Město, které dalo světu minisukně, bokovky a punk, teď miluje boty s kulatou špičkou, džíny, žabky a dragounské kabátky

Londýn vždycky v rámci čtveřice hlavních týdnů módy platil za toho rebelského sourozence a potížistu, u kterého nikdy netušíte, co očekávat. Nevíte, do jaké nálady se právě probudí a jaké hranice bude zkoušet posunout nebo rovnou zbourat tentokrát. Město, které formovalo subkultury a naučilo svět nosit punkové křiváky, provokativní zkrácené délky sukní, kožené spodní prádlo a kontroverzní bokovky, má pro aktuální sezonu zcela novou definici vlastního, velmi osobitého stylu.

Zatímco přehlídková mola udávají vize návrhářů (Richard Quinn se zhlédl v ultra glamouru 80. let), street style na London Fashion Weeku ukazuje, jak tyto vize žijí v reálném světě. A letošní podzimní nálada je nečekaně uvolněná, přestože si půjčuje výrazné prvky z britské vojenské historie. Hosté přehlídek sázejí na hru kontrastů, v níž se dokonale promyšlená precizní pánská krejčovina potkává s ležérností, kterou byste hledali spíše na pláži než před historickými paláci anglické šlechty.

Jestli existuje jeden svrchník, který právě teď definuje módní trendy na podzim, jsou to určitě dragounské kabátky. Tento historický odkaz na vojenské uniformy s výraznými kovovými knoflíky, strukturovanými rameny a propracovanými límci vnáší do ulic potřebnou dávku dramatu. Aby ovšem výsledek nepůsobil jako divadelní kostým, módní insideři tento prvek okamžitě uzemňují zbytkem stylingu a především obuví. Nekonečně špičaté lodičky ustupují do pozadí a na scénu nastupují boty s kulatou špičkou. Ať už jde o robustní polobotky, mokasíny, nebo měkké baleríny, zaoblená silueta dodává ostrým střihům nečekanou jemnost a jemný nádech nostalgie.

Největší překvapení letošního londýnského street stylu se ale skrývá v naprosté ignoraci sychravého počasí. Zcela zásadním must-have se totiž staly žabky a thong sandále z devadesátek. Těm dělají společnost široké džíny, jejichž nohavice se nonšalantně táhnou po chodníku. Tento záměrně nedbalý styling, evokující nostalgickou náladu devadesátých a nultých let, představuje perfektní kontrast k luxusním kabelkám (v zářivě červené a růžové) a trenčkotům, které přes něj návštěvníci přehlídek oblékají. Je to projev ryzí módní arogance ve stylu „vypadám skvěle, aniž bych se o to musela snažit“, který funguje jako protiváha k příliš strojeným outfitům na přehlídkách v ostatních módních metropolích.