Reality shows: Bizár, který nemusíme milovat, ale je třeba ho kriticky reflektovat

Netflix si pevné místo na trhu streamingových služeb vydobyl mnoha věcmi; jednou z nich jsou silné vztahové reality shows, z nichž mnohé slaví globální úspěch. „Všichni chceme v životě hlavně lásku – potřebujeme všechny hormony, které v nás díky porozumění si s druhým člověkem vznikají. Společnost druhého nebo více lidí nás reálně udržuje zdravé, samota prokazatelně lidský druh zabíjí. Takže na co jiného byste se chtěli dívat?“ říká novinářka a moderátorka Hana Trojánková Biriczová, která se spolu s režisérem Šimonem Holým dlouhodobě věnuje zkoumání popkultury – dříve v rádiovém pořadu Kompot, nyní v podcastu Poprask. 

Jedním z nejpopulárnějších reality pořadů Netflixu je seznamovací show Love Is Blind, v němž nezadaní muži a ženy stráví nějaký čas v buňkách, kde vedou intimní rozhovory, aniž by se viděli. Pokud mezi nimi vznikne pouto, zasnoubí se, a teprve pak se setkají. Následuje několik týdnů společného soužití, na jehož konci pár čeká svatba, a tehdy se musí rozhodnout, zda si řeknou ano, anebo se navždy rozejdou. V tuto chvíli existuje několik sezon americké verze, vznikla ale také úspěšná brazilská mutace, dále japonská a chystá se mexická, německá a britská. Slepé hledání životního partnera samozřejmě přináší řadu nevšedních a dramatických situací. „Masová kultura od nepaměti je trochu bizár, na druhou stranu je důležité věnovat populární televizní nebo i internetové kultuře dostatečnou odbornou reflexi, protože v našich životech hraje velkou roli a ovlivňuje, jak vnímáme svět,“ upozorňuje Trojánková Biriczová. 

Funguje to samozřejmě i opačně: tvůrci Love Is Blind v průběhu let zvládli pohotově zareagovat na pozitivní trend feminizace společnosti a zejména ženské soutěžící často nechávají mluvit o emancipaci a respektu v partnerství. Účastnice Love Is Blind kladou důraz na to, že si od potenciálních partnerů nenechají nic líbit, dávají na odiv svou nezávislost a starají se jedna o druhou, i když třeba začínají jako sokyně. Ještě před deseti lety by v reality show taková míra solidarity neprošla. „Společnost se zcitlivuje – vidíme například odraz hnutí MeToo ve filmové a seriálové produkci, která je nyní vnímavější vůči sexuálnímu násilí na ženách. Docela mě překvapilo, že ve Furiose nebo ve skvělé Substanci s Demi Moore nic takového nebylo, i když témata filmů si o to svým způsobem říkala. Kinematografie se soustředí na jiné role žen, než že jsou oběti, a to mě těší. V reality shows to vidíme už dlouho,“ vysvětluje Trojánková Biriczová. 

Sociální sítě a zejména uživatelé Redditu nicméně dlouho řeší, že zákulisí Love Is Blind je silně problematické. Někteří bývalí participanti sami kriticky promlouvají o tom, jaké podmínky museli snášet. Nick Thompson, soutěžící ze druhé sezony, dokonce založil organizaci zajišťující psychickou a právní pomoc jiným účastníkům reality shows. Objevilo se také několik obvinění ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení během natáčení, s nimiž ale podle účastníků štáb nic moc nedělal. Naposledy se toto téma řešilo v souvislosti s aktuální sérií Love Is Blind Brazil. Jedna ze soutěžících, Ingrid Santa Rita, v přímém přenosu nařkla svého soutěžního partnera Leandra Marçala, že ji během společného soužití po skončení pořadu opakovaně znásilnil ve spánku. Reakce ostatních účastníků i moderátorů byla ukázková: O Ingrid se postarali, aby měla v dané situaci co možná největší komfort a sílu říct světu, co prožila. Marçal byl posléze požádán, aby opustil televizní studio. Muž v reakci na sociálních sítích oznámil, že bude Netflix žalovat za pomluvu.

Love Is Blind samozřejmě není jediným úspěšným projektem Netflixu na poli vztahových reality shows. Obdobně populární je také Too Hot to Handle, ve kterém jsou atraktivní lidé zavřeni v exotickém rezortu, kde mají navazovat kvalitní emocionální vztahy, aniž by se jeden druhého mohli fyzicky dotýkat. Existuje také The Ultimatum, v němž dlouhodobé páry řeší rozhodnutí, zda udělat ve vztahu další krok, nebo se rozejít. A řeší to tak, že si prohodí protějšky. „Ultimatum vidím asi jako největší bizár, protože je to takový mix Výměny manželek a Love Is Blind. Zároveň má nejsmutnější premisu – kdo se někdy neocitl ve vztahu, který chce jeden posunout dál a druhý ne? Často to jsou ženy, které chtějí svatbu nebo dítě, a mně je líto, že se toho pořád musíme doprošovat. Na druhou stranu potom stejně viníme právě ženy za to, že ve vyspělých zemích vymíráme. Ale je to opravdu tak?“ zamýšlí se Trojánková Biriczová. I Ultimatum se dočkalo několika mutací; zároveň jako jediný z uvedených pořadů nejede hluboko v heteronormativních kolejích a nabídl i variantu věnovanou queer partnerstvím. 

Relativně novým přírůstkem do portfolia je pak Perfect Match – Jako ulití, ve kterém si partnera hledají účastníci všech ostatních zmíněných (a ještě některých dalších) reality shows z produkce Netflixu mezi sebou. Po premiéře druhé série se ale vzedmula vlna kritiky od nespokojených diváků poukazujících na to, jak okatě vykonstruovaný a vykalkulovaný pořad je. „Reality shows mají scénáře, sama jsem je psala. Realitu v nich určitě najdeme a je často možná tím nejsilnějším, co vidíme, ale je mnoho způsobů, jak ji ohnout tak, aby byla šťavňatější a pro diváctvo zábavnější. Pomáhá se tomu třeba střihem, scény se i dotáčejí,“ podotýká Trojánková Biriczová s tím, že pokud vidíte scénu, kde si dva lidé sami povídají, většinou to není náhoda. Záleží potom jen na účastnících, jak moc chtějí být autentičtí v tom, co říkají.

S aktuálními díly Perfect Match se spojila také kontroverze navázaná na jednoho z účastníků, Harryho Jowseyho. V pořadu byl viditelně na pokraji mentálních sil, nakonec musel předčasně odejít a v květnu, krátce před odvysíláním druhé sezony, na TikToku oznámil, že má rakovinu kůže. Jowsey do světa reality shows vstoupil ve dvaadvaceti letech. Upozornil na sebe v první řadě Too Hot to Handle, kdy se stal jedním z vítězů. Od té doby se dnes sedmadvacetiletý Australan pohybuje téměř výhradně v prostředí reality shows. Živí se jako influencer, účastnil se americké verze StarDance, má vlastní podcast, do něhož si zve kolegy a kamarády z Netflixu – a s nimi také randí, chodí na večírky a tráví volný čas. „Problém je, že lidé se do dating reality shows dostávají jako velmi mladí. Doslova ještě nemají dorostlé mozky, když na ně začnou působit všechny negativní vlivy – extrémní pozornost, sociální sítě a tlak na to se nějak chovat a vypadat. Vývoj mozku je ukončen ve 25 letech,“ říká k tématu Trojánková Biriczová. 

Dalším faktorem jsou omamné látky a především alkohol, který naše vnímání ještě víc znepřehledňuje a jemuž účastníci zmiňovaných pořadů vesele holdují. Oficiální merch Love Is Blind dokonce zahrnuje zlaté poháry na víno, z nichž soutěžící neustále něco usrkávají. „Všechny televizní celebrity by měli projít povinným školením na téma, jak showbyznys ovlivňuje lidský mozek a jak s tím pracovat. Myslím, že tohle je to nejmenší, co by produkce nebo stanice, ať už televizní, nebo streamovací, měly pro svoje hvězdy udělat. Bohužel si tvůrci těchto pořadů zřejmě myslí, že nevyrovnaný člověk je to nejlepší – já si to nemyslím,“ uzavírá Hana Trojánková Biriczová.