hářů. Poprvé jsme se spojili s fotografkou a šéfredaktorkou VOGUE Polska v jedné osobě Inou Lekiewicz Levy a společně vytvořili new­orleanský editorial v posilující slovanské synergii.

Je vám tedy už jasné, jakým způsobem slavíme páté výročí založení VOGUE CS a jaká bude jeho nová éra? Jedině společně! Vítejte v éře zasvěcené spolupráci!

DANICA KOVÁŘOVÁ
Head of Editorial Content