Řekni, kde ty lajky jsou

Jednoho vlahého večera mi v rámci prokrastinace došla trpělivost. Musela jsem se sebe samé a ostatních prostřednictvím Instagramu zeptat, kde ty lajky jsou, co se s nima mohlo stát.

Pamatuju si dobu, kdy lajky odešly z Facebooku. Bylo to tak před rokem a půl a já nad tím mávla rukou, protože jsem věděla, že všechny lajky jsou už půl roku na Instagramu. Moc mě to netankovalo. Odchod lajků z Facebooku mezitím ale dospěl do takovýho stádia, že si člověk samým studem na Facebook nemůže dát ani fotku se svým novým klukem na kafi, protože by to mělo tři lajky: od mámy, nejlepší kámošky a náhodného člověka. Vážně? Vážně to došlo až takhle daleko? Bohužel je to tak. Pozoruju, že na Facebooku jsou už jen tři témata, která můžou zaujmout. Plus jedno nejisté.

První je svatba, to je tutovka, ta umí – jaký byly šaty, kolik bylo jídla, kde to bylo, kolik to asi stálo, no snad jim to vydrží, chodili spolu tak dlouho, no snad jim to vydrží, chodili spolu tak krátce.

Druhý je miminko. Tam asi netřeba rozebírat, narodilo se a je zdravé! Sto padesát osm lajků.

Třetí možnost na nějaké lajky představuje dodělání vysoké školy, alespoň v mojí bublině. Je potřeba to Bc. do světa vykřičet. Sem tam se mihne nějaký Mgr. Co mi přijde nejvtipnější, je, že Ing. se chlubí jenom holky, protože kluci inženýři jsou z technických oborů a Facebook je vůbec nezajímá, natož aby tam něco postovali.

Čtvrtou nejistou variantou jsou lajky na zasnoubení. Tam můžete hodně stejně starých nebo starších holek vytočit, tím pádem to nelajknou.

Dobře, to jsou pravidla Facebooku. Ty se už určitým způsobem vyjasnily, ale co Instagram? Kam to spěje s ním? Instagram byla platforma pro sdílení fotek, které se lajkovaly na základě toho, jak moc byly instantní a náhodné. Pak se nám to začalo trošku šoupat do byznysu, fotky jsme začali upravovat, stylizovat, vymýšlet dopředu. Jasně, to mi pořád připadá jako vývoj ze strany uživatelů. Nato přišla Instastories, která nám dala zase nahlédnout do instatnosti. (Pomíjím teď, že s touhle 24/7 instantností původně přišel Snapchat, nedá se nic dělat, lepší je být druhý než třetí.) Všichni jsme si říkali, že to je super, zase o krok blíž svým ikonám! Instastories se začala stylizovat a editovat, abychom je měli upravená úplně a začalo se sledovat a aktualizovat jen na úrovni instastories. A na feed se tak nějak zapomnělo.

Tak haló! Na feed se úplně zapomnělo! To je ta galerie, kterou si každý sám vytváří, ladí, zaznamenává si do ní všechno hezké jako do deníčku! Ten feed, kvůli kterému sledujeme všechny ty lidi, co mají zajímavé byty, životy, snídaně, styl. No a tady se dostáváme k jádru – ten feed, kde všechny ty krásné životy lajkujeme. No ne? Tak to mělo být! Proč už nic nelajkujeme? Kam se to podělo? Najednou závidíme? Nebo už máme uklikané prsty na jedno malé srdíčko?

Ještě před rokem a půl jsem měla o tisíc followers míň a na skoro každý druhý fotce tři sta osmdesát lajků. Teď? Mám followers jako krásný český mini mini influencer a otvírám šampus, když se moje fotka s lajky dostane přes dvě stě? Pardon? Že bych se tak děsně zhoršila?

V rámci mého průzkumu čítajícího asi 2500 respondentů jsem odhalila, že na vině je samotný Instagram! Od doby, co feed není chronologicky seřazen, už si nikdo z nás prcků neškrtne. Jakmile někomu nelajknete čtyři fotky za sebou, co postnul, zmizí vám v propadlišti Instagramu a znovu už se vám jeho fotky neukáží, a to i přesto, že ho sledujete. Ano! Je to tak! Sledujete ho, abyste jeho příspěvky viděli, ale Instagram už vám je neukáže. Díky za nic.

Nezbývá než doufat, že se jednou z proseb jako #makeinstagramgreatagain (5396 příspěvků) a #makeinstagramchronologicalagain (1464 příspěvů) stanou vyslyšená přání a lajky se vrátí mezi nás! A vy lajkujte – protože to nic nestojí a uděláte tím někomu radost.