Vogue Leaders
Ravit Avidor: Slibná budoucnost české startupové scény
Vogue Leaders31. 7. 2021
Jsem rodilá Izraelka už přes deset let žijící a pracující v České republice. Mezi izraelskou high-tech scénou z počátku tisíciletí a současnou českou technologickou scénou sleduji mnoho podobností. Někdy mi to připadá jako cestování v čase, ale budoucnost vypadá slibně.
Do izraelského high-tech průmyslu jsem nastoupila v roce 2000, právě včas, abych zažila technologickou revoluci, díky které se Izraeli přezdívalo „Start-Up Nation“. Do České republiky jsem se přestěhovala v roce 2010, právě včas, abych byla svědkem podobné revoluce u nás. V roce 2012, když jsem pracovala v antivirovém gigantu AVG, jsem měla to štěstí, že jsem se zúčastnila první veřejné emise akcií české společnosti v USA. A v roce 2019 jsem spoluzaložila investiční fond, díky čemuž mám hluboký vhled do českého start-up ekosystému.
Izrael a Českou republiku spojuje mnoho historických a kulturních podobností a je zajímavé sledovat, co se vzájemně můžeme naučit. Když se ohlédneme zpět, jak Izrael, tak Česká republika zažily ve své historii těžké časy. Naučili jsme se překonávat výzvy jako způsob života. Takové zázemí je úrodnou půdou pro inovace. Problémy nás totiž neodrazují, ale podněcují k činnosti. Startupy se běžně potýkají s neustálým režimem přežití, překonávají jednu překážku za druhou. Instinkty, které jsou součástí našeho DNA, nám je pomáhají zvládnout.
Může se Česká republika stát startupovou velmocí? Podle mého názoru je rozhodně na dobré cestě.
Globalizace s sebou přináší kulturní změny. Izrael i Česká republika mají specifické jazyky, které jsou pro jejich regiony jedinečné a kterými mluví převážně jejich malá populace. Ve světě technologií jsou navzdory svému kulturnímu významu vlastně nepodstatné. Obchodním jazykem technologického průmyslu v Izraeli již více než dvě desetiletí angličtina. To znamená, že veškerá firemní dokumentace, obchodní dohody, interní písemná komunikace a podobně probíhají v angličtině. Pokud izraelským kolegům pošlu shrnutí z jednání, bude napsáno v angličtině, i když všichni, kdo by si toto shrnutí mohli někdy přečíst, mluví plynně hebrejsky.
Výuka angličtiny nebyla v České republice po mnoho desetiletí prioritou, přišla až s revolucí. Přesto většina podnikatelů, se kterými se dnes setkávám, mluví plynně anglicky. V mladší generaci je dnes angličtina součástí školních osnov a rodiče investují značné úsilí a peníze, aby pomohli svým dětem vylepšit jazykové dovednosti. Navzdory tomu, že angličtina zatím není obchodním jazykem českého technologického ekosystému, vše k tomu směřuje a to vytváří dobrý základ pro globální obchodní kulturu.
Foto: (osobní archiv)
Ravit Avidor
Kulturní rozdíly se netýkají jen jazyka. Izrael i Česká republika mají rovněž jedinečnou kulturu. Například izraelský styl je velmi přímočarý, což západní kolegové nepřijímají vždy příznivě. Kulturní rozdíly po mnoho let ztěžovaly izraelským startupům nabízet spotřebitelská řešení. Zaměřovaly se tedy především na B2B, například na zabezpečení podnikových IT. Konkurenční výhoda Izraele spočívala v kvalifikovaném lidském kapitálu, v té době měla země nejvyšší počet vědců a inženýrů na obyvatele. Dnes Izrael stále patří mezi nejvzdělanější země, míra terciárního vzdělání přesahuje 50 % populace v produktivním věku. Stejně jako Izrael i Česká republika staví na síle svého lidského kapitálu; v celé zemi působí více než 70 vysokých škol. A podobně jako v Izraeli nabízí naprostá většina českých startupů řešení pro podniky.
A konečně, počátkem tisíciletí byly provozní náklady v Izraeli výrazně nižší než provozní náklady v Silicon Valley. Zatímco pro Izrael to již neplatí, pro Českou republiku stále ještě ano. To je obrovská výhoda pro místní startupy, které mohou najímat kvalifikované pracovníky za náklady, které jsou výrazně nižší než náklady konkurentů v USA nebo mnoha dalších evropských zemích.
Podmínky, díky nimž se Izrael stal starupovým gigantem, jak se zdá, fungují i zde. Mezi mladými lidmi v České republice panuje nadšení tvořit, inovovat a dosahovat úspěchu. Náš fond měsíčně prověří v průměru více než 100 startupů. Díky tomu se Česká republika v posledních několika letech stala pro podnikatele a investory stále atraktivnější. Posilování českého technologického průmyslu je patrné i z rostoucí frekvence převzetí výrazně zhodnocených českých startupů mezinárodními kupci a investičními pobídkami v hodnotách stovek milionů eur. Může se tedy Česká republika stát startupovým gigantem? Podle mého názoru je rozhodně na dobré cestě.
Ravit Avidor je spoluzakladatelkou a partnerkou pražského akceleračního fondu Lighthouse Ventures. Posledních 15 let působí v oblasti podnikových fúzí, akvizic a rizikového kapitálu. Během své kariéry se podílela na celé řadě akvizic, od těch nejmenších až po akvizice v hodnotě přes 600 milionů dolarů, a to s širokým geografickým záběrem, včetně Severní a Latinské Ameriky, Evropy a Blízkého východu. Naposledy působila jako viceprezidentka pro podnikový rozvoj ve společnosti AVG, která se zabývá zabezpečením spotřebitelů a firem. Článek byl publikován původně v angličtině.
Přidejte se k Vogue Leaders na LinkedIn.
Vogue
Doporučuje
Vogue Leaders
Zpřítomnit staré časy nečekaným způsobem. Poznejte unikátní projekt Programming Patterns
Veronika Pařízková13. 12. 2024
Vogue Leaders
Manželé Besserovi o uchovávání dědictví a výchově k pravdě, lásce i hrdosti
Natálie Debnárová12. 12. 2024
Vogue Leaders