Vinný střik si objednat umíte. Zvládli byste to ale v Maďarsku?                      

Žhavé maďarské slunce pomalu ztrácí na síle a polednem rozpálené město se začíná halit do měkkých barokních stínů. Stačí už jen přejít most přes řeku Rábu a posadit se na sluncem zalitém náměstí u Vídeňské brány v jedné z místních vináren.

„Égy fröccs,“ snažím se zaperlit a udělat dojem na číšnici svou maďarštinou. „Ale jaký?“ odpoví mi s lehkým pobavením německy. Díky ní se dozvídám, že vinný střik (fröccs [fröč]) není v Maďarsku jeden, ale existuje více než dvacet jeho variant. Po krátkém váhání si z nabídky poetických, ale obtížně vyslovitelných názvů objednávám Dlouhý krok. Netuším přesně, co čekat, ale obsluha je zpátky cobydup a já si po celém dni stráveném na slunci konečně mohu vydechnout, zchladit hlavu a nechat své myšlenky volně plynout.

Na soutoku Mošoňského Dunaje a Ráby si ostatně ochlazovali své rozpálené hlavy i Turci, kteří se zde usadili během dobývání Uherska. V roce 1598 však zdejší pevnost dobyl Adolf ze Schwarzenbergu za pomoci tzv. Pernštejnské petardy a přibližně pěti tisíc vojenských drábů. Adolf tehdy sloužil císaři Rudolfu II. a stal se jedním z hlavních vojevůdců takzvané dlouhé turecké války (1593–1606) mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií. Po tomto vítězství se hlava poraženého Turka s havranem (der Rabe) stala součástí schwarzenberského erbu – a tím i našich dějin. Někdejší bouřlivá minulost Rábu je však dnes ta tam. Dnes tu místo děl bouchá šampaňské a to jen zřídka, protože místní dávají přednost zcela jiným bublinkám…

Sifonovou láhev v podobě fontány lze spatřit na ulici Ányose Jedlika v historickém centru města. Pozorný návštěvník ji ale rozezná i mezi atrakcemi místního aquaparku. Přístroj na výrobu sodovky vynalezl fyzik a benediktinský mnich slovensko-maďarského původu Ányos István Jedlik (1800–1895), který je zároveň považován za jednoho z objevitelů elektromotoru a dynama.

Podle maďarské legendy se vinný střik zrodil v roce 1842 ve sklípku spisovatele Andráse Fáye ve Fótu, kam Jedlik přinesl svou první láhev sodovky. Vyráběl si ji sám, aby si kvůli žaludečním potížím mohl ředit víno. Když se ke koštu přidal i básník Mihály Vörösmarty, po prvním doušku zvolal: „Spritzer? To zní příliš německy. Ať je to fröccs!“ Tuto událost později zvěčnil i ve své básni Píseň o Fótu, kde zazněla slavná věta: „Perla ve víně stoupá vzhůru.“ Vinný střik se stal nedílnou součástí maďarské (vinné) kultury, v níž přední umělci vytvořili recepty, jak si podle nich připravit ten zaručeně nejlepší fröccs .„Sodovka není minerálka,“ zdůrazňuje zřejmě nejslavnější maďarský spisovatel Sándor Márai. „Každá minerálka je žalostná záležitost – kazí charakter vína. Ale sodovka? Ta je výtvorem civilizace. Byly potřeba celé generace a staletí důvtipu, než Maďar vynalezl fröccs – vinný střik, který je tajemstvím dlouhého života.“

Vinný střik je podle Maďarů lehký, nízkokalorický, osvěžující – a při střídmém popíjení přináší inspiraci i lehké povznesení. Chcete-li zaperlit a objednat si vinný střik v jeho domovině, nabízím vám přehled jeho základních variant:

Kisfröccs, malý střik, 1 dl vína + 1 dl soda
Nagyfröcc, velký střik, dl vína + 1 dl soda
Hosszúlépés, Dlouhý krok, 1 dl vína + 2 dl soda
Házmeste, Domovník, 3 dl vína + 2 dl soda
Sportfröccs, Sportovní střik, 1 dl vína + 4 dl soda
Krúdy-fröccs, Krúdyho střik (Krúdy byl bonvivánský spisovatel), 9 dl vína + 1 dl soda
Polgármester, Starosta, 6 dl vína + 3 dl soda
Avasi fröccs, Avaský střik, 8 dl vína + 2 dl soda
Háziúr, Domácí pán, 2 dl vína + 0,5 dl soda