Co by se stalo, kdyby TikTok zničehonic zakázali?

Aplikace, kterou vlastní čínská internetová společnost ByteDance se sídlem v Pekingu, se v USA poprvé objevila v srpnu 2018. O dva měsíce později již TikTok platil za nejstahovanější aplikaci v USA (a překonal tak Facebook, Instagram, Snapchat i YouTube). TikTok se rázem proměnil v bezednou studnici obsahu. Trendy se na této platformě šíří až virální rychlostí.

Každé sociální médium má svá pozitiva i negativa. V případě TikToku může algoritmus #FYP (For You page) katapultovat zdánlivě náhodné tvůrce ke slávě. Například Charli D'Amelio (@charlidamelio) aktuálně nejsledovanější influencerka TikToku, nasbírala 10 000 sledujících jen pár hodin po tom, co zveřejnila video duetu, v němž tančí s @movewithjoy. Studentku Alix Earle (@alixearle) zase proslavila videa #GRWM (Get Ready With Me), zatímco Jake Shane (@Octopusslover8) se stal senzací doslova přes noc díky videu, ve kterém vtipně zinscenoval podpis Deklarace nezávislosti. 

Jenže jsou uživatelé této aplikace v bezpečí? O tom pochybují americké úřady. TikTok se pokusila zakázat již Trumpova administrativa v roce 2020, a dokonce proběhlo i intenzivní slyšení v Kongresu se Shou Zi Chewem, výkonným ředitelem TikToku, na jehož základě aktuální prezident Biden vyzval k mnohem důraznější kontrole. Na přímou otázku, zda existují obavy, že čínská vláda zneužije data z USA, však Shou Zi Chew odpověděl: „Společnost ByteDance není agentem Číny ani žádné jiné země.“ Co se bude dít dál? A jaký názor na situaci má Chris Stokel-Walker, novinář a autor knihy TikTok Boom: China's Dynamite App and the Superpower Race for Social Media?

Napřed jsem byl úplně unešený z videí na YouTube. Hledal jsem proto důvod, proč se této platformě intenzivně věnovat, jinými slovy — abych profesně ospravedlnil hromadu času, které jsem na YouTube trávil. V roce 2019 jsem napsal knihu o YouTube, a když vyšla, bylo vidět, že se tato aplikace stane jednou z nejpopulárnějších. S TikTokem je to v podstatě stejné. Když mluvíte o tom, co k němu lidi přitahuje, myslím, že je to především myšlenka, že se tam nacházejí podobně smýšlející kreativní nadšenci, kteří ale nejsou tak distingovaní jako na YouTube. TikTok totiž funguje hlavně díky své jednoduchosti, s jakou na něm můžete vytvářet obsah. Na této platformě potkáte lidi, kteří se nemusí nutně řadit mezi tvůrce, a přitom vytvářejí obsah, na který se můžete dívat.

Já se do nich prostě ponořím, a zase odcházím. Vždy čekám, kam mě algoritmus zavede. Mám fáze, kdy vydržím několik dní nebo týdnů, aniž bych se na TikTok vůbec podíval, ale pak mám chvíle, kdy mě k němu cosi přitahuje — baví mě myšlenka, že nemusím sám nic vybírat. Když otevřete Netflix a jste konfrontováni s možnostmi, z nichž si můžete vybrat, připadáte si tím až paralyzováni. U TikToku ale ne. Vybere to celé za vás, což je kupodivu uklidňující. 

Kdokoliv na něm může zveřejnit cokoliv, což ho může následně během několika hodin vystřelit na výsluní popularity. Vždycky jsme mluvili o tom, jak se z patnácti minut slávy Andyho Warhola stalo patnáct sekund na platformách, jako je YouTube… Pravdou ale je, že když jste na TikToku, váš úspěch visí v moci jediného algoritmu. Právě ten má schopnost vytáhnout vás z neznáma a předhodit milionům lidí. 

Nevýhodou ale je, že nemusíte být úplně připraveni na to, co se stane, když se váš obsah stane virálním a vy se přes noc proměníte v celebritu. Taková sláva může být pomíjivá a spojení s tvůrci není často tak silné, jako tomu bývá na YouTube. Jednotlivé tvůrce si na TikToku nepředplácíte a nepodporujete je. Jenom se tu necháváte unášet obsahem…

Myslím, že přesně o to tady jde. Youtuberem se nyní touží stát mnohem více dětí než třeba kosmonautem, jak to bylo dříve. Panuje silné povědomí, že se na těchto platformách dají vydělat velké peníze, takže je lidé začali brát mnohem seriózněji.

Jsou pro to dva pádné důvody. Jedním z nich je představa, že aplikace vysává naše data, aby je odčerpala do Číny — a ta je následně použila proti nám. Druhá teorie zní, že jde o trojského koně, který nám může prezentovat propagandu způsobem, o kterém předpokládáme, že se jinde neděje. Oba tyto problémy se však netýkají pouze TikToku a nejsou tak palčivé, jak si někteří myslí. 

Vlastně nemáme žádný důkaz, že máme co dělat s nějakým spiknutím tajných služeb. Myslím ale, že obava by se měla směrovat na všechny velké platformy, v kterých koluje příliš mnoho soukromých dat. Ty platformy vás znají příliš dobře. Jsou na vás závislé způsobem, který používá každá velká technologická platforma. Z toho nemám dobrý pocit, ale netrápí mě to jen v souvislosti s Čínou — spíše si myslím, že jsme tak trochu zaspali dobu, kdy jsme chtě nechtě začali odhalovat svá citlivá data — a je jedno, jestli majitelé takových platforem pocházejí z Číny, nebo odjinud. Uvědomte si, že Instagramu, Twitteru či YouTube předáváte stejné množství dat jako TikToku. 

Upřímně řečeno, bylo to dost chabé, ale příznačné pro náš přístup k velkým technologiím. Částečně je to ale asi i generační záležitost. Naši politici s těmito platformami nevyrostli; proto je pro ně dost obtížné pochopit, jak fungují, když je sami nepoužívají na dennodenní bázi. Některé otázky byly, upřímně řečeno, trapné. Myslím, že jsme se toho moc nedozvěděli. Neprospělo to TikToku, ale ani občanům, kteří ochranu před sociálními médii opravdu potřebují...

Myslím, že by se zvedla vlna společenského odporu. TikTok používá 150 milionů Američanů, a i když ne všichni mají k této platformě úzké pouto (a ne všichni si budou myslet, že je třeba bojovat za její přežití), značnou část populace to popudí. A co si musíme uvědomit, TikTok vytváří pracovní místa i pro občany USA — a právě o jejich živobytí by šlo. Proto si myslím, že by byli ochotni zakročit, i skrze justici. Společnosti TikTok bylo již dříve vyhrožováno zákazem. Již dříve se proti němu odvolali. Myslím, že se to stane znovu. Bude to prostě jako ve filmu Na Hromnice o den více.