Georges Hobeika vrací na scénu 60. léta a současnosti dává drzý nadhled

Libanonští návrháři se vždy lišili tím, co na týdnech módy, ať už v Paříži, nebo Miláně, předváděli. Výjimkou není ani sezona podzim-zima 2021/2022 a pařížský fashion week haute couture. Byl-li poslední rok a půl pro módní tvůrce (a nejen pro ně) náročný, pro ty z Libanonu to platí dvojnásob. Globální koronavirová krize, roční absence červeného koberce, zrušené svatby a velkolepé večírky, navíc tragický výbuch v hlavní městě a permanentně neutěšená politická situace spolu s problematickým geografickým umístěním země by mohl svádět ke chmurným myšlenkám a temnotě, místní designéři však jdou zcela opačným směrem.

Georges Hobeika, který už spoustu let patří mezi stálice pařížské scény, se tentokrát vydal hledat inspiraci do let šedesátých, konkrétně k hnutí mod, a zároveň jej spojil s velmi optimistickou představou let dvacátých, během nichž po krizi nastává nebývalý rozkvět a chuť si užívat večírků a oslav všeho druhu. 

Hnutí mod se objevilo v Londýně koncem 50. let, svůj vrchol zažilo začátkem šedesátých. Šlo o subkulturu mladých fanoušků moderního jazzu oblečených do elegantního oblečení (často na míru), kteří vyjadřovali nesouhlas s generací svých rodičů. Právě z toho čerpal Hobeika v nejnovější kolekci, zejména ze siluet a jemných detailů. 

Barevná paleta spolu s masivním množstvím korálkových výšivek ostře kontrastuje s posledními měsíci, kdy se svět nedobrovolně ponořil do depresivního hávu a touha oblékat se zůstávala ryze jako vzdálená vzpomínka na dobu předkovidovou. Stejně jako kdysi angličtí teenageři se i návrháři v této sezoně bouří a přinášejí na scénu optimismus a radost si užívat za každou cenu. Šaty se více lesknou, barvy se vzájemně proplétají, peříček, korálků, perliček a flitrů je více než kdy jindy. Minimalismus nechte v minulosti, nastává doba hojnosti. Přinejmenším podle couturiérů. 

Hobeika balancuje na hraně mezi snovou elegancí a kýčem, skromností a okázalostí, prvoplánovou smyslností a cílenou umírněností. Bez rozpaků a jediného zaváhání přináší couture kreace zosobňující až bezohlednou chuť se obléknout okázale, být (znova) středem pozornosti i terčem kritiky za nevázaný a pompézní životní styl divy 21. století, v jejímž slovníku skromnost, umírněnost a předstíraná pokora nemají co dělat.