Karin Pomaizlová: Aby člověk mohl inspirovat jiné, musí se sám mít kde inspirovat

V době, kdy jsem začínala v advokacii v polovině 90. let, nebylo zvykem, aby nás někdo jako mladé koncipienty vedl, byli jsme hozeni do vody a museli jsme plavat sami. Museli jsme dokázat, že na to máme, jak odborně, tak i osobnostně. Vzory jsme hledali mezi staršími kolegy a mě inspirovali kolegové, kteří měli životní nadhled a zachovávali klid i v krizových situacích. Byli k nám mladším kolegům laskaví a vždy si našli čas nám poradit. U nich jsem obdivovala nadhled a profesionální odstup, ale i lidskost a laskavost. 

Někteří absolventi přicházejí do praxe s tím, že je něčemu budeme učit, budeme je vést, budeme jim říkat, co a jak mají dělat. V tom se ale jejich představy míjejí s realitou. V praxi se naopak očekává, že absolventi vysoké školy přicházejí už jako zralí, dospělí a samostatní lidé, kteří ukážou iniciativu, jsou zodpovědní a kreativní, umí si v různých nových životních situacích sami poradit. V týmu jsme jeden druhému partnerem a ostatní každý motivuje především vlastním příkladem. Mezi advokátem a advokátním koncipientem a dalšími členy týmu musí panovat důvěra. Bez důvěry není v advokátní kanceláři spolupráce vlastně vůbec možná. Naše práce je velice náročná a hektická, nemáme čas se stále dívat přes rameno a kontrolovat ostatní, zda si řádně plní své úkoly. Každý musí zodpovědně zastat svůj díl práce. Advokátní kancelář je tým silných osobností, individualit, které se však vzájemně respektují a spolupracují. Věřím, že pokud se lidé navzájem respektují, mohou spolu spolupracovat přes různost povah, věku a zkušeností.

Práce v advokacii je hodně osamocená, advokát poskytuje právní služby svým klientům osobně, jemu klienti dávají plnou moc k zastupování u soudu, jim také advokát osobně odpovídá. Ačkoliv se to zvenku možná nezdá, vyžaduje to velkou sebedisciplínu. Navíc si advokát musí osvojit i další neprávní dovednosti, zejména v oblasti účetnictví, daní, ale také například vedení kanceláře a podnikání obecně. Jak se rozšiřuje komplexnost právních předpisů, rozvíjí se podnikání v nových oborech a do života se zapojují nové technologie, proto i naše profese vyžaduje, abychom se specializovali. To vedlo přirozeně k tomu, že se advokáti sdružují do větších kanceláří a pracují v týmech, kde se jednotliví členové zaměřují na různé oblasti. V praxi pak nezřídka na jednom případě spolupracuje více odborníků na různé obory práva. Tedy i advokát se musí učit řídit tým, motivovat lidi ve svém týmu a umožnit jim profesní růst. 

Pochopila jsem, že nemohu energii pouze vydávat, ale musím si také najít čas na načerpání nových sil. To není vůbec jednoduché, zvlášť pro moji generaci, učím se to až nyní. Práce s lidmi vyžaduje čas a toho je velmi málo, obzvláště pokud člověk mimo práci má ještě rodinu a děti. S kolegy v Taylor Wessing se proto snažíme, kromě pracovních vztahů, posilovat i ty mimopracovní. Těším se, že tyto chvíle budeme užívat opět naplno. V období lockdownu jsme si telefonovali nejen pracovně, ale volali jsme si pravidelně koncem týdne také neformálně, kdy jsme se naopak vyhýbali pracovním tématům, abychom se z té izolace nezbláznili a udržovali lidský kontakt s vnějším světem. 

Co konkrétně mě moje dosavadní životní zkušenosti naučily? Každý, koho na své životní cestě potkáte, vás určitým způsobem ovlivní a obohatí. I negativní zkušenost, je zkušenost. Můžeme se tak učit z chyb nejen svých, ale i ostatních. Člověk se skutečně učí celý život. Nic není černobílé, celý život hledáme rovnováhu mezi dvěma póly. Proto i když není každý den slunečno, ještě to neznamená, že by člověk měl okamžitě sáhnout k radikálním řešením. Někdy stojí za to být trpělivý a počkat si na svou příležitost. Pokud se vám bude zdát, že vás váš vedoucí neinspiruje a nikam se neposouváte, zkuste sami pracovat na sobě, vybudujte si svou vlastní pozici, odbornost, něco, čím se lišíte od ostatních, čím se můžete stát jedinečným člověkem, ať už se to týká vaší profese, nebo koníčka. To z vás učiní lídra, který inspiruje jiné. Nezřídka totiž koníček přeroste do nové životní náplně nebo úspěšného podnikání. Lidé, kterým je práce zároveň i zábavou, bývají nejlepšími lídry.