Přežít v online éře. O digitální inkluzi s Petrou Krištof z Pomáháme.Digital

Ačkoliv Česká republika postupně digitalizuje státní služby, podle výzkumu neziskovky Česko.Digital na to téměř třetina dospělých Čechů není z hlediska digitálních kompetencí vůbec připravená. Mezi největší výzvy patří například práce s datovými schránkami, digitální bezpečnost a online komunikace s úřady, hlavními digitálně ohroženými skupinami jsou pak socioekonomicky znevýhodnění občané, důchodci nad 65 let, ale i děti a dospívající, kteří neumějí technologie využívat efektivně.

Nerovnosti se snaží stírat projekt Pomáháme.Digital, který se zaměřuje na praktické digitální vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Na konci února 2025 jeho vedení převzala zkušená marketingová manažerka a jedna z výrazných osobností platformy #HolkyZMarketingu Petra Krištof spolu s kolegou Jindřichem Oukropcem. V rozhovoru pro Vogue CS přiblížila aktivity projektu i jeho cíle na rok 2025 a vysvětlila, proč je posilování digitálních kompetencí pro naši společnost stěžejní.

V roce 2021 jsem narazila na největší dobrovolnickou civic-tech organizaci v Evropě. A už jenom tento popis mě zaujal a přišlo mi skvělé v ní být aktivní a pomoct, když to budu umět. Kmenový tým zrovna hledal koordinátora/ku interního vzdělávání a to téma mi bylo blízké. Moje dobrovolnická práce obnášela plánování přínosných workshopů a webinářů, řešila jsem je tématem počínaje až po podporu řečníků. Později jsem se k Česko.Digital několikrát vrátila – v těžkém roce 2022 jsem se zapojila do projektu Stojíme za Ukrajinou jako marketing lead. A v roce 2023 pak jako partnership manažerka a později roadshow manažerka pro projekt Digitální inkluze alias Pomáháme.Digital.

Od samého začátku mi dával projekt zaměřený na digitální inkluzi obrovský smysl, protože i ve svém blízkém okolí vidím, že neznalost digitálních technologií přinejmenším komplikuje život. Navíc byl projekt podporován Google.org, charitativní odnoží Google, a jako bývalý zaměstnanec Googlu vím, že tato firma si pečlivě vybírá. To, co podpoří, stojí za pozornost. Začínala jsem jako dobrovolník, pak jsem si odskočila porodit a v roce 2024 se naskytla příležitost vrátit se – tentokrát jsem odpověděla na otevřenou placenou pozici roadshow manažerky. Vybral si mě k sobě do týmu manažer projektu Jindřich Oukropec a společně jsme udělali opravdu velký kus práce. Když jsem zjistila, že na projektu končí finanční partner, a Česko.Digital mu tím pádem nemůže nadále dávat tolik, kolik by potřeboval, bylo pro mě naprosto přirozené říct: Já si to vezmu. Podobnou myšlenku měl i Jindra. Byl opatrnější, ale nakonec jsme se shodli, že to převezmeme společně.

Nejdůležitější pro nás nyní je získat silného finančního partnera. S tím se pojí i osamostatnění od Česko.Digital. Vedle toho utužujeme komunitu, která kolem Pomáháme.Digital vznikla. Její součástí jsou expertní dobrovolníci, ambasadorky, metodici, zaměstnanci v sociálních službách a další. Chceme Pomáháme.Digital budovat s nimi. Víme také, že chceme opět spustit roadshow, vyrazit do terénu a vzdělávat zaměstnance v sociálních službách, aby oni mohli dále předávat know-how digitálně znevýhodněným. 

Došli jsme do doby, kdy digitální způsob komunikace, práce či pomoci často převažuje nad osobním kontaktem a tradičními metodami. Pro spoustu lidí je to naprosto přirozený vývoj věcí. Někdo dokonce říká, že stát digitalizuje pomalu. Ale my víme, že třetina Čechů má nízké digitální dovednosti a není schopna čerpat například pomoc od státu, na kterou má právo a kterou nutně potřebuje. Snížit propast a zvýšit digitální kompetence – tomu se v Pomáháme.Digital snažíme napomoct.

Během naší roadshow se na školeních nejčastěji ozývalo: Chceme se naučit pracovat s Jendou, což je klientská zóna MPSV, skrz kterou se podávají žádosti online, a s úřadem tak komunikujte pohodlně z domova. Zájem je také o posilování znalostí ohledně online bezpečnosti, zejména se to týká rozpoznávání podvodných zpráv ať už těch, které působí jako odeslané z oficiálních institucí, například z banky, nebo těch, které se tváří, jako že je poslala blízká osoba.

Pro mě je toto těžká otázka, protože jsem nebyla u výzkumu přímo. Domnívám se však, že u dětí, u kterých výzkum probíhal, představuje mobil a sociální sítě v něm zkrátka zábavu a způsob udržování nějakého statusu mezi vrstevníky. Něco, co sami vyhledávají s přirozeně s tím vyrůstají. Ostatní potřeby, s kterými jim může digitální prostředí pomoci, si v určitých situacích uvědomí, ale není to v jejich denním hledáčku. Potom by ale měla přijít na řadu možnost mít se koho zeptat, například rodičů, vyučujících nebo právě sociálního pracovníka. 

Naše síla je v tom, že se zaměřujeme na zaměstnance v sociálních službách, a díky nim pak akcelerujeme snižování digitální propasti nejen u dětí, ale i u dalších skupin. Vzděláváme tedy na školách, na které chodí právě budoucí sociální pracovníci. Během roadshow naše ambasadorky školily v bezmála 20 školách – na středních a vysokých, které mají sociální obory. 

Stát se angažuje, jako příklad bych uvedla Týden pro digitální Česko. Ale k nejohroženějším skupinám, jako jsou senioři, nízkopříjmové rodiny nebo děti v dětských domovech, je složité se dostat. Tito lidé často nemají přístup ke vzdělávacím materiálům nebo je nevyhledávají, protože si neuvědomují, že je potřebují. V tomto je také náš projekt unikátní – vzděláváme lidi, kteří jsou s těmito skupinami denně v přímém kontaktu a znají jejich potřeby. I proto jsme získali cenu The European Digital Skills Awards 2024: ve kategorii Digital Upskilling @ Work jsme získali nejvíce bodů z pětašedesáti zúčastněných týmů z celé Evropy.