CestováníZa vzácnými orchidejemi a Komenským do Bílých Karpat
Eva Rýznerová25. 6. 2024
Bílé Karpaty jsou od Prahy daleko, leží na hranici se Slovenskem. Nepatří ani k našim nejvyšším horám, přesto se najde mnoho důvodů, proč se vydat právě sem.
Foto: Getty Images
Orchideje v Bílých Karpatech
Krajinu na rozhraní Čech a Slovenska proslavila spisovatelka Kateřina Tučková. V roce 2012 vydala knihu s názvem Žítkovské bohyně, která se stala čtenářskou senzací, a zapomenutý region kolem vesničky Žítková začal najednou přitahovat turisty. Vydávali se po stopách příběhu o vesnických čarodějkách, ale kopce pokryté bukovými lesy žily nerušeně dál svůj život, jen málo ovlivněný lidskou touhou po poznání a lidskou rukou. Když tudy kráčíte, je snadné přenést se v mysli o pár století zpět a představit si bezzemky, kteří sem doputovali ze Slovenska, aby na příkrých svazích zorali první pole. Půda je tvrdá, téměř bez živin a člověk vynakládal obrovské úsilí, aby se dočkal úrody. Vesničané přitom dlouho nepoužívali žádnou mechanizaci, museli si vystačit s rýčem a motykou. I proto je krajina Bílých Karpat téměř neporušená civilizací.
Pěšky přes vrcholy
Hned při příjezdu do regionu vás napadne, jak málo je osídlený. Odlehlost od center moci měla pozitivní účinek — přírodní krásy zůstaly zachovány až do dnešních dnů. Vesnice jsou roztroušené po údolích a ráz krajiny lidská obydlí nijak neruší, naopak tvoří komplementární celek. Ideální způsob, jak poznat oblast co nejlépe, je pěší trek přes bělokarpatské vrcholy. Začít můžete ve Strážnici a skončíte až ve Valašských Kloboucích. Celá trasa měří 115 kilometrů a vede přes nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m n. m.), na jehož příkré stráni objevíte zachovaný bukový prales. V okolí rozhleden nebo altánů ochranáři tolerují nouzové přenocování, proto tady potkáte dost trampů. Když si budete chtít dopřát teplou sprchu a čistou postel, nemusíte sestoupit z hor do civilizace. V nadmořské výšce 920 m n. m., na východním svahu Velké Javořiny, stojí už jedno století známá turistická ubytovna Holubyho chata. Pozoruhodné je, že se nachází na Slovensku, ale nebojte se, platit můžete i českými korunami.
Letní louky v plném květu
Na bělokarpatských loukách roste víc než dvacet druhů vzácných orchidejí, jako je tořič čmelákovitý, rudohlávek jehlancovitý, vstavač mužský, vojenský, bledý, osmahlý a mnoho dalších, zákonem chráněných rostlin, mezi něž patří také kosatce, lilie, mečíky, koniklece. Na výskyt rostlin se váže i velké množství druhů hmyzu, především motýlů. Byla zde pozorována i kudlanka nábožná! Pokud máte zájem o květenu, vydejte se po Naučné orchidejové stezce, která vás provede komplexem Vojšických luk. Cestu můžete zahájit ve Tvarožné Lhotě. Tato malá obec proslula pěstováním téměř zapomenutých oskeruší. Jde o nejmohutnější druh jeřábu s velkými jedlými plody, které tvarem připomínají malé hrušky. Na Strážnicku údajně rostou největší oskeruše na světě a strom starý 300 let je schopný plodit až tunu ovoce! Nezapomeňte ochutnat skvělou pálenku oskerušovici, kterou vám nabídnou téměř v každé hospodě. Čistá pálenka z oskeruší má prý velmi silné a zdraví prospěšné účinky. Už za Rakousko-Uherska a později za první republiky ji skupovali věhlasní lékaři a konzumovali coby „elixír pro vnitřnosti a zažívání“.
Bílé Karpaty kousek od Starého Hrozenkova
Foto: Getty ImagesKde se ubytovat?
Pokud plánujete víkendový pobyt, tak přenocujte jednoznačně v Luhačovicích, které prosluly architekturou Dušana Jurkoviče. Jedinečné přírodní prostředí tohoto místa inspirovalo architekta k vytvoření unikátního souboru staveb ve stylu lidové secese. V letech 1902 až 1914 tak zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus luhačovických lázní. Díky tomu, že jde o oblíbené lázeňské letovisko, jsou tu obrovské ubytovací kapacity — od luxusních hotelů až po soukromé apartmány. Do hor se z Luhačovic dostanete klikatou zadní cestou, která vás povede přes pozoruhodnou vesnici Komňa. Právě ta je jedním z domnělých rodišť nejslavnější místní celebrity — Jana Amose Komenského. O místo narození Učitele národů se přou ještě Nivnice a Uherský Brod. Proto najdete v tomto kraji tolik památek upomínajících na tuto osobnost. Mezi povinné zastávky patří Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě nebo památník v Žeravicích. Popularita nejslavnějšího českého exulanta proniká i do nižších pater, do gastro byznysu. Například v uherskobrodské pizzerii Amos si můžete objednat pizzu Amos s drcenými rajčaty, mozzarellou, prosciuttem a černými olivami.
Úryvek z autorčina deníku: Dnes už hranice nikdo nestřeží, naštěstí
Z Malého Lopeníku na Velký vede buď široká lesní cesta, nebo uzoučká stezka, která se vine přímo po česko-slovenské hranici. Bílé Karpaty jsou hory na pomezí, ale čáru nakreslili lidé, hory natahují hřbety od moravských nížin až ke slovenskému Váhu statisíce let, tvoří vlastní řád, nezávislý na mocenských zájmech. Sleduju hraniční kameny s písmenem C nebo S a najednou se z porostu vynoří obrovský divočák, prošedivělý stařec, valí se kolem s nevídanou silou a nabírá rychlost, při své váze neuvěřitelnou. Příslušník lesního národa mizí v bukovém lese, je a byl vždycky svobodný, o hranici nemá ponětí, letí, odráží se kopytama, o co jiného se snažit než jen přežít další den.
Eva Rýznerová