Společnost

Fenomén AI slop. Proč už nevěříme ničemu

AI slop je všude. A s ním i nová paranoia. Když už nevěříme očím ani slovům, co to dělá s hlavou – a s naší chutí věřit čemukoli?
Celý look je od MIU MIU, vše ostatní vytvořeno pomocí AI
Foto: Polina a Vladimir Mordvinovs pro VOGUE CS

Celý look je od MIU MIU, vše ostatní vytvořeno pomocí AI

Bez filtru. Myšlenky, které byste si sami netroufli napsat, ale potřebujete je slyšet.

AI slop neboli AI břečka. Výraz, který se stal slovem roku 2025, zasáhl do našich každodenních životů rychle, pro mnohé nečekaně. A jen málokdo tuší, co to všechno pro nás znamená. Co nám říká Wikipedie? „AI břečka je výraz označující nekvalitní obsah zahrnující text, obrázky a videa, který byl vytvořený umělou inteligencí pomocí generativní technologie. Termín, vzniklý ve 20. letech 21. století, má hanlivý význam podobně jako spam. Označuje primitivní, kýčovité a všeobecně banální výtvory umělé inteligence, které vznikají ve velkém množství jako výplňový obsah, postrádající samotnou podstatu i kvalitu... Účelem zveřejňování tohoto obsahu je výdělek z reklamy, kterému napomáhá stále se zvyšující počet zhlédnutí i počet sledujících uživatelů. Tento fenomén však vyvolává obavy z úpadku kvality obsahu na internetu i zneužívání platforem." 
Hurá, konečně jsme si přiznali, že internet začíná připomínat samoobsluhu, kde je všechno levné, všechno bliká a po ochutnání zjistíte, že to nemá žádnou výživovou hodnotu. Prostě levné křupky pochybného původu. Merriam-Webster to shrnul stručně a jasně: digitální obsah nízké kvality, vyráběný obvykle ve velkém pomocí AI.
Pak tu máme algoritmy. Podle analýzy Kapwing tvořil dvacet procent videí, která YouTube doporučil novým účtům hned na úvodní stránce, právě AI slop. Tedy obsah, který má primárně sbírat čísla zhlédnutí, ale vůbec nemusí dávat smysl. 
Největší problém AI slopů není ani tak jejich trapnost v podobě šestiprstých modelek a koček, které při pádu do bazénu vylezou suché, ale to, jak moc naleptávají důvěru. Člověk začne dřív nebo později žít v režimu „možná". Možná je to skutečná fotka/video, možná to ten člověk opravdu řekl, možná to je odborník na dané téma. Ale možná to je všechno umělá inteligence. 
Look OD JEAN PAUL GAULTIER, vše ostatní vytvořeno pomocí AI
Foto: Polina a Vladimir Mordvinovs pro VOGUE CS

Look OD JEAN PAUL GAULTIER, vše ostatní vytvořeno pomocí AI

Look od * VETEMENST*, vše ostatní vytvořeno pomocí AI
Foto: Polina a Vladimir Mordvinovs pro VOGUE CS

Look od VETEMENST, vše ostatní vytvořeno pomocí AI

Celý look od CHLOÉ, vše ostatní vytvořeno pomocí AI
Foto: Polina a Vladimir Mordvinovs pro VOGUE CS

Celý look od CHLOÉ, vše ostatní vytvořeno pomocí AI

A tady přichází daň, kterou si málokdo uvědomuje: permanentní ověřování (i zpochybňování) stojí energii. Hodně energie. V hlavě se roztáčí kolečko, které možná přímo neumocňuje paniku a úzkost, ale rozhodně se dá mluvit o zvyšování tichého napětí. Ovšem permanentního. Americká psychologická asociace léta upozorňuje na mediální přesycení a nekonečný tok zvyšující stres a následnou únavu. Když si do tohoto koktejlu přidáte ještě jednu zásadní ingredienci, totiž přemíru syntetických zpráv, je jasné, že tohle skončí minimálně dost ošklivou kocovinou. 
Když totiž žijeme dlouho v nejistotě a zpochybňujeme všechno kolem, nastane jeden z dvou scénářů. Buď se z nás stane ultra cynik, nebo rezignujeme. RAND Corporation ve svém reportu Truth Decay už v roce 2018 upozornila na slábnoucí roli faktů, stále rozmazanější hranici mezi informacemi a názorem a klesající důvěru ve skutečné ověřené zdroje. AI slop nedal tomuto fenoménu vzniknout, ale dramaticky ho znásobil, urychlil a zpopularizoval. Nastal tak paradox, kdy technologie, která měla všechno dokazovat, nám ve skutečnosti dává ideální příležitost nevěřit ničemu. Co s tím? 

5 kroků, jak se v AI břečce neutopit

Tady máte praktické rady, jak si udržet co nejčistší digitální prostor a nenechat se slopy zahltit.
  1. Začněte s vizuální hygienou. Slop má často specifické znaky, které ho prozradí dřív, než ho dočtete nebo si ho prohlédnete. Všímejte si nadužívání výrazů jako „v dnešním uspěchaném světě", „přelomový", „fascinující", „revoluční", „ikonický" nebo nekonečných seznamů bez reálné hodnoty. Pro zjednodušení si položte tři otázky: Kdo to říká? Odkud to má? Co tím získá? Pokud na dvě z nich nenajdete odpověď do 20 vteřin, nechte to plavat.
  2. Vystupte z režimu „ještě jedno video". Nekonečný feed, autoplay, další záplava doporučovaných postů. Vypněte to, nereagujte. Udělejte si důsledný mentální detox od této zábavy, která vás okrádá o energii a pozornost. AI slop je totiž ideální palivem pro zkracování pozornosti a navyšování nedůvěry. 
  3. Plaťte za lidskost. Ne nutně penězi, ale především svou pozorností. Čtěte skutečné autory, ne jen titulky. Sledujte média, které obsah vytváří profesionálně a pracují v něm skuteční novináři a editoři. 
  4. Používejte filtry a specializované nástroje. Nedovolte algoritmům, aby vám slop servírovaly přímo pod nos. Existují doplňky, které dokážou blokovat známé domény masově produkující AI obsah nebo označovat podezřelé weby. A rovnou přesuňte svou pozornost k platformám s kurátorským obsahem (kvalitní média s jasným redakčním dohledem), kde za kvalitu ručí konkrétní člověk.
  5. Trénujte svůj algoritmus. Pokud na sociálních sítích uvidíte obsah generovaný AI (např. krásná chata v lese, která má fyzikálně nemožná okna, zmiňovaná kočka, co leze z bazénu se suchých kožichem apod.), vůbec ho nekomentujte. Algoritmus vidí komentář jako zájem a nerozlišuje, jestli šlo o pozitivní nebo negativní reakci. Místo toho klikněte u příspěvku na tři tečky a zvolte „Skrýt" nebo „Nemám zájem o tento typ obsahu". Tím učíte danou síť, že AI slop ve vašem feedu nemá místo.
Nejsme unavení z informací, ale z toho, že pravda začala připomínat luxusní zboží. Musí mít certifikát, původ a ideálně být i podepsaná lidskou rukou."