Cinque Terre: 5 pohádkových městeček v Itálii, odkud se vám nebude chtít vracet

V přístavu města La Spezia nastupte na loď a nechte se dovézt do Portovenere. Tohle městečko je spolu s Cinque Terre zapsáno na prestižním seznamu UNESCO. Do historického jádra vstoupíte městskou bránou Porta del Borgo z 12. století. Vyjdete z ní přímo na hlavní třídu Via Giovanni Capellini plnou kaváren, tradičních taveren a obchůdků se suvenýry. Projděte se po nábřežní promenádě a nahlédněte do baziliky svatého Petra, která se vypíná na skalní vyvýšenině na samém konci přístavu. Pokud vám nevadí výšlap, vydejte se k hradu Castello Doria. Z bývalé vojenské pevnosti se vám nabídne nádherný výhled do okolí. Mimochodem, tohle místo si zamilovali i angličtí romantičtí básníci Percy Bysshe Shelley a George Gordon Byron. 

V Portovenere naskočte na menší loď, která míří do Monterosso al Mare. Tohle je největší město z celé oblasti Cinque Terre, žije v ní 1300 obyvatel. Z výšky na město shlíží strážní věž Aurora, která se proměnila v luxusní restauraci. Na písečné pláži Fegina vás uchvátí obří socha nalepená na skále. Čtrnáct metrů vysokému Neptunovi se přezdívá Obr z Monterrossa. Sochař Arrigo Minerbi jej zhotovil ze železobetonu v roce 1910 na přání majitelů luxusní vily Pastine (ta se nachází na skále, přímo nad obří sochou). A když nebudete vědět, co s načatým večerem, vyrazte do zdejšího retro kina, kterému nechybí styl.

Jako dopravní prostředek pro zpáteční cestu do města La Spezia zvolte vlak. Je to kromě lodi jediný způsob, jak lze zdejší oblast propátrat. Projížďka mezi pěti městečky je dlouhá 41 kilometrů. Pořiďte si jízdenku Cinque Terre Card, ať můžete po cestě libovolně vystupovat a nastupovat. Vlaky jezdí každou čtvrthodinu. Z nádraží v Monterosso al Mare jste za tři minuty ve Vernazze. Úsek mezi městečky je tak krátký, že vystoupíte přímo do tunelu.  

Vernazza, patrně nejpůvabnější místo v Cinque Terre, si vás získá klikatými úzkými uličkami. A také všudypřítomnou vůní pečených ryb. Od středověkého hradu Doria se zachovalou hradní věží se můžete kochat pohádkovými výhledy. V přístavu vplujte do útrob gotického kostelíka Chiesa di Santa Margherita di Antiochia, má čtyřicet metrů vysokou osmibokou věž. Okna doslova olizují mořské vlny. Máte před sebou celé volné odpoledne? Vypravte se hluboko do skal a navštivte Santuario di Nostra Signora di Reggio. V tamní kapli je k vidění slavná černá Madonna s dítětem.

Další vaší zastávka v Cinque Terre musí být rozhodně Corniglia. Nejmenší z městeček se rozložilo na útesu ve výšce 90 metrů nad mořem. Od nádraží vede nahoru do centra schodiště – čeká na vás celkem 377 vysokých schodů. Stačí po nich zdolat úsek o délce půl kilometru a uhrane vám maličké centrum s gotickým kostelíkem svatého Petra. Zabočte do některé z postranních uliček a pokochejte se výhledy na rozsáhlé okolní vinice a moře. Historik a diplomat Giacomo Bracelli napsal v polovině 15. století dílo Descriptio orae ligusticae, kde uvedl toto: „Pět vesnic je od sebe odděleno stejnou vzdáleností kamenitými útesy. Nezadržují vláhu a jsou pokryty vinnou révou tak žíznivou a štíhlou, že spíše připomíná břečťan než vinnou révu.“ O zdejším bílém víně Vernaccia di Corniglia se zmiňuje i Giovanni Boccaccio v jedné z povídek Dekameronu. Několik lahví se našlo dokonce při vykopávkách v pompejských sklepích. 

Tehdy bylo známé jako „vinum Corneliae“. Největší slávu si víno vydobylo ve středověku, kdy se servírovalo i na královských stolech. Kvůli zvýšenému obsahu alkoholu bylo totiž skvěle konzervováno a dalo se přepravovat na dlouhé vzdálenosti po celé Evropě. 

Nejstarší ze zdejších městeček je Manarola. S nedalekou Vernazzou soupeří o první místo v soutěži krásy, Manarole se totiž přezdívá nejbarevnější místo Itálie. Domky jsou tu natěsnané jeden vedle druhého a září v pastelových barvách. Zaplujte do kostela San Lorenzo ze 14. století a poté si vychutnejte místní specialitu: zuppa di datteri je polévka z datlí. Jako hlavní chod si objednejte čerstvou rybu nebo dary moře. K pokrmu ale nesmí chybět chléb s rozmarýnem, šalvějí a olivami. Sladká tečka na konec? Pandolce – sladký koláč s ořechy, kandovaným ovocem a ochucený citrusovou kůrou. 

Mezi Manarolou a sousedním městečkem Riomaggiore vede Stezka lásky: Via dell'Amore je jednou z nejromantičtějších stezek světa. Po sesuvech půdy se v roce 2012 uzavřela a pracovalo se na jejím zpevnění. Stavební materiál na místo dopravovaly helikoptéry a ocelové sítě na skalní úbočí instalovali technici zavěšení na lanech. S velkou slávou stezku loni znovu otevřeli. Po dlouhých dvanácti letech. Je dlouhá 900 metrů, vede po útesech a překypuje romantickými výhledy. 

Nastoupit na ni ale musíte v Riomaggiore. Tohle městečko se rozložilo v údolí říčky Rio Maggiore, v dávných dobách řečené Rivus Maior. Právě řeka dala jméno tomuto místu. Do centra se dostanete z nádraží dlouhým tunelem. Když z něj vystoupíte, zjistíte, že městečko se rozkládá mezi dvěma protilehlými skalami. V kostele San Giovanni Battista je k vidění dřevěný krucifix od sochaře Antona Marii Maragliana, jednoho z nejvýznamnějších představitelů školy janovského baroka. Z uzoučkého přístavu vystoupejte po schodištích mezi domky na vyhlídku. Dolů k nádraží se pak dostanete pohodlně výtahem. Pár kroků a jste na Via dell'Amore. Že pořád váháte, kam vyrazit na prodloužený víkend? Už nemusíte.