Ozvěte se, vyzývá Kryštof Stupka

Česko-slovenští LGBTQ+ lidé jsou velmi propojení a mnoho queer lidí ze Slovenska žije v Praze, útok na naši komunitu v Bratislavě proto hodně zasáhl i mnoho lidí v Česku. Mně samotnému to přišlo strašné, nelidské a vlastně nevím, jak se s tím vypořádat. Teroristický čin ve mně od počátku vzbuzuje strach, bolest a vztek. Vím, že mnozí to mají podobně. Když jsem ve čtvrtek založil pietní místo před slovenskou ambasádou, několik se nás tam sešlo už v poledne. Všichni jsme byli zarmoucení a frustrovaní tím, jak brutálním způsobem skončily životy Juraje a Matúše. Vraždy z nenávisti a teroristický útok na naši komunitu měl za cíl nás zastrašit a umlčet. Přesto, ba naopak právě kvůli tomu, jak těžká ta situace je, musíme být stateční, nemlčet a bojovat za naši rovnost.

Politici ovlivňují náladu ve společnosti. Zákony nastavují chápání dobra a zla. A pokud politici šíří lži o LGBTQ+ lidech a nenávist vůči nim a zároveň máme nastavené zákony tak, že LGBTQ+ staví do role lidí druhé kategorie, tak potom ano, politici jsou zodpovědní za tuto situaci. Krásně to řekl moderátor slovenské televize TA3 Rastislav Iliev, který obvinil slovenské politiky z pokrytectví, když odsoudili vraždu i přesto, že roky LGBTQ+ komunitu zesměšňují a ztrapňují. „Slova jsou zbraň,” řekl a vyzval politiky, aby udělali všechno pro to, aby se nic podobného už neopakovalo.

To je rozhodně potřeba i v České republice; politici by měli urychleně přijmout manželství pro všechny a zrušit nucené sterilizace translidí. Zákony z nás tak přestanou dělat občany druhé kategorie jenom kvůli naší sexualitě, genderu a identitě. Dále by se měl co nejdříve upravit trestní zákoník, aby rozeznával homofobní a transfobní pohnutky jako přitěžující okolnost, jako je tomu třeba v případě etnicity či náboženského vyznání.

Nejhorší ale je, že i přes takto vypjatou situaci politici, některá média a také někteří lidé nejsou schopni ukázat ani nejmenší známky empatie a nadále se naváží do LGBTQ+ lidí. Také zažívám v posledních několika dnech v reakcích na své posty například výhrůžky smrtí, nebo sleduji, jak někteří vyjadřují podporu vrahovi. Rád bych přitom žil ve státě, kde je podobně otevřeně nenávistná rétorika nepřijatelná. Nejenže se necítím bezpečně, ale zároveň se bojím, jaký to bude mít dopad na mladé LGBTQ+ lidi, kteří mě sledují, jak to ovlivní formování jejich identit.

Určitě jsou. Policie by se měla více věnovat podněcování a šíření nenávisti na sociálních sítích a lépe spolupracovat s technologickými platformami na odhalování těch, kteří ji šíří. Na tomto případě bylo jasně vidět, že pachatel čin plánoval již několik měsíců předem a psal o tom veřejně na Twitter. Policie jak tady, tak na Slovensku by se z tohoto strašného případu měla poučit.

Je to správné. Brutální útok splňuje kvalifikaci teroristického činu, ale navíc se tím poukáže i na to, že to byl útok nejen na LGBTQ+ komunitu, ale i na celou společnost. Společnost, která nemůže demokraticky fungovat, když jsou lidé vražděni pouze kvůli své sexualitě. Slovenská prokuratura také správně připomněla, že jednou z forem účasti na teroristickém aktu je veřejné schvalování útoku, za což na Slovensku hrozí trest odnětí svobody na tři až deset let.

Musíme se jako společnost naučit, že slova mají váhu. S těmi, kdo šíří nenávist vůči LGBTQ+ lidem, bychom měli zacházet jako s nebezpečnými extremisty. Měli bychom se naučit odmítat postoje, které podporují šíření homofobních konspiračních teorií nebo které dělají z naší sexuality životní styl. Doufám, že jak tady, tak na Slovensku se společnost semkne kolem LGBTQ+ lidí a vyjádří jim nejen solidaritu a pochopení, ale hlavně podporu pro nutné změny. Tak abychom tady i my mohli žít beze strachu. 

Ačkoliv jsme v blízkém sousedství, Slovensko má dlouhodobě horší problémy s fašismem ve společnosti. U nás, i díky dlouhodobé práci organizací jako je Prague Pride nebo Jsme Fér, je celospolečenské přijetí o dost lepší. To ale neznamená, že máme vyhráno. Extremistů jsou menší počty, ale i tady se stále více a více radikalizují a jsou násilnější. I u nás máme politiky, kteří aktivně bojují proti participaci LGBTQ+ lidí v naší společnosti a na naší demokracii. Na Slovensku nežiju, tak je pro mě těžké přesně popsat, jak se musí teď cítit lidé tam, ale je rozhodně důležité, abychom nepropadali strachu. Naopak se dál vzájemně podporujme. 

 Kryštof Stupka je mladý delegát České republiky při OSN, právník a aktivista, který se zabývá především lidskými právy, klimatickou změnou a rovností LGBTQ+ lidí. Vystudoval práva a politologii se zaměřením na evropské právo a lidská práva na pařížské Sciences Po. Už během studia absolvoval několik stáží, mimo jiné v uprchlickém centru pro LGBTQ+ lidi v Aténách, v Radě vlády pro lidská práva a také v Evropském parlamentu.