Tereza De Bardi: Nemusíme dosahovat skvělých výsledků každý den

Moji rodiče jsou ekonomové a od dětství mi tuto cestu doporučovali: „Jdi studovat ekonomii, účetnictví, finance, tam bude vždycky dost práce.“ Zároveň jsem ale tíhla i k humanitním vědám, a tak jsem po maturitě zkusila vedle přijímaček na Vysokou školu ekonomickou také zkoušky na psychologii. V té době, v mých sedmnácti letech, jsem ale byla ještě hodně nezralá, takže jsem se tam nedostala. Šla jsem tedy studovat ekonomii. Ne že bych si to bůhvíjak užívala, ale byla jsem v tom dobrá. Dařilo se mi i později v práci, kariéra v oblasti financí se mi hezky rozjela. Ale stále mi tam něco chybělo. Zlom přišel v sedmadvaceti letech, kdy jsem se rozešla s tehdejším přítelem, osvobodila jsem se i od dalších vztahů a vlivů a začala jsem psychologii studovat při zaměstnání. Dotáhla jsem to až do konce třetího ročníku. Tehdy jsem se ocitla na rozcestí, musela jsem si vybrat: budu se psychologii věnovat profesionálně? Rozhodla jsem se zůstat u ekonomie a finančního řízení. Ale dodnes se mi někdy zdá, jak chodím po chodbách fakulty s nevyplněným indexem.

V průběhu života mě to téma už nikdy úplně nepustilo. Vždy mě bavilo řídit týmy, jako svoje poslání jsem cítila podporu dalších žen v byznysu, snažila jsem se v tomto směru vzdělávat. Zároveň jsem řešila své vlastní problémy: narážela jsem v práci na bariéry a skleněné stropy i na problémy ve své vlastní hlavě, věci z minulosti. Začala jsem pracovat s koučkou a přineslo mi to tak dramatickou změnu k lepšímu, tak úžasnou transformaci, až jsem si říkala, že tohle bych chtěla dělat pro ostatní. Změnilo mi to přístup k životu, začalo se mi dařit. Nebýt toho, možná bych v Deloitte už ani nebyla. Chtěla jsem se vydat podobnou cestou, udělala jsem si roční koučinkový výcvik a začala jsem koučovací přístup uplatňovat v práci. Pochopila jsem, že nemusím být psycholožkou, mohu zůstat v byznysu, ale přitom mohu pomáhat lidem – nejen v Deloitte, ale i mimo něj.

Koučovacích přístupů je mnoho. Ten, který jsem si zvolila – brain based coaching – mi doporučila moje vlastní koučka Janka Chudlíková. Vychází z neurovědy a poznatků o mozku: náš způsob myšlení nám v mozku vytváří dráhy, které při častém opakování ovlivňují celý náš život. Negativní myšlenky, kterým dáváme prostor stále znovu a znovu, mohou náš život vést negativním směrem. Pozitivními myšlenkami ale můžeme vyšlapávat jiné cesty. Přístup ukotvený v neurovědě mi vyhovuje, i když nejsem založená výhradně racionálně.

Spisovatelka, editorka Paměti národa, největšího archivu pamětnických vzpomínek ve střední Evropě. Vystudovala scenáristiku na FAMU, pracovala jako redaktorka a editorka v několika lifestylových magazínech. Byla šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie. Je autorkou humorných esejů a románu Hezčí svět.

Ředitelka v oddělení poradenských služeb české pobočky společnosti Deloitte. Disponuje více než dvaceti lety zkušeností v oblasti finančního řízení a v poradenství. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou, absolvovala tři roky studia psychologie na Filozofické fakultě UK. Je držitelkou licence společnosti NeuroLeadership jako profesionální koučka. Je vdaná, má osmiletého syna Marca.