David Attenborough je stoletý. S přírodou musíme spolupracovat, říká

Při natáčení a expedicích navštívil více než stovku zemí. Jeho projekty pokryly všech sedm kontinentů od Antarktidy po Afriku. Natáčel téměř ve všech hlavních ekosystémech planety – v tropických pralesích, v oceánech, v pouštích i v městských ekosystémech. Jeho tvorbu viděly miliardy lidí po celém světě. Během své kariéry se podílel na vzniku více než 120 dokumentárních filmů a televizních seriálů. Stál u zrodu nového stylu natáčení dokumentů o přírodě, namísto pouhého ukazování zvířat v klecích vzal kameru do jejich přirozeného prostředí. Jednoho milionu sledujících dosáhl na Instagramu za 4 hodiny a 44 minut!

„Zdá se mi, že přírodní svět je největším vzrušením, největší krásou a největším zdrojem intelektuálního zájmu. Je největším zdrojem tolika věcí, které dělají náš život hodným žití,“ říká David Attenborough, který na dokumentech o přírodě pracuje už od padesátých let dvacátého století. Mezi jeho nejslavnější série patří Život na Zemi (Life on Earth), Zázračná planeta (Planet Earth) nebo Modrá planeta (The Blue Planet). 

Narodil se 8. května 1926 v londýnské předměstské čtvrti Isleworth jako druhý ze tří synů Fredericka Attenborougha, rektora University College Leicester, a Mary Attenborough, spisovatelky, filantropky a sociální aktivistky. Dětství prožil v Leicesteru, kde jeho rodina bydlela v areálu tamní univerzity. Jeho starším bratrem byl oscarový režisér a herec Richard Attenborough, mladší bratr John Attenborough se stal úspěšným manažerem v automobilovém průmyslu. V roce 1939 přijali rodiče v rámci programu Kindertransport do rodiny ještě dvě židovské dívky z Německa, Irene a Helgu Bejachovy.

Jako chlapec trávil David hodiny ježděním na kole po anglickém venkově a v opuštěných lomech, kde kladívkem rozbíjel kameny a hledal fosilie amonitů, tedy prastarých hlavonožců. Zkameněliny, ptačí vejce, kousky římského zdiva a různé kameny sbíral tak intenzivně, že si z nich doma vytvořil malé přírodovědné muzeum. Bylo mu sedm let, když jeho muzeum navštívila a ocenila mladá archeoložka Jacquetta Hawkes. V jedenácti letech si přivydělával tím, že prodával čolky zoologickému oddělení univerzity za 3 pence za kus. 

Po absolvování gymnázia Wyggeston Grammar School for Boys v Leicesteru získal stipendium na University of Cambridge. V roce 1947 tam úspěšně vystudoval obor přírodní vědy se zaměřením na zoologii a geologii. Na univerzitě se seznámil s Jane Elizabeth Ebsworth Oriel, vzali se 17. února 1950 v kostele St Anne's Church v Kew Green v Londýně. Narodily se jim dvě děti – syn Robert a dcera Susan. Prožili spolu 47 let (v roce 1997 Jane zemřela na krvácení do mozku).

Do britské veřejnoprávní televize BBC nastoupil David Attenborough v roce 1952 jako stážista. V té době ani nevlastnil televizní přijímač. Ačkoliv měl vynikající vzdělání z přírodních věd, vedení ho nechtělo pouštět před kameru. Jeho šéf o něm do interního oběžníku napsal: „Attenborough je sice inteligentní mladý muž, ale nesmí z něj být moderátor. Má příliš velké přední zuby.“ Jeho šance přišla až v roce 1954 v pořadu Zoo Quest, když těsně před natáčením onemocněl moderátor Jack Lester. David Attenborough za něj musel narychlo zaskočit – a okamžitě si získal obrovskou přízeň diváků. 

S britskou stanicí BBC spojil celou svou kariéru. V letech 1965–1969 byl ředitelem stanice BBC Two. Byl to on, kdo prosadil, aby se BBC Two stala první televizní stanicí v Evropě, která začala vysílat v barvě (prvním barevným vysíláním byl 1. července 1967 tenisový turnaj ve Wimbledonu). Když mu ale nabídli ředitelské křeslo celé BBC, odmítl. Chtěl točit dokumenty o přírodě. 

Jeho projekty zásadně změnily způsob, jakým se natáčejí přírodovědné dokumenty. Při natáčení trilogie Život (mezi lety 1976 a 1990) procestoval se svými štáby miliony kilometrů a navštívil desítky zemí. Často šlo o průkopnické expedice na místa, kam lidská noha téměř nevkročila. Mnohé záběry, které v dokumentech trvají sotva minutu, vyžadovaly stovky dní čekání v maskovaných krytech, extrémních mrazech na Antarktidě nebo v horku na Sahaře. V roce 1978 se k němu během natáčení ve Rwandě přiblížila mláďata horských goril a začala si s ním hrát. Tenhle záběr pomohl přitáhnout pozornost veřejnosti ke kriticky ohroženému druhu a zajistit finance na ochranu horských goril. K téhle gorilí rodině, tzv. Pablově skupině, se štáb vrátil letos v novém celovečerním dokumentu. Z tehdejších zhruba 250 jedinců se jejich populace rozrostla o 350 členů!

Během své kariéry se David Attenborough posunul od pouhého dokumentování přírody k její intenzivní ochraně. Stal se jedním z nejvlivnějších hlasů v boji za záchranu biologické rozmanitosti a proti klimatickým změnám. Prostřednictvím svých dokumentů otevřel celosvětovou debatu o hrozbě jednorázových plastů v oceánech, které ničí mořské ekosystémy. Opakovaně kritizoval lidskou nadspotřebu nebo pokračující závislost na fosilních palivech. 

Svůj boj za obnovitelné zdroje přednesl i světovým lídrům na klimatické konferenci COP26 v Glasgow na přelomu října a listopadu 2021. „Budeme schopni zachránit planetu před sebou samými?" ptá se David Attenborough a současně na nás apeluje: „S přírodou musíme spolupracovat, ne proti ní bojovat.“ Dlouhodobě prosazuje nutnost nechat zničenou přírodu znovu zdivočet, vysazovat lesy, navracet původní živočišné druhy do krajiny. A lidé mu naslouchají. V roce 2017 se po odvysílání dokumentu Modrá planeta II zvedla tak masivní vlna odporu proti plastům, že to vedlo k politickým a legislativním reformám v oblasti jednorázových plastů v Británii i Evropské unii.

„Pokud máme šanci odvrátit klimatický kolaps, je to proto, že miliony z nás se zamilovaly do planety, kterou nám ukázal v televizi,“ uvedla na jeho adresu Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí. David Attenborough je viceprezidentem nejstarší mezinárodní organizace na ochranu přírody Fauna & Flora International. Dlouhodobě spolupracuje s World Wide Fund for Nature, kde podporuje globální kampaně za obnovu divočiny a záchranu ohrožených druhů, jako jsou koaly, tygři či nosorožci. Jako prezident organizace Butterfly Conservation aktivně prosazuje ochranu hmyzu a motýlů, kteří jsou zdravím naší krajiny. 

Po Davidu Attenboroughovi bylo pojmenováno více než 50 organismů. Dokonce je po něm pojmenován i jeden celý rod, Attenborosarus (vyhynulý rod pliosauridů z rané jury z oblasti Dorsetu v Anglii). Získal přes 30 čestných doktorátů z významných univerzit (mj. z Leicester, Cambridge, Oxford, Open University, Southampton, Exeter, nebo St. Andrews). Dvakrát byl povýšen do šlechtického stavu, což je velmi výjimečná pocta. Sirem se stal v roce 1985, kdy mu britská královna Alžběta II. udělila titul Knight Bachelor za celoživotní přínos televiznímu vysílání. 

8. června 2022 převzal na zámku Windsor od tehdejšího prince Charlese (dnes krále Karla III.) ještě prestižnější titul Knight Grand Cross of the Order of St Michael and St George za zásluhy v oblasti ochrany přírody a klimatu. OSN mu v roce 2022 udělila nejvyšší environmentální ocenění Champions of the Earth – Lifetime Achievement Award. Doma má i Medaili Stephena Hawkinga za mimořádný přínos v oblasti popularizace vědy.

Je jediným člověkem na světě, který získal ceny BAFTA za pořady černobílé, barevné, v HD, 3D i ve 4K rozlišení. Získal několik amerických televizních cen Emmy, drží i rekord jako nejstarší držitel ceny Daytime Emmy v historii (v roce 2025 za dokument Secret Lives of Orangutans). 

„Nemohu předstírat, že jsem se začal věnovat natáčení přírody proto, že bych chtěl nést velký prapor ochrany přírody. Vůbec ne. Vždycky mi dělalo obrovské potěšení jen tak sledovat divoký svět a dívat se, co se v něm děje,“ říká muž, který letos načal druhou stovku svého života. Když se ho novináři ptají, jestli už ve svých letech nechce jít do penze, se smíchem jim odpovídá. „Tahle představa mě naplňuje hrůzou. Odejít ve stech letech letech do důchodu? Ani náhodou!"