Anna Šrenková: Péče o zvířata v domácnosti stále potřebuje hodně osvěty

Vogue Leaders26. 3. 2022

Jakožto dcera veterináře jsem se odmala pohybovala ve veterinárním prostředí. Zvířata miluji a veterina jako taková mě lákala. Cesta tedy byla jasná, ale rozhodně ne přímočará. Ale kdo z nás se nemusí v životě s něčím poprat, že? Péče o zvířata, edukace majitelů zvířat a také vzdělávání studentů veterinární medicíny je dnes mým posláním.

Foto: Archiv

Studium pro mě popravdě nebyl žádný žádný med a rozhodně jsem nepatřila k nejlepším studentům. Učení se věcí nazpaměť, aniž by mi dávaly smysl, bylo utrpením. Proč na naší univerzitě nejsou kapacity v oboru, ale mentoruje nás člověk, který je v knize o kapitolu dál? Proč maskuje svoji nevědomost arogancí vůči studentům? Uvažovala jsem dokonce o ukončení studia.

Pak přišel naštěstí zásadní zlom, který mě pro veterinu „zachránil“. Byla jím praktická stáž na univerzitní klinice v německém Giessenu v rámci programu Erasmus. Připadala jsem si jako Anna v říši divů. Přístupu ke studentům byl naprosto jiný než u nás. Student je klient univerzity stejně jako jsou pro kliniky klienty majitelé zvířat. Záleží na nich a jste tu pro ně. Tento přístup mě ovlivnil natolik, že jsem si dala předsevzetí, že pokud se někdy vrátím do Česka, budu svoje získané vědomosti předávat v tomto duchu dál.

Studium jsem si musela o rok prodloužit, ale za získané zkušenosti to rozhodně stálo. V Giessenu se pěstovala veterinární medicína à la doktor House. Žádné učení zpaměti, ale logické a medicínské myšlení – to mě začalo neuvěřitelně naplňovat. Takže když jsem dostala nabídku nastoupit na kliniku jako doktorand interní medicíny, ráda jsem ji přijala následující tři roky strávila pod vedením specialistů v oboru na světové úrovni.

Získání titulu MVDr. byl vlastně teprve start k dalšímu vzdělání. Dostala i k vedení, mentorování a vzdělávání studentů. Po návratu do České republiky jsem nastoupila jako internistka na klinice Vetino Jaggy Praha a brzy jsem se začala orientovat na studenty. Založila jsem facebookovou vzdělávací skupinu a začala organizovat studentské praxe u nás na klinice. Pravidelně také organizuji VETcamp – letní vzdělávací tábor pro studenty veterinární medicíny i bezplatné přednášky u nás na klinice. Zároveň mentoruji mladší kolegy nejen naší kliniky. Medicína jde neustále vpřed a my musíme držet krok. Předávání vědomostí mě naplňuje a považuji ho za důležité pro zajištění dobré úrovně veterinární medicíny. Naši studenti si takový přístup rozhodně zaslouží.

Dalším krokem ke zkvalitnění veterinární péče je vzdělávání veřejnosti a majitelů zvířat. Věděli jste, že veterináři jsou povoláním, které nejčastěji páchá sebevraždy? Důvodů je více, ale tím hlavním je nátlak majitelů a obrovská zodpovědnost. Veterina je služba jako každá jiná, stejně tak chovatelství je drahé hobby. Majitel zvířete musí být připraven na výdaje za péči o svého mazlíčka. Kolegové jsou často svědky finančních kompromisů na úkor zdraví zvířete. Navíc se sama nezřídka setkávám s dotazy, které signalizují nedostatečnou péči nebo neznalost ze strany majitelů. Také léčba naslepo bez zjištění diagnózy pomocí diagnostických postupů (vyšetření krve či ultrazvuk, které něco stojí), nemůže být úspěšná. Téměř v polovině českých domácností přitom najdeme psa nebo kočku. To vše mě motivovalo k založení edukativních stránek pro majitele psů a koček Uveterinarky.cz. Aktivně se rovněž zapojuji do online poraden, přispívám do médií, sdílím s veřejností konkrétní případy z praxe.

Nyní se například aktivně zabývám problematikou pasivního kouření a domácích mazlíčků. Riziko pasivního kouření pro domácí mazlíčky je totiž často podceňovaným tématem. Nejedna studie prokazuje zvýšená rizika vzniku rakovin dutiny nosní, plic i mízních uzlin u zvířat kuřáků. Pro zvířata, která trpí nějakým respiratorním onemocněním, může vdechování kouře vést ke zhoršení dýchacích potíží. Nejlepší, co tedy pro sebe a své zvířecí parťáky můžete udělat, je přestat kouřit. Když to není možné je pro zvířecí kamarády každá, prokazatelně méně škodlivá, bezdýmná alternativa rozhodně lepším řešením než pokračování v kouření cigaret. Našla jsem se i v dalších formách „osvěty“ a komunikace s šířkou veřejností – například se podílím na přípravě podcastů o veterinární péči a správě facebookového profilu naší kliniky.

MVDr. Anna Šrenková je veterinární lékařka. Čtyři roky žila v Německu a pracovala na univerzitní klinice jako doktorandka interní medicíny psů a koček. Nyní žije v Praze, kde působí na veterinární klinice Jaggy. Věnuje se interní medicíně psů a koček. Aktivně se věnuje vzdělávání studentů veterinárních oborů a široké veřejnosti. Je také majitelkou voříška Oskara (krycí jména: Sergey, Červí, Fárbíšek, Özgür) a nově adoptovaného kočičáka Ivánka.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Ze zjištění aktuálního výzkumu na téma dopadů kouření na domácí mazlíčky, by až 34 % dotázaných kuřáků negativní dopad kouření na zdraví zvířete považovalo za důvod se pokusit přestat kouřit cigarety; 40 % by pak volilo méně rizikové alternativy, jako jsou elektronické cigarety či zařízení na nahřívaný tabák. Většina škodlivých látek v cigaretovém kouři vzniká při spalování tabáku. Bezdýmná zařízení, například IQOS, tekutou náplň nebo tabák pouze nahřívají. Při tom nevzniká žádný kouř, popel ani zápach, pouze aerosol. Ten obsahuje výrazně méně škodlivých látek než cigaretový kouř. Stejně jako neulpívá na kůži nebo ve vlasech, neulpívá ani na srsti domácích mazlíčků nebo v jejich pelíšcích.

Přidejte se k Vogue Leaders na LinkedIn.