Žena za volantem před více než sto lety? Ano, ale v elektrickém voze

Pravdou je, že elektrické automobily měly před těmi zážehovými značný náskok. V roce 1900 tvořila benzinová auta pouze 22 % z celkové produkce vozů v USA, přičemž zbytek se dělil mezi elektrická a parní auta. Historický úpadek elektromobilů podle všeho způsobily stejné nedostatečnosti, které jsou kritizovány dodnes, a to krátký dojezd (v průměru šlo tehdy o 135 km) a řídká síť nabíjecích stanic mimo městské aglomerace. Podle americké historičky Virginie Scharff a ekonomického historika Josefa Taalbiho však ke zbrždění vývoje elektromobility přispěl i fakt, že elektrické vozy byly v USA v letech původně označovány jako „ženské“. 

Mužské a ženské světy byly ještě na počátku 20. století jako dozvuk viktoriánské éry zcela oddělené. Muži byli spojováni s veřejnou sférou a bráni jako ti, kteří se vypořádávají s „tvrdým světem“ venku. Mužská sféra té doby zahrnovala práci mimo domov, autoritu a finanční odpovědnost za rodinu. Ženy byly oproti tomu svázány se soukromou sférou a zaměřovaly se na domácnost, výchovu dětí a rodinný život. Tento rozdíl mezi gendery reflektovaly i výrobci a zadavatelé dobové reklamy. 

Ženy se zobrazovaly jako ty, které se nepotřebují vzdalovat daleko od domácího krbu, a elektrická auta byla prezentována jako jednoduchá, čistá a bezpečná. Mužské „benziňáky“ oproti tomu charakterizovalo dobrodružství, vzrušení a kontrola nad výbušnou silou. V roce 1908 cílilo téměř 80 % reklamy na elektrická vozidla na ženské zákaznice, protože Ford v té době představil svůj benzinový – a díky sériové výrobě i široké střední třídě – dostupný model T. Vzrůstající oblibu fordů a cadillaků posílilo i to, že jejich výrobci do standardní výbavy zařadili prvky, které byly do té doby považovány za ryze ženské: například elektrické startování namísto kliky nebo stěrače, které vymyslela a v roce 1903 si nechala patentovat Mary Anderson.

Prudký pokles první vlny elektromobility, který nastal ve 20. letech 20. století, zároveň narazil na hnutí s názvem New Woman, které se po první světové válce rozšířilo nejen v USA, ale i v Evropě. „Novou ženu“ od té dřívější přitom neodlišoval jen účes bob, ale především emancipace a nové společenské role, které jí vynesly i do té doby zapovězené volební právo. Takový obraz byl navíc umocňován módními magazíny, mrakodrapy, technologickým pokrokem a moderní estetikou, ale samozřejmě i automobily, které se staly více než jejich symbolem. 

Ženy usedaly za volanty svých benzinových korábů silnic, které je neomezovaly dojezdem či rychlostí, zato pro ně představovaly ideální mobilní prostředek, jak se vymanit z někdy příliš těsného korzetu domácnosti a prosadit si vlastní nezávislost. Flapper – tedy jako ptáče neposedná moderní dívka – zosobňovala vzestup mládežnické subkultury a kladla důraz na individualitu, nevázanost a otevřený přístup k erotice a sexuálním pudům. V sexuální revoluci 20. let 20. století sehrála klíčovou roli právě auta, která poskytovala pojízdné soukromí, únik z dohledu rodičů či vyjížďky za romantickými západy slunce. Jako taková se stala neodmyslitelně spojenou s mládím a sexualitou, stejně jako s nezávislostí a svobodou.