Žena, před kterou se slavní svlékají. V hledáčku Annie Leibovitz je dovoleno vše

Léto 1991, ateliér v New Yorku. Herečka Demi Moore mhouří oči před ostrými reflektory, zanedlouho má rodit a pózování už ji přestává bavit. „Asi bychom měly udělat ještě pár aktů,“ trvá si na svém fotografka. A Demi opravdu za chvíli stojí před objektivem s odhaleným břichem. Výsledek? Šokující obálka časopisu Vanity Fair, na které si úplně nahá herečka jednou rukou schovává ňadra a druhou si podpírá obrovské břicho. V některých amerických státech se časopis musí prodávat s černým pruhem přes Demiino břicho, jinde ho pro jistotu rovnou stáhnout z prodeje. Autorka snímku mohla jásat, prolomila další tabu. Toho dne dosáhla stejné slávy jako hvězdy, které jí stojí modelem. Stačí, aby umělkyně zvedla telefon, a z druhého konce zeměkoule za ní okamžitě přiletí Brad Pitt nebo George Clooney. Američanka Annie Leibovitz umí to, o čem jiní fotografové jenom sní – před jejím objektivem ztrácejí slavní zábrany a odhalují i svá nejintimnější tajemství. 

„Fotím lidi takové, jací jsou. Zajímá mě jejich duše, ne zevnějšek,“ tvrdí Annie Leibovitz, která Demi Moore vyfotila nahou hned dvakrát, podruhé s kůží pomalovanou barvami. Whoopi Goldberg zase ponořila do vany plné mléka, aby vynikla její tmavá kůže. Umělce Keitha Haringa zvěčnila v Adamově rouše, přičemž jeho tělo i okolní prostředí bylo pomalované jeho typickými černobílými graffiti motivy. Herečka Bette Midler se kvůli ní obklopila záplavou rudých růží. Stinga přinutila ležet v poušti s tělem pomazaným bahnem. Lance Armstrong jí pózoval nahý na svém závodním kole. Scarlett Johansson a Keira Knightley si střihly smyslný dvojportrét. Tenistku Martinu Navrátilovou zachytila s napjatými bicepsy v tovární hale u obrovského kola. Meryl Streep jí zapózovala s bílým divadelním líčením na tváři, které si oběma rukama natahuje. Její nejslavnější fotkou ale zůstane snímek Johna Lennona, který fotografka pořídila pět hodin před jeho smrtí. 

„Proč dělám tak dobré snímky? Nebojím se zamilovat do člověka, kterého fotím,“ říká Anna-Lou Leibovitz, jež se narodila 2. října 1949 ve Waterbury v americkém Connecticutu do rodiny leteckého důstojníka a tanečnice. Otec hodně cestoval a manželku i šest dětí bral všude s sebou. „Byli jsme jako nomádi, pořád na cestě. Na motely jsme neměli, a tak se dá s trochou nadsázky říct, že mě rodiče vychovali v autě.“ (Annie Leibovitz: Život objektivem; dokumentární film režisérky Barbary Leibovitz, 2006). Na prestižní San Francisco Art Institute nastoupila v roce 1967 se záměrem stát se učitelkou výtvarné výchovy. „Chtěla jsem být profesorkou. Pak mi došlo, že než začnu ostatní učit a dělat chytrou, měla bych sama něco vytvořit.“ (Annie Leibovitz: At Work, Phaidon Press, 2024). První snímky pořídila o letních prázdninách, v osmnácti letech. Během rodinného výletu do Asie si v Japonsku koupila fotoaparát značky Minolta. Za její první slavnou fotografii z tohoto období se považuje snímek nazvaný American soldiers and the Queen of the Negritos. Černobílá fotka zachycuje skupinu tří amerických vojáků na základně Clark Air Base na Filipínách společně s domorodou ženou z etnika Negritů. 

Po návratu do San Franciska začala Annie navštěvovat večerní kurzy fotografie. Tohle médium ji natolik pohltilo, že změnila svůj hlavní studijní obor z malby na fotografii. V roce 1970 popadla ukázky svých fotek a napochodovala do redakce hudebního časopisu Rolling Stone. A hned dostala zakázku snů – udělat portrét Johna Lennona. I když jí bylo teprve jedenadvacet a neměla žádné zkušenosti, při focení se ani trochu nestyděla. Se zpěvákem jednala jako rovná s rovným. Nejspíš i proto se s ním bleskově spřátelila. „John byl jeden z prvních lidí, do kterých jsem se platonicky zamilovala. Když jsem ho fotila, oba jsme byli úplně uvolnění. Od té doby se snažím takovou náladu navodit při každé práci.“ (Annie Leibovitz: At Work, Phaidon Press, 2024). A funguje to. Annie se od začátku daří stylizovat celebrity do vyzývavých až nebezpečných póz, ke kterým by je nikdo jiný nepřinutil. Zpěvačku Patti Smith například postavila tak blízko divoce šlehajícímu ohni, div že hvězda neskončila v plamenech. 

K opravdové slávě ovšem ambiciózní mladé ženě pomohla až zkušenost, která ji málem zabila. Šestadvacetiletá Annie dostala nabídku, aby vyrazila s kapelou Rolling Stones na turné jako jejich oficiální fotografka. Každý, komu na talentované dívce jenom trochu záleželo, ji varoval, aby raději seděla doma. Členové Rolling Stones tehdy polykali drogy jako vitaminové pilulky, a tak bylo rodině jasné, že jestli se s nimi Annie spřáhne, dopadne stejně. Ona přesto odjela a nabourala se rockovým bohům do soukromí jako žádný fotograf před ní. „Nechovala se jako ženská, ale spíš jako další člen kapely. Vzali jsme ji mezi sebe,“ vybavoval si zpěvák Mick Jagger. „Pařila s námi, ale ani na chvíli nepřestala mačkat spoušť,“ chválil ji také kytarista Keith Richards. Annie si přivezla domů šokující reportážní fotky z divokých flámů v hotelových pokojích a závislost na kokainu. „Pár let jsem měla problém, všichni jsme brali a na nějaký čas mě závislost úplně pohltila. Pak jsem šla na léčení a bylo to pryč,“ shrnula ukončení nezdravé životní éry.

Tu fotku určitě znáte: Yoko Ono, celá v černém, leží na zemi a z boku se k ní choulí nahý John Lennon. Když Annie Leibovitz mačkala spoušť, netušila, že je poslední, kdo zpěváka portrétuje.. „John na té fotce vypadal velmi zranitelný, což jen podtrhly následující události,“ vzpomínala Annie. „Lennon ji viděl na polaroidu a byl naprosto nadšený. Říkal, že jsem přesně ztvárnila jejich vztah.“ O pět hodin později Lennona zastřelil jeho vrah. Snímek vyšel na obálce časopisu Rolling Stone, a přestože Annie o takový druh slávy nestála a pro svého kamaráda hodně truchlila, tragédie z ní ze dne na den udělala jednu z nejžádanějších fotografek. Zpěváci a herci toužili, aby je fotila. Koho nezvěčnila, ten přece není doopravdy slavný! 

Umělkyně přesídlila do redakce Vanity Fair. „Nic jiného než práce mě nezajímalo,“ svěřila se. Pak jí ovšem do života vstoupila žena, která všechno změnila, spisovatelka Susan Sontag. Na dalších patnáct let se z ní stala Anneina múza, přítelkyně, největší kritička i nejnadšenější fanynka. Vyrazily spolu do válečného Sarajeva, kde Annie stvořila drsné reportážní snímky a vylepšila si jimi reputaci u kritiků. V padesáti zatoužila po dětech. Šla na umělé oplodnění a císařským řezem porodila 16. října 2001 dceru Sarah. Když Susan v roce 2004 umírala na rakovinu, Annie zoufalství zvládala po svém: do poslední chvíle přítelkyni fotografovala. A zvěčnila ji dokonce i mrtvou. Pak snímky zveřejnila v knize, čímž si dost lidí znepřátelila. „Susan jsem opravdu milovala. Vím, že by jí to nevadilo. Ráda šokovala,“ bránila se věčná provokatérka. 

Po Susanině smrti Annie našla náhradní matku, která jí v květnu 2005 porodila dvojčata Susan a Samuelle. „Až s potomky je svět doopravdy kulatý, předtím byl plochý,“ svěřila se. Nebála se vymýšlet čím dál nákladnější a velkolepější projekty a focení. Jako pozadí pro snímek si Annie klidně objednala stádo zeber, vojenskou kapelu, obří model Eiffelovy věže, desetitisíce čerstvých řezaných růží… Šéfredaktorka amerického Vogue Anna Wintour si stěžovala, že „Annie úplně kašle na rozpočet.“ Rychle ale dodávala, že „Leibovitz za to stojí“. V roce 2007 naštvala Annie Leibovitz britskou královnu, když jí sdělila, že se panovnice na focení „moc nastrojila“. O rok později snímala pro Vanity Fair patnáctiletou Miley Cyrus skoro nahou, jen se saténovým přehozem přes prsa, a Američané ji hned obvinili z dětské pornografie. „Nevím, co jim vadí,“ podivovala se hvězda, která se svými třemi dcerami žila v té době na farmě poblíž New Yorku. „Fotím tak, jak chci. Jiná nebudu.“ 

Z roku 2008 pochází cover dubnového čísla amerického Vogue. Byl na něm basketbalista LeBron James (první Afroameričan na titulce Vogue) a Gisele Bündchen. O rok později stvořila Annie oficiální rodinný portrét Baracka Obamy v Bílém domě. V roce 2011 nafotila kampaň pro Louis Vuitton: Core Values. Šlo o sérii portrétů z cest, z nichž se nejznámějším stal snímek Angeliny Jolie v Kambodži, kde herečka sedí bosá v dřevěné loďce. V roce 2016 nechyběla u portrétů královny Alžběty II. k jejím 90. narozeninám. Na fotografiích zachytila britskou panovnici na zámku Windsor s jejími vnoučaty, pravnoučaty a milovanými psy plemene corgi. V roce 2022 vyrazila do války na Ukrajině, aby v Kyjevě zvěčnila první dámu země Olenu Zelenskou sedící v krytu obklopeném pytli s pískem. O rok později nasnímala skupinový portrét největších světových modelek pro květnové číslo amerického Vogue jako poctu zesnulému návrháři Karlu Lagerfeldovi. „Chci být spíš dobrá, než slavná,“ říká fotografka, k jejímž posledním slavným portrétům patří snímky Billie Eilish, Meryl Streep s Annou Wintour nebo francouzského fotbalisty Kyliana Mbappého.