Zachovat staré pomocí nového: Lobkowiczovi o propojení umění a technologií

Ileana Lobkowicz: Do digitálního světa jsme samozřejmě nejvýrazněji vstoupili během covidu, protože jsme, stejně všichni ostatní, čelili tomu, že jsme museli zavřít. Neměli jsme žádné návštěvníky a osobní zážitky, které jsme jim dříve zprostředkovávali, takže jsme byli nuceni přenést je do online světa. Museli jsme kreativně přemýšlet o tom, jak bychom tyto zážitky mohli nabízet i nadále v jiné podobě. Tak jsme začali s virtuálními prohlídkami expozic, Will chodil po galeriích s telefonem na selfie tyči a propojoval se s lidmi po celém světě přes Zoom. Tímto způsobem jsme dokázali oslovit mnohem širší publikum napříč několika kontinenty. Dokud nás lidé navštěvovali pouze fyzicky, nebylo by to možné. Chtěli jsme nabídnout zábavné a poutavé prohlídky, aby nám lidé naživo kladli otázky, aby to nebyl jen didaktický, muzejní zážitek. Pak jsme spustili videosérii kurzů jógy, yogart, natočenou v komnatách zámku Nelahozeves. Každá lekce byla inspirována uměním v daném prostoru. Byl to také způsob, jak lidem poskytnout něco, co je uklidňuje a uvolňuje. Následně jsme začali prozkoumávat technologii blockchain. William si udělal asi tak roční průzkum v této oblasti a výsledkem bylo, že jsme přišli se zpočátku bláznivě vypadajícím konceptem, Non‐fungible Castle (NFT). Náš přístup spočíval v kreativním využití technologie, protože dědictví Lobkowiczů má stále co nabídnout.

William Lobkowicz: Náš přístup k technologiím je obecně takový, že jsou pro nás nástrojem pro lepší komunikaci s publikem. Nejde nám o technologie pro technologie samotné. Jsou pro nás prostředkem k lepšímu porozumění. A to je jedna z věcí, se kterou dnes dost bojuji. Prožíváme trend umělé inteligence, předtím byly trendem kryptoměny. Ale my nejsme jenom fanoušci nových trendů. Hledáme způsoby, jak lidi zaujmout, a využíváme k tomu nástrojů, které kolem sebe máme k dispozici. Umělá inteligence je pro mě totéž co šroubovák, prostě nástroj, způsob, jak světu zpřístupňovat naše sbírky. Totéž platí pro virtuální prohlídky. Během pandemie je dělal každý, každá muzejní instituce, na kterou si vzpomenu. Taky jsme mohli jednoduše vytvořit virtuální prohlídku na Google Maps, kde procházíte sbírkami a to je celé. Jak ale zapojit publikum, aby lépe pochopilo naše sbírky? Proto naše virtuální prohlídka zahrnuje další prvky, videa a kvalitní fotografie, které vyprávění umocňují, a umožňujeme lidem klást otázky naživo, aby si odnesli osobnější zážitek. A podobně to bylo i s naším přístupem k digitálnímu umění v podobě NFT. Nešlo nám jen o to, prodávat tokeny, chtěli jsme touto technologií oslovovat naše publikum. Proto jsme vytvořili nový projekt s názvem Proof of Patronage, nový způsob, jak přistupovat k mecenášství a podporovat různé filantropické aktivity. Inspirovala nás stvrzenka podepsaná samotným Beethovenem. Skladatel, kterého naše rodina po dvě generace podporovala, na ní svým podpisem potvrzuje, že převzal svou roční apanáž 175 zlatých. Nyní je vystavena v Lobkowiczkém paláci a slouží jako historický příklad „proof of patronage“, důkaz mecenášství. Kdyby ten papír dneska neexistoval, nebyl by žádný důkaz, že jsme byli Beethovenovými mecenáši. Technologie NFT může sloužit k podobným účelům, jako stvrzení, že jste patronem uměleckých děl, která se snažíme v našich sbírkách restaurovat.

Ileana Lobkowicz: Proof of Patronage, jak jsme řekli, vychází z konceptu propojení světa umění a světa blockchain technologie, NFT a umělé inteligence. Chtěli jsme technologii využít jako kreativní platformu i filantropický nástroj, který pomůže restaurovat, uchovávat a zhodnocovat kulturní historické dědictví. Příběh Beethovenovy stvrzenky je v podstatě totéž jako NFT, které je digitálním stvrzením nebo certifikátem, že něco vlastníte. V rámci našich sbírek neustále restaurujeme umělecká díla. To je nekončící proces. A napadlo nás, proč nevytvořit NFT těchto děl, která potřebují zrestaurovat. Vy jako mecenáš si můžete koupit NFT, adoptovat obraz nebo vzácný předmět a my využijeme vaše finance k restaurování samotného fyzického díla. Po zrestaurování vytvoříme NFT obnoveného díla a pošleme vám stav před a po, abyste měli přehled o tom, jakým způsobem vaše peníze obnovu umožnily. Je to tedy další způsob, jak dělat kulturní filantropii. Takto se nám podařilo restaurovat více než šedesát uměleckých děl, což je v celé naší historii bezprecedentní počet. Ale současně to byla osobní pozvánka pro mecenáše, projít si velkým procesem restaurování, sledovat, jak probíhá a čemu jejich peníze pomáhají. Příkladem může být restaurování série portrétů důstojníků. Jednomu z nich jsme dost trefně říkali „střelený do břicha“, protože v plátně byla díra přímo v místě jeho žaludku. Bylo opravdu zajímavé sledovat obnovu obrazu, který je nyní už opět vystaven pro všechny návštěvníky.
William Lobkowicz: Další zajímavostí byla komnata Lobkowiczkého paláce, kterou nazýváme Čínský belveder. Vytvořili jsme 3D verzi jeho NFT, která zprostředkuje zážitek virtuální reality, kde vidíte, jak místnost vypadala před restaurováním a po něm.

William Rudolf Lobkowicz vyrůstal v Praze, vystudoval dějiny se specializací na středoevropská studia na Harvardské univerzitě. Stará se o dědictví Lobkowiczů coby svébytný brand a stojí v čele inovací s ním spojených. Nejmodernější technologie včetně blockchainu a AI zapojuje do služeb rodinného dědictví, edukativních a neziskových aktivit. Ileana Lobkowicz vyrůstala v Praze, kam se vrátila po studiích filozofie a tvůrčího psaní na Boston College. Psala pro různá media a věnovala se spravování psaného obsahu pro Lobkowiczký palác. Momentálně pracuje na rodinných memoárech a vyvíjí vlastní platformu pro vyprávění příběhů. Coby autorka využívá rodinné dědictví jako most mezi minulostí a budoucností.