Výstava v Benátkách: Thomas Schütte v Punta della Dogana

V 15. století na tomhle místě stávaly doky a celní domky, v nichž se kupci museli zastavit a proclít zboží, které dováželi do Benátek. Koncem 17. století tu vyrostla celnice Punta della Dogana. Její ohromné prostory se od druhé poloviny 20. století ale nevyužívaly a budova chátrala. V galerii umění se dům proměnil na přelomu let 2008–2009, přičemž projekt financoval francouzský miliardář a sběratel umění François Pinault, jehož bohatou sbírku současného moderního umění najdete hned ve dvou benátských palácích. Za projektem přestavby stojí architekt Tadao Ando, který moderní prvky bravurně zkombinoval s původním vzhledem budovy.

V tomhle úchvatném prostoru se až do 23. listopadu koná výstava německého umělce Thomase Schütteho. Jednasedmdesátiletý sochař studoval na Kunstakademie Düsseldorf pod vedením Gerharda Richtera a Fritze Schweglera. V roce 2005 získal prestižní ocenění – Zlatého lva na Benátském bienále. Jeho dílo najdete ve sbírkách nejprestižnějších muzeí a galerií, například v pařížském Centre George Pompidou, v newyorské MoMA nebo v londýnské Tate Gallery.

„Stále se řídím radou, kterou jsem ještě jako student dostal od svého učitele Gerharda Richtera. Říkal mi, že si mám najít vlastní cestu. Nepodřizovat se moderním trendům. Vytvořit si vlastní umělecký styl, osobitý a nezařaditelný. Není to snadná cesta, ale pro mě je správná,“ říká Thomas Schütte, jenž patří k nejdůležitějším představitelům současného světového sochařství.

Na výstavě na vás čeká průřez jeho tvorbou od sedmdesátých let 20. století až do současnosti. Dech vám vyrazí sochy v nadživotní velikosti, které se velkolepě vyjímají v opulentním prostoru bývalé celnice. Jde o rozsáhlý výběr z cyklu United Enemies. Schütte se inspiroval nejen ošklivými starými muži, které vídal při jízdách autobusem během svého šestiměsíčního pobytu v Římě. Obří sochy znázorňují i vzájemně znesvářené politiky, protože v době umělcova římského pobytu propukl korupční skandál. „V televizním zpravodajství se nemluvilo o ničem jiném. S nadšením jsem sledoval tyhle prolhané tváře. Chtěl jsem zachytit jejich portréty,“ svěřil se autor.

Schütteho styl je těžce zařaditelný. Autor nám přináší ironický pohled na lidský úděl, přičemž mísí techniky a žánry. Karikované, někdy deformované, ale vždy dojemné, takové jsou jeho postavy, ústřední námět jeho děl. Ožívají v hlíně, vosku, keramice, skle, oceli nebo bronzu. Intimní i teatrální, vážné i humorné. Často se vrací k předchozím tématům, aby je dále rozvíjel a přetvářel, prozkoumával jejich význam a rozsah. Na výstavě se můžete těšit nejen na jeho sochy, ale i fotografie, kresby a rytiny. K vidění jsou akvarely, grafiky i stovky prací na papíře, některé z nich jsou vystavovány poprvé. Téměř padesátka z vystavovaných soch patří do Pinaultovy sbírky, zbytek zapůjčily renomované galerie a muzea.

Co si ještě nenechat ujít? Série Hlavy představuje díla z cyklu Staří přátelé. Schütte zde ztvárnil rezignované muže. Důraz kladl na výraz tváře, rozličné typologie a fyziognomie. Z děl je ale patrná i groteskní nadsázka. V sérii ženských hlav zase zjišťujeme, že se nejedná o skutečné portréty, ale spíše o schémata a archetypy. Můžeme si tak sami domýšlet, co která tvář symbolizuje. Vynechat nesmíte ani sál číslo 11. V sérii s podtitulem Efficiency Men tu na vás číhají ďábelští muži. Jsou to predátoři, mimozemšťané, nebo postavy z filmového hororu? Volba je čistě na vás.