Health

Konec fitness extrémů. Vědci zjistili, jak dlouho je nejlepší cvičit pro pevné tělo i dlouhověkost

Zapomeňte na každodenní vyčerpávající dřinu, nová harvardská studie prozrazuje přesný „sweet spot“ silového tréninku pro zdraví, mozek a dlouhověkost. Optimální délka tréninku vás mile překvapí.
Autor: Profimedia
Foto: Profimedia
Žijeme v době, která glorifikuje extrémy všeho druhu. Chytré hodinky nás nutí do aktivity, sociální sítě diktují každodenní tréninky v pět ráno, celebrity ukazují svá šlachovitá těla a wellness scéna nám často podsouvá toxickou myšlenku, že čím víc dřiny, tím lepší výsledky. Nová studie z Harvardu však toto tvrzení obrací vzhůru nohama. Pokud jde o dlouhověkost a skutečný smart-aging, méně je někdy nejen více, ale přímo nejvíce. Vědci konečně našli magickou hranici pro silový trénink. A zpráva je to víc než potěšující (pokud tedy nepatříte mezi fitness fanatiky).

Magické optimum pro vaše tělo

Rozsáhlá studie, nedávno publikovaná v prestižním British Journal of Sports Medicine, sledovala přes 147 tisíc žen (převážně zdravotních sester) po neuvěřitelných třicet let. Cíl byl jasný: zjistit, jaká dávka silového cvičení, tedy tréninku s odporem, ať už s činkami, na reformerech, nebo s vlastní vahou, skutečně prodlužuje život.
Výsledky? Odborníci identifikovali jasný sweet spot v rozmezí 90 až 119 minut týdně.
Účastnice, které se silovému tréninku věnovaly zhruba hodinu a půl až dvě hodiny týdně, měly o 13 % nižší riziko předčasného úmrtí a o 19 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby ve srovnání s těmi, které neposilovaly vůbec. Pro dosažení maximálního zdravotního benefitu tedy stačí například dvě svižné 45minutové lekce pilates nebo dva domácí tréninky se zátěží týdně.

Silové cvičení chrání mozek před demencí 

Možná nejzásadnějším objevem harvardských vědců je vliv cvičení na mozek. U skupiny žen, které posilovaly oněch ideálních 90 až 119 minut týdně, kleslo riziko úmrtí na neurologická onemocnění (včetně demence a Alzheimerovy choroby) o 27 %.
Silový trénink totiž prokazatelně zlepšuje neuroplasticitu, snižuje výskyt zánětů v těle a podporuje tvorbu hormonů, které fungují jako výživa pro mozkové buňky. Pokud dnes investujeme tisíce do krémů chránících kolagen v pleti, dvě hodiny s lehkými činkami týdně bychom měli vnímat jako tu nejluxusnější péči o hlavu.

Konec éry „čím více, tím lépe“

Proč je tato studie tak průlomová? Dokazuje totiž existenci takzvaného stropu benefitů. Jakmile ženy překročily hranici 120 minut silového tréninku týdně, křivka zdravotních výhod se oploštila.
Přidávání dalších hodin zvedání těžkých vah už z hlediska dlouhověkosti nepřineslo žádné další benefity. Takže se v klidu můžete zbavit pocitu viny za jeden vynechaný trénink. Extrémní zátěž přenechme profesionálním sportovcům; pro kvalitní a dlouhý život stačí chytrý zlatá střední cesta bez extrémů.

Týdenní longevity fitness menu

Výzkumníci jedním dechem dodávají podstatný detail: silový trénink je sice elixírem mládí, ale nejlépe funguje ve spojení s kardiem (aerobní aktivitou). Ti, kteří zkombinovali 90–119 minut posilování s pravidelným pohybem zrychlujícím tep, dosáhli absolutně nejlepších výsledků.
Jak by tedy mohl vypadat ideální smart-aging týden?
  • Pondělí: 45 minut dynamického pilates nebo tréninku s lehkými činkami (1/2 optima silového tréninku).
  • Středa: Svižná hodinová procházka v přírodě nebo plavání (kardio).
  • Čtvrtek: 45 minut funkčního tréninku s vlastní vahou (2/2 optima silového tréninku).
  • Víkend: Aktivní odpočinek, tanec, lehká ranní jóga nebo jízda na kole (kardio).
Kouzlo dlouhověkosti nespočívá v odříkání a vyčerpání se. Spočívá v konzistenci. A jak ukazuje studie z Harvardu, méně než dvě hodiny týdně je cena, kterou si do svého wellness rozpočtu může dovolit zařadit opravdu každý.