Vogue Leaders

Mírové poselství Berthy von Suttner

Baronka Bertha von Suttner z rodu Kinských zanechala v dějinách výraznou stopu. Svým neutuchajícím úsilím ovlivnila řadu světových vůdců a podílela se na založení mírových institutů, které působí dodnes. Jako první žena získala Nobelovu cenu míru, kterou sama inspirovala. 
Narodila se jako Bertha Sophia Felicita, hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova, v roce 1843 V Praze. Část dětství prožila v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, ale po otcově smrti se s matkou, která byla neurozeného původu, přestěhovaly do Vídně. Dostalo se jí vynikajícího vzdělání a kromě rodné němčiny a češtiny ovládala i francouzštinu, angličtinu či italštinu. Později z finančních důvodů přijala místo guvernantky v rodině Suttnerů, kde potkala svého budoucího manžela. Vzhledem k námitkám jeho rodiny ke sňatku odjeli společně do Gruzie, kde oba pracovali ve vojenských lazaretech za rusko-turecké války. Tato zkušenost měla na Berthu formující vliv a stala se ústředním motivem její knihy Složte zbraně!
Měli jsme jeden druhého – a to pro nás znamenalo vše.
Manželé se později s rodinou usmířili a po krátké době strávené ve Vídni zamířili do Paříže, kde se začlenili mezi místní literáty a intelektuály. Bertha v roce 1889 dokončila své ústřední dílo, za které v roce 1905 získala Nobelovu cenu míru. Toto nejvýznamnější mírové ocenění přitom sama inspirovala, a to během krátkého pobytu v Paříži před sňatkem. Přátelství Berthy von Suttner s Alfredem Nobelem, u kterého krátce působila jako hospodyně, vydrželo po celý zbytek jejich životů. Podobně formující byla také přátelství s gruzínskou aristokratkou Ekaterinou Dadian, poslední princeznou Mingrelia, ruským carem Mikulášem II. nebo císařem Františkem Josefem I. 
Foto: Getty Images
Bertha von Suttner
Byla považována za jednu z předních feministek, ale také se setkávala s nepochopením, odsudky a posměšky kvůli vzhledu. Nic z toho ji ale nezastavilo. V roce 1891 založila Rakouskou mírovou společnost, tehdy první mírové hnutí na světě. Ve stejném roce se podílela na založení Německé mírové společnosti a byla zvolena místopředsedkyní Mezinárodního mírového výboru, jehož ustanovení se konalo na Kapitolu v Římě a Bertha byla vůbec první ženou, která na tomto historickém místě pronesla řeč. S jejím jménem se pojí založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (prvního mezinárodního institutu pro mír a spravedlnost). 
V roce 1904 vystoupila na Mezinárodním kongresu žen v Berlíně a sedm měsíců cestovala po Spojených státech, zúčastnila se univerzálního mírového kongresu v Bostonu a setkala se s prezidentem Theodorem Rooseveltem. Andrewa Carnegieho vyzvala, aby podpořil výstavbu Paláce míru; ten byl otevřen v roce 1913 a dnes v něm sídlí Mezinárodní soudní dvůr OSN, Stálý rozhodčí soud, Haagská akademie mezinárodního práva a prestižní Knihovna Paláce míru. Jméno první mírové aktivistky v dějinách s českými kořeny nese Mírový institut Berthy von Suttner v Haagu, řada ulic v evropských městech a její podobizna zůstala zachována na německých i rakouských mincích a jedné z českých známek.
Kniha Složte zbraně byla do češtině nově přeložena v roce 2020. Bertha v ní popisuje, jak válka působí na lidi, jak rozvrací rodiny, narušuje sociální vztahy a negativně ovlivňuje prosperitu. Osobně pojatý a trýznivě apelující text inspiroval ruského cara Mikuláše II. k uspořádání první Haagské mírové konference v roce 1899. Alfred Nobel jí napsal: Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádném z existujících jazyků, aby se o ní mohlo všude číst a diskutovat. Zemřela v roce 1914 ve Vídni; začátku první světové války, kterou předvídala a které se obávala, se už nedožila. A trvalo pak dalších téměř dvacet let, než Nobelovu cenu míru získala opět žena. Berthu von Suttner na obálce prosincového vydání Vogue CS ztvárnila Rosamund Pike. 
Přidejte se k Vogue Leaders na  LinkedIn.