Cuisine

Dior a já v kuchyni #2: sýrové nebe

Každý týden ve čtvrtek vařím podle oblíbených receptů Christiana Diora. Zaručuju vám, že když je zvládnu já, tak vy taky. Že je zvládnu, ovšem zaručit nemohu. Dnes je na menu sýrové suflé.
Foto: Daniel Machill
Na francouzštině mám ze všeho nejraději, že cokoliv francouzsky řeknete, vyzní lépe, než jaké to ve skutečnosti je. Vezměte si třeba takové slovo „poubelle“. Vždy jsem pro něj měl slabost. Jak něžně zní! Neznám jeho původ, ale klidně bych tak pojmenoval svou prvorozenou dceru. Přátelé by jí říkali zkrátka „belle“, což česky znamená „kráska“. Není to půvabné? Ano, klidně bych tak svou dceru pojmenoval. Kdyby tedy „poubelle“ neznamenalo „popelnice“.
Obdobně suflé (z francouzského „soufflé“, neboli „nadýchaný“) neoznačuje nic světoborného. Označuje delikátní, přitom na přípravu snadný pokrm, který budete mít hotový, než byste řekli „Dior“, a můžete ho podávat ihned. A ne že jako v prvním díle Dior a já v kuchyni na konci receptu zjistíte, že musíte dezert nechat přes noc vychladnout, takže máte sto chutí kuchyň vzteky roztřískat, protože vás pochopitelně honí mlsná už teď.
Ani shánění surovin vás příliš nezdrží, potřebujete totiž pouze:
  • 2 polévkové lžíce másla
  • 1 polévkou lžíci hladké mouky
  • ½ hrnku plnotučného mléka
  • 4 vejce
  • 100 g strouhaného sýra
  • Sůl a pepř
(Máslo, mléko a sýr – jako spoustu dalšího – kupuju v La Formaggeria Gran Moravia, protože to je moje happy place, kam lezu, i když nic nepotřebuju. Podotýkám, že toto není placená reklama, ale spolupráci se nebráním a těším se na ni.)
Foto: Daniel Machill
Foto: Daniel Machill
Rozpusťte máslo v rendlíku. Jak jsem už upozorňoval minule – je klíčové rozpouštět ho na nejnižší stupeň, jinak se stane něco strašlivě strašlivého. Do jiného rendlíku mezitím nalijte mléko a ohřívejte ho na libovolný stupeň, dokud se nebude vařit jako Trump, když začalo být jasné, že volby vyhrál Biden.
Za stálého míchání do rozpuštěného másla nasypte mouku a poté přilijte i horké mléko. Až se vám směs začne lepit na vařečku, rendlík odstavte.
Rozklepněte vejce, žloutky a bílky zvlášť. Žloutky přidejte do směsi a znovu ji dobře promíchejte. Z bílků ušlehejte pevný sníh.
Foto: Daniel Machill
Foto: Daniel Machill
Ruční šlehání sněhu je příjemné asi jako test na covid. Trvá to celou věčnost a může to i fyzicky bolet. Nepolevujte. Sníh musí být pevnější než vaše vůle. Dost pevný není, když si řeknete, že už by to mohlo stačit, ale když můžete obrátit mísu vzhůru nohama a sníh se nevykydne. Skutečně je dost pevný, nebo raději budete šlehat ještě chvilku?
Nyní nechte troubu předehřát na 180 °C a já vás mezitím budu obtěžovat příběhem, který nikoho nezajímá.
Víte, když jsem na základní a později střední škole během hodin tělocviku výjimečně cvičil, vyučující mi po běhu vždy zakázal schoulit se na zemi vyčerpáním a plakat. Pokaždé jsem ještě chvíli musel chodit. Měl pro to dobrý důvod, který jsem ovšem okamžitě zapomněl, protože jsem věděl, že už nikdy běhat nebudu, protože se mám rád.
Mohlo by být dobré, aby obdobně „došla“ také ruka unavená ze šlehání. Nechte ji proto sníh opatrně vmíchat do směsi, pak taky strouhaný sýr, a nakonec i sůl s pepřem.
Po hodině tělocviku už stačí směs přelít do nádob, v nichž hodláte suflé podávat, a nechat ji 12 až 15 minut péct, dokud nebude vypadat jako na obrázku, tedy jako zlatavý obláček.
Foto: Daniel Machill
Nenapadá mě occasion, k níž by se sýrové suflé nehodilo. Je stejně dobrou volbou coby jeden z chodů, když pozvete přátele na večeři, jako si ho jistě užijete z pohodlí pohovky při sledování dalšího dílu seriálu Měla jsi to vědět, který kupodivu nepojednává o lidech, co nemají misku s metlou dokonale čisté, a tak bílky skutečně šlehají celou věčnost a nic z toho.
Suflé je vyfocené na keramice od Daniela Machilla.