Štěstí jako doplněk. Rok Koně a ta věčná touha koupit si nový začátek

Cindy Kerberová17. 2. 2026

Horáček s Müllerem měli pravdu. A my přesto stejně dál platíme a doufáme. A platíme a doufáme.

Foto: Launchmetrics

Bez filtru. Myšlenky, které byste si sami netroufli napsat, ale potřebujete je slyšet.

Ani nemusíte koukat do kalendáře. 17. února 2026 začíná nový lunární rok. A s ním přichází změna energie, kterou pozná i člověk, který se jinak horoskopům vyhýbá jako laciné rudé krajce ve výprodeji po Valentýnu. Do 16. února jsme žili v roce Hada, který se začal postupně svlékat ze staré kůže, až zmizel docela. Přežili jsme období, které se tradičně spojuje se strategií, trpělivostí, pozorováním i odkládáním starého a nefunkčního, ať už to znamená cokoliv. A teď se věci dávají do pohybu. Přiběhl totiž Kůň. Letos navíc ohnivý.

Co to v praxi znamená? Především zmiňovaný pohyb. Ne pózy, ne postávání na místě, ne rozmýšlení se co by kdyby. Představte si vnitřní motor, který se nastartoval na plné obrátky. S Koněm přichází chuť vyrazit kupředu, zrychlit, být vidět a konec nekonečného „ještě si to musím promyslet“. A že tento rok slibuje pořádnou jízdu, umocňuje právě element ohně. Oheň znamená víc odvahy, víc tempa, víc impulzů. V tom dobrém i méně dobrém. Ohnivý Kůň umí vyhrát závod, avšak také ho jeho vlastní energie a zápal umí spálit jenom proto, že se rozběhl moc rychle a moc brzo. Po Hadovi, který rád počítá a šetří síly, je to kulturně i psychologicky velká změna. Je to přechod od plánování k akci.

A teď přichází ta část, která mě na lunárním novém roce baví nejvíc: symboly. Ne v ezoterickém smyslu, ale jako prostá potřeba dát věcem směr. V únoru jich je všude plno. Červená jako barva štěstí, zvířecí motivy, talismany, drobné rituály, přáníčka, světla. Je to hezké a svým způsobem i praktické. Když máte pocit, že se svět točí až moc rychle, chcete mít u sebe něco, co vás vrátí do „normálu“.

Tady se perfektně hodí slova Michala Horáčka, která nazpíval v osmdesátkách Richard Müller: „Štěstí je krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš.“ A přesto stačí jedno blbé odpoledne, něco se nepovede, někdo vás naštve a ruka sama od sebe otevírá nákupní aplikaci a plní košík závodní rychlostí. Něco o tom vím, protože zrovna před pár dny jsem si „musela“ koupit čtyři nová pouzdra na mobil, který mám samozřejmě jen jeden. Ne, nemyslím si, že by mi právě tento nákup nějak zlepšil život, spíš naopak. Teď budu přemýšlet, jestli můj mobil má ten správný outfit a ladíme spolu. Spíš tento impulzivní krok děláme proto, že cítíme nutkavou potřebu záchytného bodu. Alespoň malinký. Něco, co vypadá jako nový začátek. Něco, čeho se můžete chytnout. Kousek štěstí v malých dávkách. Jen jedna maličkost, jen jeden nový kousek do šatníku, jen jeden další z řady doplňků, které skončí jako 90 % ostatních. Terminál pípne a mozek si na chvíli oddychne, protože momentálně uzavřel dohodu s vesmírem.

Proto je lunární rok tak lákavý a přirozený i pro značky. Nejde o další povinnou sezonu, ale o takový malý náznak optimismu, že právě toto nadcházející období bude určitě lepší, úspěšnější, bohatší, klidnější... Třeba jako když kreativní ředitel Dioru Jonathan Anderson přišel s motivy čtyřlístků, berušek na kopretinách a koně z náprstku, které si můžete připnout na kabelku, pásek, nebo s ním jako Ema Muller běhat po městě a natáčet videa plná optimistické nálady. V tomto jeho kroku není potřeba hledat nějaké přelomové teorie, nebo nový trend. Je to mnohem prostší. Luxus, který dokáže zhmotnit emoce, budete nosit a kupovat přesně pro onen pocit. Někdy je právě toto nejdůležitější věc celého módního světa. Nabídnout něco krásného, něco, co nejen vypadá dobře, ale je i svým způsobem uklidňující.

Možná je na celé té iluzi o koupitelnosti štěstí nejvíc dojemné něco jiného – jak moc jsme se odnaučili věřit, že dobré věci přicházejí samy. V roce 2026 hledáme štěstí ještě aktivněji a usilovněji. Trochu ho přivolat, trochu mu pomoct, trochu mu připravit scénu. A ohnivý Kůň tomu rozumí. Je to rok, který nebude odměňovat pasivitu. Ale zároveň nám připomíná, že rychlost není náhrada za pečlivě zvolený směr. A že talisman je krásný start, pokud ale nezůstane jen u toho jednoho pípnutí karty.

3 praktické kroky pro rok Koně

Vyberte si jeden symbol. Jen jeden. Ne proto, že byste si nemohli dovolit víc, ale protože nemáte povinnost být chodící vitrína naděje. Jeden prsten, jedna drobnost, jedna věc, která vám dává smysl. V roce Koně vyhrává jednoduchost: jeden směr, ne deset talismanů.
Přidejte jeden konkrétní krok, který uděláte do 48 hodin. Kůň není o náladě, ale o akci. Ovšem samotný symbol nestačí, musí přijít i čin. Kůň prostě klusá, nebo běží. Takže: jeden telefonát, jedna zpráva, jedna žádost, jedna schůzka, jedno „posílám to“, jedno „už jdu“. Malé, ale reálně provedené „něco“, co vás posune o krůček kupředu.
Zaveďte jednu věc, která vám drží tempo. Rok Koně umí být pěkně rychlý. Aby to nebyl sprint bez cíle, nebo snad rovnou do příkopu, nastavte si jednoduchou, ale o to funkčnější brzdu. Tím se může stát pravidelná procházka, dobrý spánek, týdenní plán, dvě hodiny práce bez rušivých notifikací. Jedna pomyslná kotva, díky níž nebudete plýtvat energií, ale bude vám naopak přibývat.