Láska z archivu: John Lennon a Yoko Ono

Poprvé se setkali 7. listopadu 1966, kdy šestadvacetiletý John Lennon, zakladatel a kytarista skupiny The Beatles, zašel na výstavu do londýnské galerie Indica. Vzpomínal: „Doslechl jsem se, že tam vystavuje japonská avantgardní umělkyně, která přijela z Ameriky. Její práce mě okamžitě zaujala. Nejvíc žebřík, který měl nahoře zavěšenou lupu, a ta zvětšovala jednoslovný nápis Ano. Dali jsme se do řeči. Dívali jsme se na sebe a okamžitě nám bylo jasné, že jsme spřízněné duše.“ K jejich dalšímu setkání došlo v lednu 1968. Beatles se chystali na cestu do Indie za guruem Mahárišim. Před odjezdem se sešli v londýnském hotelu s Mahárišovým asistentem a v jeho pokoji seděla i Yoko Ono. Sice se všem představila, ale do průběhu schůzky nijak nezasahovala. Když skupina Beatles odjížděla, Yoko Ono všechny překvapila tím, že jako první nasedla do přistaveného auta skupiny. John se jí zeptal, zda ji mohou někam odvézt. Řekla mu adresu. Vysadili ji, kde chtěla.

Yoko Ono byla aristokratického původu. Narodila se 18. února 1933 v Tokiu, její otec byl úspěšný bankéř, který se i s rodinou po válce přestěhoval do Spojených států. Tam Yoko získala klasické hudební vzdělání. Od hudby přešla k výtvarnému umění a zařadila se do společnosti avantgardních umělců. Za jednoho z nich, klavíristu Toshi Ichiyanagiho, se v roce 1956 vdala. Manželství vydrželo šest let, než ho rozvrátil jazzový muzikant a filmový producent Anthony Cox. Následovala druhá svatba a v srpnu 1963 narození dcery Kyoko. John Lennon přišel na svět 9. října 1940 v Liverpoolu. Stál u zrodu The Beatles, nejúspěšnějšího uskupení v hudební historii. Se svou první ženou Cynthií Powell se seznámil na umělecké škole Liverpool College of Art v roce 1958. Vzali se 23. srpna 1962. 8. dubna 1963 se jim narodil syn Julian.

Po dvou setkáních poslala Yoko Ono Johnovi několik dopisů. Psala v nich o svém umění, ale netajila se ani tím, že se jí po Johnovi stýská. Když na jaře 1968 odjela Cynthia na dva týdny do Řecka, pozval John Yoko do svého domu v Kenwoodu. V plánu měli nahrát společně desku. John vzpomínal: „Byla půlnoc, když jsme skončili s nahráváním. Pak jsme se až do úsvitu milovali. Bylo to velmi krásné.“ Jinak ale na celou věc nahlížela Cynthia. „Byly čtyři odpoledne. Světlo na verandě svítilo, závěsy byly zatažené. Všude bylo ticho... I v pokoji, který bývá jindy zalitý sluncem, bylo šero, takže mi chvíli trvalo, než jsem zaostřila. John a Yoko seděli na podlaze, nohy zkřížené, obličeji k sobě. Vedle nich stůl pokrytý špinavým nádobím. Měli na sobě župany. Vypadalo to, jako by si byli zaplavat v bazénu. Podíval se na mě bezvýrazně a řekl: ,Ahoj.' Yoko se ani neotočila. Vyhrkla jsem, jestli John nechce jít na večeři s přáteli. ,Ne, díky,' odpověděl. Otočila jsem se a utekla.“

John se začal s Yoko ukazovat na veřejnosti a noviny měly žně. V listopadu 1968 se John a Cynthia rozvedli. „Když jsem se zamiloval do Yoko, věděl jsem, že tohle je něco naprosto jiného než cokoli, co jsem kdy poznal. Je to víc než deska plná hitů. Víc než zlato. Víc než všechno.“ Jejich první společné album Unfinished Music No. 1: Two Virgins vyšlo 11. listopadu 1968. Hudba byla mixem různých zvukových efektů. Album se hlavně proslavilo obálkou, na níž pózovali nazí. Yoko se s Tonym Coxem rozvedla 2. února 1969. Jejich dcera Kyoko byla jen o čtyři měsíce mladší než Johnův syn Julian. O její opatrovnictví ale rozpoutal její otec Tony Cox s Yoko právní bitvu.

20. března 1969 odletěli John a Yoko na Gibraltar. Strávili tam pouhých sedmdesát minut, během nichž se stačili vzít. Yoko na sobě měla minisukni a Lennon během celého krátkého ceremoniálu kouřil cigaretu. Vzpomínal: „Nemohl jsem najít bílý oblek, tak jsem si oblékl špinavě bílé manšestrové kalhoty a bílé sako. Yoko byla celá v bílém. Bylo to velmi romantické. Pokud chcete vědět, jak se to stalo, je to v písni The Ballad of John and Yoko.“ Následoval happening v Albert Royal Hall, kde zpívali uvnitř velkého bílého pytle. V pytli pořádali i tiskovou konferenci. Z manželské postele v pokoji číslo 702 amsterodamského hotelu Hilton poskytli během líbánek stovky rozhovorů, v nichž vyzývali k ukončení války ve Vietnamu. Už o dva měsíce později uspořádali další protest z postele. Tentokrát osmidenní z hotelu Queen Elizabeth v Montrealu. V pokoji číslo 1742 nahrál John Lennon jednu ze svých nejslavnějších písní – Give Peace a Chance. Yoko otěhotněla, ale v šestém měsíci potratila.

Beatles oznámili, že končí, v roce 1970. Rozpad skupiny vyvolal zlomyslné spekulace médií i fanoušků. Obviňovali Yoko, že se na rozpadu Beatles výrazně podepsala, přičemž muzikanti měli od začátku nepsanou dohodu, že jejich přítelkyně nebudou do jejich práce zasahovat. Ale pak John odmítl cokoliv udělat bez Yoko. Změnil si prostřední jméno z Winston na Ono. Když ji začal brát i na nahrávací frekvence, začalo být v kapele dusno. John Lennon zvěsti o vlivu Yoko na rozpad kapely vehementně popíral, přesto je v srpnu 1971 donutila i nenávist britské veřejnosti k Yoko přestěhovat se do New Yorku. John se svěřil: „Naše láska nám pomohla přežít tohle období.“ Po měsících života v hotelu St. Regis si začali pronajímat studio ve West Village na adrese 105 Bank Street. Když Yoko Ono popisovala jejich novou čtvrť časopisu New Yorker, řekla: „Je to tak dobré! Je to jako malebné městečko.“ Když se Johna ptali, proč zvolili New York, vysvětlil: „Milujeme to tam. Je to centrum našeho světa. Na tomhle malém ostrově Manhattanu je neuvěřitelně kreativní atmosféra. Jak se říká, v New Yorku prostě není nic, co byste nemohli sehnat.“

Dvojice 10. prosince 1971 vystoupila na benefičním koncertě John Sinclair Freedom Rally v Ann Arbor v Michiganu. Šlo o reakci na to, že aktivista John Sinclair byl odsouzen na deset let do vězení za držení dvou jointů marihuany. Koncert podpořili i Stevie Wonder, Bob Seger a Allen Ginsberg. Tři dny po koncertě byl Sinclair propuštěn. John a Yoko se svým aktivismem a protiválečnými postoji ale dostali do hledáčku tajné služby. Tři roky byli partneři sledováni FBI, než jim byla doručena výzva k opuštění Spojených států. 6. března 1972 začala jejich bitva proti deportaci. Najali si právníka Leona Wildese. O tři měsíce později, 12. června 1972 vydali druhé společné album Some Time in New York City. V říjnu 1975 Wildes jejich případ u soudu vyhrál.

V průběhu soudního procesu se stalo něco, co nikdo neočekával. V listopadu 1973 se Yoko s Johnem rozešla. Důvod? „Moje umění trpí. Trpím i já, a tak jsem myslela, že bych se od všeho měla osvobodit. Potřebuju prostor, abych mohla přemýšlet.“ Nedlouho předtím přitom dvojice koupila byt v komplexu Dakota. Yoko ale myslela na všechno. Johnovi našla milenku, třiadvacetiletou Číňanku May Pang. Ta v dokumentárním filmu z roku 2023 The Lost Weekend: A Love Story popsala, jak to celé začalo. 

„Náš vztah trval oficiálně osmnáct měsíců, ale znali jsme se celých deset let. Od prosince 1970 do prosince 1980. Nejprve to byl čistě pracovní vztah. Tři roky jsem měla práci snů jako osobní asistentka Yoko a Johna. Pomáhala jsem organizovat nahrávání, zvedala telefony. A pak přišlo překvapení. V létě 1973 vešla do mé kanceláře Yoko a řekla mi, že už s Johnem nejsou spolu. Nebylo to nijak překvapivé, všichni v kanceláři jsme to viděli. A John že si prý hledá někoho nového. Zděsila jsem se: Co když přijdu o práci? Ale Yoko pokračovala: ,Ty nemáš přítele, že?' Zděsila jsem se ještě víc. Okamžitě jsem začala koktat: ,To si děláš srandu? To nemůžu udělat, je to můj zaměstnavatel, můj šéf. Je to tvůj manžel!' Ale ona mě zarazila a řekla, že bych si s ním měla někam vyrazit,“ vzpomínala May. 

Netrvalo dlouho a May se k Johnovi přestěhovala. Pak ho následovala do Kalifornie. John se ale nedokázal od Yoko odpoutat. Po celou dobu, kdy žil s May, mu Yoko každý den několikrát telefonovala. Po osmnácti měsících ho vzala zpátky. O době, kdy žil s May, prohlásila, že to byl jen Johnův „promarněný víkend“. 20. března 1975 obnovili John a Yoko svůj manželský slib. Ve stejném měsíci oznámili, že čekají dítě. Syn Sean Taro Ono Lennon se jim narodil 9. října 1975. Tentýž den oslavil John Lennon své 35. narozeniny. Celý šťastný prohlásil: „Konečně jsme se dočkali dítěte. Pro nás je to velká událost.“

V mrakodrapu Dakota koupil pár postupně dalších pět bytů. V jednom z nich, v přízemí, si Yoko zřídila kanceláře. V dalším měl John skladiště hudebních nástrojů a domácí studio. Patřil jim ještě dům na Long Islandu, hned u moře. 20. ledna 1977 se zúčastnili inauguračního plesu prezidenta Jimmyho Cartera. Na novém albu začali pracovat po šestileté přestávce v srpnu 1980. „Cítíme, že máme co říct,“ prohlásil Lennon. 17. listopadu 1980 vydali album Double Fantasy.

O tři týdny později, 8. prosince 1980, zastřelil Johna Lennona přímo před domem pomatený fanoušek Mark Chapman. Yoko byla u toho. Křičela, aby zavolali sanitku, vrátný zatím Johna přikryl pláštěm. Policisté přijeli dřív než lékař. Usoudili, že není čas čekat na sanitku, a sami odvezli Johna do nemocnice. Cestou vykrvácel. Bylo mu čtyřicet let. 

Po Johnově smrti se prodalo šest milioónů jeho posledního alba. 24. února 1982 putovala k Johnovi a Yoko cena Grammy za album Double Fantasy. Yoko Ono vystoupila s emotivním projevem. Po boku měla syna Seana a sklidila bouřlivé ovace. Po tvářích jí tekly slzy, když promluvila: „Opravdu nevím, co říct. Myslím, že John je tu dnes s námi. Děkuji vám." 

V následujících desetiletích pokračovala Yoko Ono v udržování odkazu Johna Lennona. Nechyběla ani při jeho uvedení do Rock and Roll Hall of Fame. Její další práce? Vydala singl Walking on Thin Ice, kde se její zpěv prolínal s Johnovým hlasem. Na titulu jejího dalšího alba byly Johnovy polámané a krví potřísněné brýle. Šlo o autentický snímek. „Na Johnovi mi nejvíc chybí jeho neuvěřitelná něha a jeho víra ve mě," řekla Yoko Ono časopisu People. V říjnu 2015 se v rozhovoru pro Daily Beast nechala slyšet, že stále žije v domě Dakota. „Tady cítím, že jsme stále spolu. Kdybych se odstěhovala, budu se cítit divně. Útěchu nacházím v tom, že mě obklopují věci, kterých se zde dotýkal, a které miloval. Stále se mi o Johnovi zdá. Jeho duch je tu se mnou." 

Začátkem roku 2023 ale změnila názor a z Dakoty se odstěhovala na farmu ve Franklinu ve státě New York. S Johnem ji koupili už v roce 1978. Apartmány v mrakodrapu Dakota jsou stále v jejím vlastnictví. Mark Chapman, vrah Johna Lennona, dostal doživotní trest. Už třináctkrát žádal o podmínečné propuštění. Yoko Ono se ale opakovaně stavěla proti. „Obávám se, že by mohl znovu udeřit. Pokud by byl propuštěn z vězení, mohla bych se jeho terčem stát já nebo Sean. Mohl by to být kdokoli. Toho se bojím.“