Za kulturou nemusíte jen do Prahy. Objevte krajská divadla

Nová scéna plzeňského Divadla J. K. Tyla vás uhrane. Jde o architektonický skvost, jehož charakter podtrhuje unikátní předsazená fasáda z litého betonu s bublinovou perforací. Ta je po celý večer nasvícená LED reflektory, které mění barvu. Vydejte se sem na muzikál Dracula, který letos oslavil už 30 let na scéně. V Plzni tuhle oslavu totiž pojali velkolepě – diváci přišli oděni v draculovských kostýmech a výzdoba už od vchodu lákala na velkolepou podívanou.

U zrodu dnes již legendárního muzikálu stál Richard Hes, úspěšný choreograf a umělecký vedoucí taneční skupiny Uno. S bohatými zkušenostmi z domácích i mezinárodních projektů začal uvažovat o vytvoření původního romantického muzikálu s dramatickým dějem ve stylu velkých zahraničních produkcí. A zvolil příběh transylvánského upíra Draculy, známý z románové předlohy Brama Stokera i mnoha filmových zpracování (včetně tehdy nového snímku Francise Forda Coppoly). Koncem roku 1993 sepsal Hes první verzi námětu, s níž oslovil skladatele Karla Svobodu a textaře Zdeňka Borovce. Aby Svoboda získal potřebný přehled o aktuální podobě tohoto druhu hudebního divadla, začal navštěvovat muzikálové produkce nejen u nás, ale především v zahraničí.

Muzikál Dracula není pouze příběhem upíra lačnícího po krvi. Je to muzikál o lásce, smrti, zradě, o duši a nenaplněné touze. Navíc plný krásných melodií. Na výtvarné podobě se podílel oscarový tvůrce Theodor Pištěk a premiéra se konala 13. října 1995. V té době se hrál osmkrát týdně před beznadějně vyprodaným hledištěm. Mezi lety 1995–1998 ho vidělo přes milion diváků. Muzikálové nahrávky získaly zlatou i platinovou desku a také cenu Grammy. Dnes se představení hraje i v zahraniční a v několika jazycích – v němčině, ruštině, polštině, vlámštině, nebo korejštině. A ani v Plzni Dracula neztrácí nic ze své působivosti. Excelentní herecké a pěvecké výkony, krásná výpravná scéna. Nechybí ani artistické výkony. Úžasné!

Paříž 1640. Cyrano z Bergeracu, muž nápadný především svým nosem, ale o nic méně svým vtipem, pohotovostí a básnickým rýmem se zamiluje do své krásné sestřenky Roxany. O tu se však uchází i ženatý hrabě de Guiche. Roxanino srdce však patří mladému kadetovi Kristiánovi ze Cyranova pluku. Roxana proto Cyrana požádá o pomoc a ochranu mladíka – a Cyrano, ač nešťasten, souhlasí. Má širokou duši, ale láskou raněné srdce. A tak se stane, že z Kristiánových úst vycházejí Cyranovy verše. Roxana se zamiluje, přitom sama netuší, že víc než Kristiána miluje Cyranova krásná slova a verše. Zhrzený de Guiche se mstí a muži musí do války. A Roxana spěchá za tím, kdo jí posílal nádherné dopisy... Až na konci příběhu pozná, že celý život milovala krásu Cyranovy duše. 

V Brně známý námět uchopili originálně a převedli jej do taneční formy. Autorem je Jiří Bubeníček, jeden z nejvýraznějších světových baletních interpretů. Zářil třeba s Hamburským baletem Johna Neumeiera i s Baletem Semperovy opery v Drážďanech. V současnosti působí jako choreograf a věnuje se autorské tvorbě.

Na co se můžete v Janáčkově divadle těšit? Na vyprávění tělem a současný dějový balet v atraktivní choreografii. Scénografii Cyrana de Bergerac zařídil Otto Bubeníček a kostýmy Nadina Cojocaru. Hudební dramaturgie klade důraz na barokní hudbu, zejména na díla J. S. Bacha a Jeana-Baptiste Lullyho, který byl současníkem skutečného Cyrana. O další překvapení nebude nouze. Autentická atmosféra zaručena!

Po svém návratu ze švédského Göteborgu v roce 1861 usiloval Bedřich Smetana o vytvoření původní české opery. S libretistou Karlem Sabinou se ale vysmáli těm, kteří si národní operu malovali jako idylický obrázek českého venkova, kde vládnou samé národní ctnosti. Prodaná nevěsta je mnohem víc humoristickou operou než operou národní. Jenže její humor je přesně ten, který tolik milujeme. A tak se Smetanova opera plná ironie, kousavého, občas až cynického humoru, ale také něhy a obyčejné radosti ze života nakonec přece jen stala operou národní v tom nejlepším slova smyslu.

Prodaná nevěsta si od své premiéry vydobyla zasloužený obdiv obecenstva a později světové renomé. Dnes je stálicí repertoárů českých operních divadel i trvalou součástí zlatého fondu světové opery. Zásluhu na jejím věhlasu má Ema Destinnová, která stála za uvedením díla v Metropolitní opeře v New Yorku. Její premiéru 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler.

Olomouckou verzi Smetanovy Prodané nevěsty, plnou fantazie a vizuálně působivých obrazů, připravila režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová. Operu navíc vypráví prostřednictvím vzpomínek operní hvězdy Emy Destinnové – i přesto však inscenace zůstává věrná slovu i hudbě Bedřicha Smetany a Karla Sabiny.