Džíny jako symbol: Od bouřlivé vzpoury k haute couture

Všichni dobrodruhové zajásali, když byla v Kalifornii objevena zlatá žíla. A to ještě netušili, že důvodů k oslavě se najde víc. Psalo se právě 19. století a obratný dvacetiletý newyorský obchodník s textilem Levi Strauss ušil několik párů pánských plátěných kalhot a vyrazil do dolů. Po jeho plátěném pokladu se jen zaprášilo, a proto se rozhodl, že na něm postaví svůj byznys. Straussovi ale plátno tak úplně nevyhovovalo, a tak se pro pracovní kalhoty rozhodl používat materiál vyrobený v italském Janově. Italští námořníci tuto modrou tkaninu ze lnu a bavlny oblékali, když vyplouvali na moře. Tkalci látku z Janova ji nazývali slovem „genes“ (italsky se Janov jmenuje Genova), jehož zkomolením pravděpodobně vzniklo slovo jeans. Ve francouzském městě Nimes se místní tkalci pokoušeli italskou látku napodobit a vytvořili textilii známou jako „serge de Nimes“ (látka z Nimes), z čehož zkrácením vzniklo slovo denim. 

Do malé přední kapsy dnes schováte minci nebo balzám na rty. Původně ale byla navržena pro kapesní hodinky. Krejčí Jacob Davis si všiml, že dělníkům se kalhoty trhají v místech největšího pnutí, zejména v rozích kapes. Napadlo ho zpevnit je měděnými nýty, což byl tehdy revoluční krok. Patent na džíny jako odolný pracovní oděv získali Levi Strauss a Jacob Davis 20. května 1873. 

Džíny se brzy staly populárními nejen mezi zlatokopy a dělníky, ale i mezi americkými kovboji, kteří v nich ve třicátých letech 20. století okupovali stříbrné plátno (slovo texasky odkazuje na texaské kovboje). Po válce získaly džíny v Americe i v Evropě úplně nové postavení. Z pracovního oblečení se stal znak svobody a zářivé budoucnosti. Oblíbili si je hlavně vojáci, kteří se vraceli domů, a teenageři, kteří si v džínách zvyšovali sebevědomí. V modrém denimu se sem tam nesměle objevila i žena. V padesátých letech džíny vyzařovaly auru sexuality a vzpoury proti společenským pravidlům. Hvězdy stříbrného plátna Marlon Brando a James Dean se specializovali na role padouchů a společenských záškodníků. Brando hrál motorkářského bosse v provokativním snímku Divoch, Dean šéfa povalečů ve filmu Rebel bez příčiny. Oba hrdiny spojovala vzpurnost, tvrdohlavost – a co jiného než džíny. Zraněný i zraňující hrdina v modrém denimu se stal symbolem dospívající generace. V té době byly džíny zakázány v amerických školách, divadlech i restauracích.

Začátkem šedesátých let džíny tvořily mohutnou podestýlku v každé skříni. Nosily se už jen pro pohodlí a zábavu. Pak ale přišla sexuální revoluce a květinové děti bojovaly proti válce i násilí a nadšeně hlásaly volnou lásku. Věrnou společnost jim dělaly džíny. Denim zdobily korálky, výšivky, kovové cvoky a psychedelické malby. Do historie se zapsaly zvonáče a široké bokovky, světlo světa spatřila barevná džínovina. Sedmdesátá léta přinesla denimovému průmyslu miliardy dolarů, protože džíny vyzařovaly mládí a nenašel se nikdo, kdo by neprahl po svěžím vzhledu. S džínovinou se vesele experimentovalo, objevovaly se i elegantní večerní modely. Módě vládl disco styl. S prvními návrhářskými džínami v roce 1978 přišla módní návrhářka Gloria Vanderbilt a tím jim otevřela úplně nové obzory. Módní tvůrci po celém světě se vrhli na džínovinu jako hladoví psi. Nejžhavějším trendem se staly takzvané plesnivé džíny a hrubé, všelijak vystouplé nebo úmyslně poškozené povrchy látky. 

V socialistickém Československu byly džíny nedostatkovým zbožím, pro které se stály fronty před Tuzexem. Vžil se pro ně název rifle. Důvod? Jako jedny z prvních se k nám dovážely džíny od italské oděvní značky Rifle Jeans. Značka se stala synonymem pro celý druh oblečení a toto označení v našem jazyce zdomácnělo.

V devadesátých letech byly džíny vytlačeny na okraj módní společnosti. Nová generace odmítala nosit oblečení, do něhož se její rodiče stále snažili napasovat svá těla. Džínovinu nahradila vojenská khaki a maskáčová látka, přírodní plátno, lycra a umělé tkaniny. Přelom tisíciletí vdechl džínovině nový život a denim se znovu vrátil na módní mola. Džínovina znovu našla své pevné místo pod sluncem. Nejdražší denimové kousky prodávají módní domy Gucci, Dolce & Gabbana nebo japonská značka Samurai, jejíž ručně vyráběné džíny ze speciální bio-bavlny stojí i 10 000 dolarů. Toužíte po vyšší cenovce? Dussault Apparel Thrashed Denim jsou posázené rubíny, diamanty a osmnáctikarátovým zlatem a dáte za ně 250 tisíc dolarů. Za Secret Circus Diamond Jeans, jejichž zadní kapsy zdobí diamanty, si připlatíte ještě víc, stojí 1,3 milionu dolarů. Sběratelé také prahnou po extrémně vzácných kouscích z konce 19. století. Ve starých opuštěných dolech na západě Spojených států se totiž občas najdou džíny značky Levi´s, jejichž cena se poté na aukcích pohybuje v rozmezí  60 000 – 100 000 dolarů. A nejdražší vydražené džíny zapsané v Guinnessově knize rekordů? Jde o Levi´s Kurta Cobaina. Vůdčí osobnost skupiny Nirvana je na sobě měl v klipu Heart-Shaped Box. V aukci se prodaly za 412 750 dolarů. 

A proč jsou džíny tradičně modré? Tuhle barvu jim dodává indigo. V současnosti jde většinou o synteticky vyrobené indigo. Z chemického hlediska je ale molekula syntetického indiga naprosto totožná s přírodním, které se dříve získávalo z indigovníku. Indigo, na rozdíl od jiných barviv, neproniká hluboko do struktury bavlněného vlákna, ale zůstává pouze na povrchu. S každým praním a nošením se barva postupně stírá, což džínám dodává jejich unikátní patinovaný vzhled. 

Pařížský týden módy byl letos ve znamení debutu značky Levi's. Návrhářka Christelle Kocher pro přehlídku přetvořila džínovinu do velkolepých večerních rób. K vidění byly například propracované haute couture džínové modely zdobené peřím. I Jonathan Anderson, nový kreativní ředitel Dioru,  představil ve svých letošních kolekcích luxusní džínové kousky. Na džínové bermudy vsadil módní dům Balenciaga pod novým vedením Pierpaola Piccioliho. A letošní hit? Džíny ve střihu bootcut. Jemně rozšířené nohavice, které se ideálně nosí přes boty na podpatku. Vyčarují ideální siluetu a jsou univerzální. Dají se nosit do práce, do baru i do lesa. Street style si je žádá s koženým bomberem. Pokud toužíte spíš po western chic, zvolte k nim semišovou bundu. Vězte ale, že není třeba mít    plnou skříň. Pořiďte si jen tolik kousků kalhot, kolik opravdu unosíte. Na výrobu jediného páru džín se totiž spotřebuje přibližně 7 500 litrů vody – od pěstování bavlny až po finální barvení.