Silent killer ženského zdraví aneb Když pánevní dno nefunguje

Dokud jsem nezačala pravidelně běhat, nevěnovala jsem tomuto problému pozornost. Myslela jsem si totiž, že takové nepříjemnosti řeší jen staré dámy nebo ženy po porodu. Ale není tomu tak. Týká se to všech bez rozdílu věku. „Pánevní dno je klíčovou strukturou jak pro ženy, tak pro muže. Jedná se o svaly a vazy, které podporují pánevní orgány v každodenním životě, ať děláme cokoliv,“ vysvětluje Dragana Žarković, první fyzioterapeutka a certifikovaná NLP Master Practitioner koučka v České republice a specialistka nejenom na ženské zdraví z centra Una Vida. Svaly pánevního dna můžeme vlastní vůlí aktivovat a uvolňovat. „Spolupracují s břišními a zádovými svaly i bránicí, a tím nám pomáhají udržet napřímené držení těla, jsou zodpovědné za schopnost udržet moč, stolici i větry a mají i přímý vliv na kvalitu sexuálního života. Jsou důležité v těhotenství a u přirozeného porodu, kdy se při tlaku do porodních cest dokážou protáhnout až o 300 % a umožní, aby se miminko dostalo ven,“ uvádí odbornice. Pokud dobře nefungují, mohou se začít objevovat první varovné signály. 

 „U mladých žen a nerodiček (včetně sportovkyň) nejčastěji řeším to, že se setkávají s únikem moči, některé i s únikem stolice,“ říká Dragana Žarković. Jedná se o naprosté společenské tabu, ze kterého máte nervy jako na provázku i v běžném životě. Většina žen se nejprve začne naprosto špatně spoléhat na menstruační vložky nebo kalhotky, které však neplní funkci absorpce. A když už mají ty „správné“ pomůcky, nechtějí skončit u používání vložek nebo plínek. Nemusí jít „jen“ o nepříjemný únik moči, ale také o silnou bolest při menstruaci a při sexu nebo o chronickou pánevní bolest, která neblaze ovlivňuje i běžné dny. „Ta je častým tématem, se kterým se ve své praxi běžně setkávám a která pacientky omezuje jednak fyzicky, jednak mentálně. Zde funguje kombinace fyzioterapie, přístrojové terapie a koučinku, jež pomáhá odhalit příčiny těchto obtíží a zlepšuje kvalitu života pacienek, zejména těch s psychosomatickými potížemi,“ radí specialistka. 

Avšak mnoho žen se bojí s pánevním dnem něco dělat, neboť je děsí vidina chirurgického zákroku. K tomu ale mnohdy nemusí vůbec dojít. „Dle doporučení mezinárodních společností se konzervativní přístup, tedy fyzioterapie, cílené cvičení pánevního dna a práce s přístroji doporučuje jako metoda první volby,“ říká Žarković.  Především je velmi důležité za odborníkem přijít a začít problém řešit. Jenže právě stud může být mnohdy to, co ženy brzdí. „Každá pacientka má jiné cíle: jedna se chce připravit na maraton a nemít únik moči, jiná se chystá na operační zákrok, po němž chce být funkční v běžném životě.“ Součástí terapie není jen cvičení, ale i pochopení vlastního těla. Například v Una Vida v rámci komplexního vyšetření celého těla využívají ultrazvuk pánevního dna. Pacientky si tu velmi cení toho, že zde na vlastní oči vidí, jak jejich svaly fungují. A sama musím uznat, že bylo velmi zajímavé na monitoru pozorovat vlastní stahování a povolování vnitřních svalů. Ultrazvuk následuje fyzikální vyšetření. „To zahrnuje vyšetření přes pochvu, někdy i přes konečník, během kterého hodnotím svalovou sílu, výdrž, rychlostní kontrakce a relaxační schopnosti. Pak si společně sdělíme výsledky, pacientky zaučím do terapie a navrhnu individuální plán dalšího postupu na základě zjištěných výsledků,“ vysvětluje Dragana Žarković. Opravdu se není čeho bát. Zní to možná děsivě, ale samotné vyšetření není vůbec nepříjemné. Odbornice vás naučí, jak doma cvičit, a skvělé je, že vás u toho i natočí (samozřejmě oblečené) na váš telefon s pokyny, tudíž se nemusíte bát, že některý z cviků zapomenete. K tomu vám doporučí i jednoduchá a efektivní režimová opatření, práci s pomůckami a přístroji, např. se speciálními terapeutickými křesly, na něž si na i v oblečení sednete a pomocí speciálních technologií posilujete svaly pánevního dna. 

O dlouhověkosti se nyní mluví a píše všude. Je to hit. „Prodlužuje se nám délka života. S tou je ale nutné umět skloubit i jeho kvalitu,“ připomíná odbornice. Pánevní dno přitom hraje roli, která přesahuje gynekologii. Ovlivňuje pohyb, stabilitu, sexualitu i sebevědomí. A zde je důležité nečekat, až se „něco stane“, ale začít s prevencí. Každá žena by podle odbornice měla mít pod kontrolou svůj menstruační cyklus, sledovat kvalitu svého intimního života, zda se neobjevuje bolest, nedochází k prvním příznakům sestupu některého z pánevních orgánů či vaginální suchosti. A hlavně řešit své potíže včas. Měla by také chápat pánevní dno v kontextu kosterního svalu a umět procvičit a zrelaxovat svaly pánevního dna stejně jako jakýkoliv jiný sval v souladu s pohybem. Například pokud někdo běhá, věnuje se silovému tréninku, cross-fitu, nebo jenom zvedá miminko, musí se naučit správnou koordinaci pánevního dna v kontextu držení celého těla. Dále je důležité vědět, jak se správně vyprázdnit, jaká je správná pozice na toaletě, vyhýbat se zácpě, mít správný pitný režim a udržovat optimální hmotnost. Zní to složitě? Není to složité. Dobrou zprávou je, že pod správným vedením není nic nemožné. Nemějte proto strach a objednejte se, stejně jako já, k odbornici či odborníkovi. Stojí to za to.