Co jsou lab grown diamanty a proč je má rád i DiCaprio

S tím, jak lidstvu docházejí zdroje a planeta je víc a víc vydrancovaná, rozvíjejí se technologie, které hledají, jak suroviny nahradit. Ve své zpovykanosti lidstvo přišlo i na to, jak vypěstovat diamant. Výraz vypěstovat je tady na místě. Laicky řečeno, člověk poskytne jen podmínky, semínko a „hnojivo", ale diamant musí vyrůst sám. Tím semínkem se může stát například diamantová hmota vyplýtvaná při broušení kamene, za podmínky růstu pak ručí správná kombinace tlaku a teploty. Oním „hnojivem" je přidaný uhlík, který působením tepla a tlaku zruší své stávající vazby a naváže se na diamant, který tak roste.

Výsledkem práce plazmového reaktoru nebo pece je pak hrubý krystal diamantu chemicky a fyzikálně totožný s tím, jaký vznikl v přírodě. Lab grown diamant se nedá od přírodního rozpoznat nejen pouhým okem, ale i klenotník bez hodně speciálního mikroskopu je při určování bez šance. Na trhu se prodává za cenu přibližně o 30 % nižší než přírodní diamant a je vždy certifikovaný. Když si tedy u klenotníka koupíte šperk s lab grown diamantem, vždy víte, že kupujete lab grown.

Při vzniku lab grown diamantu nebyly zpřevraceny tuny země a proměněny v hlušinu, zvířátka nepřišla o své domovy, nebyla vyplýtvána a znečištěna voda, natož aby se práce účastnily děti. Tyhle všechny věci se při těžbě diamantů dějí, a to v hodně devastujícím objemu. Na druhou stranu energie, která se při laboratorním pěstování drahokamů spotřebuje, za sebou jistou uhlíkovou čmouhu taky zanechá. 

Sice je dojemné, jak daleko lidstvo dospělo ve své schopnosti rozmnožovat vzácný kámen a kolik vůle, energie a umu je v tomto směru schopno vyvinout, nicméně mě osobně by dojalo ještě víc, kdyby se energie vynakládaná na diamantový byznys vůbec použila spíše na čištění vody a vzduchu.

Pěstování laboratorních diamantů podle mého názoru ke snížení těžby diamantů nepovede. Dokud existuje naděje, že nějaké přírodní diamanty v zemi jsou, lidi se v ní prostě vrtat budou. S čím však lab grown diamanty hýbou, to je trh. Najednou jsou kameny dostupnější i těm, kdo si je původně nemohli dovolit. Zatímco cena přírodních diamantů poroste, ty pěstované budou stále dostupnější. 

Čemu lab grown diamanty paradoxně také prospěly, to je emancipace byznysu s kameny. Obchod s diamanty byl tradičně mužská záležitost a patriarchální obchodnická bratrstva mívala problém mezi sebe ženy přijmout. Mužští obchodníci odmítali byznysmenkám kameny prodávat nebo jim nabízeli diamanty nižší kvality. Své by mohla vyprávět například Lucia Silvestri, kreativní ředitelka šperkové divize značky Bulgari, kterou do byznysu uváděl a až díky své výslovné osobní intervenci mezi prodejci kamenů precedentně prosadil jeden ze zakladatelů značky. 

Lab grown diamanty oproti tomu vytvořily nový prostor právě pro obchodnice a klenotnice. Například jednu z největších britských společností obchodující s lab grown diamanty, Kimaï, založily dvě dívky, mileniálky Jessica Warch a Sidney Neuhaus. Obě pocházejí z antverpských rodin, které obchodovaly s tradičními diamanty, přičemž první z nich vystudovala finančnictví a druhá gemologii. „Vadil nám nedostatek transparentnosti v tomhle byznyse," uvedly motivaci, která je v roce 2028 vedla k založení start-upu. Už po dvou letech existence měl obrat milion liber. 

Jiný start-up orientovaný na pěstování diamantů, společnost Diamond Foundry, jejíž rozjezd financovalo deset miliardářů z prostředí značek Google, Twitter, Facebook, e-Bay, iPod plus Leonardo DiCaprio, pro něhož je ochrana životního prostředí celoživotním tématem, ve finále odkoupila také žena, a to tehdy devětadvacetiletá Vanessa Stofenmacher. Ta okamžitě najela na používání energie ze 100 % obnovitelných zdrojů v laboratořích a lab grown diamanty začala využívat pro šperky ve své značce Vrai & Oro, kde je kreativní ředitelkou.

V České republice používají lab grown diamanty například klenotnické značky Klenota, Eppi nebo Tiami, jejímiž zakladatelkami nebo spoluzakladatelkami jsou také ženy.

Při své práci šéfredaktorky časopisu o hodinkách a špercích se potkávám s kreativními řediteli velkých klenotnických domů, proslulými šperkaři i malými klenotníky, ale i s leadery hodinářských značek. Všech se tři roky konsekventně a se zájmem vyptávám, jaký vztah má jejich firma k používání lab grown diamantů. Musím říci, že jejich odpovědi mají vývoj a ten je dynamický. Od počátečního rázného a jasného odmítnutí přecházejí ke smířlivější dikci až k přiznání (u někoho k hrdému, u jiného zatím opatrnému), že lab grown diamanty zvažují zařadit do svých kolekcí nebo že je používají. 

Hodináři berou lab grown diamanty celkem vstřícně jako zajímavý materiál, který jim dává nové možnosti. Například značka TAG Heuer před dvěma roky uvedla model Carrera Plasma, jehož číselník pokrývá lab grown diamant o váze 3,9 ct roztavený v plazmové peci, což by s přírodním diamantem realizovali těžko a neradi. A Breitling velmi nedávno přišel na trh s limitovanou fashion spoluprací s Victorií Beckham na modelové řadě Chronomat, v níž verze hodinek s číselníkem v holubičí šedi má hodinové indexy zakončené lab grown diamanty pro vyšší kontrast a lepší čtení času. 

U velkých tradičních klenotnických domů je stanovisko svorně stejné. „Tvoříme jen z těch nejluxusnějších kamenů, které jsou na trhu k dispozici," řekla mi například loni v červnu na představení nové klenotnické kolekce Victoire de Castellane, umělecká ředitelka klenotnické produkce Dior, „a přírodní diamanty stále k dispozici jsou. Je možné, že jednou se situace změní."