Lov módních kousků začal již v pravěku a má lovecko-sběračský původ

Původní, na dnešní poměry primitivní oblečení nedbalo na módu, styl či zdobnost. „Nahá opice”, jak člověka nazývá zoolog Desmond Morris, přišla do Eurasie z tropických oblastí africké savany, odkud pochází rod homo. Ztracenou srst, která v tomto prostředí ustoupila ve prospěch ochlazování organismu, bylo třeba něčím nahradit. První, ryze praktické oblečení chránilo člověka před chladem a podle antropologa Iana Gilliana fungovalo jako „přenosná tepelná ochrana”. Neandrtálci, kteří žili v Evropě stovky tisíc let před příchodem homo sapiens, byli na studenější počasí lépe adaptováni i stavbou svého těla. I přesto však museli, podle modelové studie, zahalit až 80 % svého těla. „Oděvy neandrtálců byly, soudě podle nástrojů na zpracování kůže, jednoduché, volné a závěsné,” domnívá se Gillian. „A to je mohlo stát i život.”

Člověk moudrý dokázal oproti svému konkurentovi vytvářet složitější, vrstvené a přiléhavé oblečení. Navlékací kostěné jehly a další pokročilé technologie mu umožnily vytvářet oděv téměř na míru a výsledné modely se podobaly dnešním kalhotám či košilím. Postupem času, kdy poslední doba ledová ustupovala, se tepelná funkce šatů stávala méně důležitou a do popředí se dostávaly estetické, společenské a symbolické aspekty. „Zdobení kůže přírodními barvivy sice předcházelo odívání, ale oblečení se nakonec stalo naší druhou kůží,” podotýká paleobioložka Nina Jablonski. Ve svrchním paleolitu, který je typický prudkým rozvojem umění, již bylo běžné zdobit šaty nejrůznějšími typy knoflíků a korálků. „Nebyla to pouhá dekorace," soudí antropolog Robert Boyd, „ale i investice a projev bohatství.”

Přechod od lovu k zemědělství způsobil zásadní společenské změny. „Zemědělství vzniklo nejen kvůli potravinám, ale i kvůli textilním plodinám,” upozorňuje antropolog Ian Gillian. Pěstování lnu, bavlny či juty umožnilo vyrábět tkané látky a stálo za rozvojem řemesel a textilního průmyslu. Stále větší rozmanitost forem učinila z kdysi praktického oděvu součást módy, jejímž nosným médiem je změna a příval módních novinek. „Móda byla stejně zásadní pro vznik moderního člověka jako hudba a tanec, umění či humor," tvrdí evoluční psycholog Geoffrey Miller. Lidská mysl se podle této teorie nevyvinula pouze jako nástroj na přežití, ale také na dvoření. „Prostřednictvím módy ukazujeme, že máme zdroje, kreativitu či vkus, které ostatní nemají. V sexuálním výběru, v jehož rámci si vybíráme potenciální partnery, nám to umožňuje vyniknout nad konkurencí.”