Seznamovací aplikace: Kde leží hranice mezi vylepšováním vzhledu a bezostyšným lhaním o tom, jak vypadáte?

Jeho profil na první pohled nevypadal divně: Žil v Londýně, bylo mu něco přes třicet, měl skvělou práci. Ale scrollováním dolů bylo jasné, že tady něco nehraje. Jedna fotka měla příliš rozmazané pozadí, na dalších dvou bylo divné panoráma města. Na těchto třech fotkách vypadal rozhodně lépe než na ostatních, kde pozadí působilo přirozeně. Tvář měl bez vrásek, bezvadnou pleť. Byl vyšší, urostlejší. Hlavu mu krášlila hříva hustých vlasů.

Anna, která tenhle profil objevila, říká: „Drze jsem mu napsala zprávu: ‚Je to AI?‘ Odpověděl: ,Jo. Že bys to ale netipla?‘ Trochu mě to rozhodilo. Co když na jeho profil narazí další ženy, které možná nejsou tak mediálně gramotné, a nedojde jim to?“

Anna není jediná, kdo v poslední době v aplikacích narazil na podezřele vypadající fotky. Použití fotek generovaných umělou inteligencí je na vzestupu. A není to žádné překvapení. Zrovna včera jsem na Tinderu narazila na chlapíka, který přiznal, že jeho třetí fotka, totiž profesionálně vypadající portrétní snímek, byl pořízen pomocí aplikace Remini AI pro vylepšení fotografií. Bylo to tak „jednodušší a levnější“ než si zaplatit profesionálního fotografa. Ten samý den jsem narazila na další, navíc mnohem bizarnější profil: Chlapík byl řidič kamionu a na fotce měl neuvěřitelně žilnaté paže a prsty, které vypadaly, jako by se rozplývaly. Všechny jeho fotografie vyzařovaly stejnou umělou kvalitu.

Snímky generované umělou inteligencí jsou nejnovějším hitem Photoshopu, filtrů a Facetune. Ale co se lhaní o své podobě týče, nejde o nic nového pod sluncem. Lidé si upravovali podobizny už od doby, kdy Grindr v roce 2009 změnil pravidla pro seznamky. Jisté ale je, že AI to celé komplikuje. Na místě je zvážit celou řadu etických otázek. Kde leží hranice mezi vylepšením vzhledu a faktem, že někoho vlastně obelháváte? A co ta moje profilovka z roku 2019 na seznamovací aplikaci Hinge? Jsem na ní hodně opálená a pyšním se dlouhou hustou kšticí, zatímco teď mám přerostlé mikádo a moje kůže prosí o vitamin D. Když někoho uvádím v omyl tím, že mám na profilovce svou fotku zamlada, liší se to tolik od používání Remini AI? Může AI víc nahrávat nějakému podvodníkovi z Tinderu? 

Hayley Bystram, londýnská seznamovací koučka, zaznamenala výrazný nárůst počtu lidí, kteří na seznamovacích profilech používají hodně upravené fotografie. Říká: „Vylepšení fotografie, aniž byste podstatně změnili svůj vzhled, pomůže zlepšit vaše šance v randění. Pohybujete se ale na tenkém ledě, protože jde vlastně o podvod. Vztah je založen na upřímnosti a autenticitě. Pokud lžete, marníte čas ostatních." Odbornice si myslí, že lidé nahrávají upravené fotografie ve snaze přelstít algoritmy. Pokud bude váš profil vypadat lépe, algoritmus vám totiž na oplátku zobrazí atraktivnější protějšky. Tady už narážíme na záležitosti, které se týkají podstaty toho, jak je nastaveno fungování jednotlivých aplikací a jejich příslušných obchodních modelů. Mimochodem: Před třemi měsíci podalo šest uživatelů seznamovacích aplikací žalobu proti Match Group. Obvinili Tinder, Hinge a další aplikace z používání návykových funkcí a z „drahého předplatného a z algoritmu, který ve finále vede k trvalému používání.“ 

Když se tu a tam vylepšíte, pravděpodobně to příliš neomezí vaše šance. Studie zveřejněná v listopadu 2023 se zaměřila na ženy. Měly posoudit mužské profily na Tinderu s upravenými a neupravenými fotografiemi. Zjistilo se, že muži s filtrovanými obrázky jsou obvykle vnímáni jako fyzicky atraktivnější, i když méně důvěryhodní, což má ale za následek vyšší snahu o seznámení. Ale to jde o extrém. Na studii pracoval i profesor Dr. Markus Appel, psycholog a mediální výzkumník. Zmiňuje „psychologickou smlouvu“, kterou uzavírají ti, kteří se seznamují online. Jde o jakési vzájemné očekávání, že ten, s kým mluvíte, se „nebude zásadně lišit od člověka, který je vykreslen na profilu“. Říká: „Pokud nevypadá tak, jak si ho představujete podle jeho profilu, porušuje tuhle smlouvu. Pokud se rozhodnete použít neobjektivní fotku a neinformovat o tom svého partnera, jde o neetické jednání."

Pak přijde na řadu setkání s někým v reálném světě. Pětadvacetiletá Chrissy používá obličejové filtry na Instagramu a Snapchatu, většina jejích fotek na Tinderu je upravená. Už si na to tak zvykla, že si příliš neláme hlavu s tím, že by se zobrazovala jinak. Říká: „Z mých fotek je zřejmé, že používám filtry. Jsou to v podstatě digitální make-upy. Když vám každá aplikace nabízí vylepšení obličeje, je těžké to nepoužívat. Vzhledem k tomu, že je aplikací tolik a je tak snadné na ně narazit, budou se používat pořád víc.“

Další účastník zůstal raději v anonymitě. Používá k úpravě svých fotek Snapseed a Photoshop Express. Přiznává: „Někdy si lidé všimnou, že jste se upravili, a pak už pochybují o všem, co o sobě píšete. Neřekl bych ale, že jde o velký problém při setkání v reálném životě. Lidé se mohou chovat na internetu jinak, než jak by se chovali v normálním životě."

V online světě je dovoleno vše: Nemusíte se prokazovat dokladem totožnosti s fotografií, ani dokazovat, že jste tak vysocí, jak o sobě tvrdíte. Jistě, Bumble, Tinder a Hinge mají nainstalované na svých profilech tlačítka, skrze která mohou uživatelé dokončit ověření fotografií – obvykle jde o selfie video. Ale není to povinné.

Začátkem tohoto roku společnost Tinder oznámila novinku. Pro uživatele v USA, Velké Británii, Brazílii a Mexiku bude možné ověření totožnosti pomocí oficiálních dokumentů, jako je řidičský průkaz nebo pas. Po zkušebním provozu v Austrálii a na Novém Zélandu se zjistilo, že uživatelé s ověřenými občankami zaznamenali 67% nárůst zájmu a odpovědí. Vypadá to jako krok správným směrem, ale stále není podmínkou.

Na druhou stranu si kladu otázku, jestli je třeba zacházet tak daleko. Randění by mělo být zábavné, spontánní a bezstarostné. Něco, z čeho váš šimrá v břiše. Něco, o čem se můžete bavit s kamarády na zahrádce u sklenky vína. Ne něco, co je přehnaně hlídané, sledované a vyžaduje dvoufázové ověření. Nebo dokonce test, jestli nejste robot. Znáte to: „Označte fotografie, na kterých je kolo“. Na druhou stranu se věci rychle dávají do pohybu. Minulý týden Whitney Wolfe Herd, zakladatelka Bumble, popsala nepříliš vzdálený scénář ve stylu seriálu Černé zrcadlo (Black Mirror). Nezadaní by mohli využívat AI seznamky místo skutečných schůzek. Možná se tomu nevyhneme. Možná opravdu směřujeme k podivné, dystopické seznamovací budoucnost. K takové, v níž se zamilujeme do kyborgů a budeme se vyhýbat setkávání v reálném životě. Nebo nás to naopak možná ještě více odradí od aplikací?  

Jen za poslední měsíc se po celém Londýně objevila spousta nových seznamovacích akcí, které se odehrávaly ve skutečném světě. Ať už to byly rychlé seznamky při poslechu vinylů, nebo singles running clubs. Seznamování naživo je v trendu. Když se někdo zeptá, jak jste potkali svého partnera, je cool odpovědět, že jste se potkali osobně. Zní to lépe než odtušit: „Na Hinge“. Ráda bych si myslela, že jen malá část lidí upravuje své fotky až tak, že to hraničí s podvodem. Dokud ale nezažijeme ten zlomový moment svého vlastního příběhu jako z filmu Když Harry potkal Sally, nemůžeme si být jistí, kdo je skutečný a kdo je skutečný jen tak trochu.