Řím a Franco Fontana: Retrospektivní výstava revolucionáře umělecké fotografie pod dohledem bohyně v Ara Pacis

Na severozápadním okraji starověkého Říma, Martově poli, nechal císař Octavianus Augustus postavit oltář zasvěcený římské bohyni Pax. Oslavoval mír, který Augustus přinesl Římské říši. Stavba byla slavnostně vysvěcena v roce 9 př. n. l. Samotný oltář obklopoval čtvercový pavilon. Vše bylo z bílého mramoru. Po obvodových zdech se ve dvou pásech nad sebou táhly reliéfy, které zobrazovaly císaře s rodinou a jeho triumfální průvod, stejně jako mytologické postavy. Po pádu Římské říše byl oltář ponechán svému osudu a postupně jej pokrylo záplavové bahno od řeky Tibery. 

V roce 1568 byla nedaleko odsud zahájena stavba baziliky San Lorenzo in Lucina. Během výkopových prací byly objeveny trosky dávného oltáře. Rekonstrukce oltáře do původní podoby proběhla teprve ve 30. letech 20. století. Od roku 2006 oltář zastřešuje modernistická budova. Je pod ní podepsán Richard Meier, hvězda světové architektury, nositel Pritzkerovy ceny, autor Gettyho centra v Los Angeles, Uměleckoprůmyslového muzea ve Frankfurtu a mnoha dalších známých budov s typickým bílým pláštěm a střídmými liniemi. Tato budova s lineárním vzorem je navržená rafinovaně. Působí transparentně, téměř jako živý organismus. Výjimečnou roli v tomto prostoru hraje světlo, které budovou prostupuje.

Až si prohlédnete interiér oltáře, sejděte do spodní části Ara Pacis, kde vás nadchne výstava s názvem Franco Fontana: Retrospective. „Život je v barvě,“ hlásá Franco Fontana, jeden z nejuznávanějších fotografů 20. století. Základem jeho vizuálního jazyka jsou jasné a syté barvy. Úplná exploze barev. Proslavily ho abstraktní barevné krajiny a geometrické linie výrazných barev, které vás překvapí svou jednoduchostí. Zaměřuje se na minimalistické kompozice.

Franco Fontana se narodil v roce 1933 v italské Modeně. Nebylo mu ještě třicet let, když začal experimentovat s barevnou fotografií. Na začátku 60. let ještě nebyla barevná fotografie vnímána jako umělecká forma. O několik let později už však jeho jedinečný styl začal přitahovat pozornost. Byl to právě on, kdo způsobil revoluci ve vnímání barevné umělecké fotografie. Nikdy se netajil ani svou láskou k malířství. Inspiraci pro své fotografie čerpal z obrazů Marka Rothka a Barnetta Newmana. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v roce 1968 v rodné Modeně. V následujících desetiletích vytvořil některé ze svých ikonických snímků, včetně ohromujících zobrazení zvlněné krajiny Basilicata. 

Fontana, který v prosinci oslaví 92. narozeniny, je nadšenec do technického vývoje fotografie. Vyzkoušel různé techniky, včetně polaroidu, diapozitivů a digitální fotografie. Na výstavě se projdete jeho tvůrčím vesmírem. V jednotlivých místnostech přitom můžete sledovat jeho umělecký vývoj, ale i schopnost proměnit realitu v čistou vizuální poezii. K vidění je více než 200 fotografií, unikátních instalací a videí. Výstavu otevírá nejen portrét Franka Fontany od Giovanniho Gastela, ale i širokoúhlý pohled na Prahu. Tahle fotka ozdobila cover časopisu Time Life a německých novin Frankfurter Allgemeine. 

Zaujmou vás ale i přírodní krajiny zachycené v různých odstínech čtyř ročních období. Moře, sníh a zelené pláně. Slavný snímek Apulie 1978 je rozdělen na přesnou polovinu do dvou barev – intenzivní modré oblohy a jasně žluté pšenice. „Když fotím krajinu, krajina do mě vstupuje. Vytváří autoportrét, takže se i já stávám krajinou, abych se co nejlépe vyjádřil.“ Na výstavě nechybí ani umělecké akty či fotografie, ve kterých vítězí bílá barva. Příkladem je fotografie Urbano 1960. Od 70. let fotí Fontana asfalt, dálnice a automobily, které ho fascinují svým tvarem a designem. 

Na co se ještě můžete těšit? V roce 1979 vyzval Ralph Gibson nejvlivnější fotografy doby, aby do knihy Contact: Theory přispěli černobílými fotografiemi. Fontana na výzvu kývl a jako téma svých snímků si vybral Palazzo della Civilta Italiana v římské čtvrti EUR. Vytvořil nezapomenutelná díla, která obklopuje až metafyzická atmosféra. Co dalšího tvořil? Fotky lidí v městském prostředí ze série People, které Fontana pořídil ve Francii, Spojených státech a Asii. Pomalované stěny domů, připomínající zoraná pole nebo žlutá pole s pšenicí. Zajímavá je i fotka Houston 1986, kde postavy a jejich stíny zvýrazňují jejich vzájemný kontrast.  

V jiné výstavní sekci se doslova ponoříte do bazénu, v další nahlédnete do soukromého života fotografa – je tu reprodukce Fontanova ateliéru. Místo, kde tvoří, charakterizuje změť materiálů, což je v ostrém kontrastu s minimalismem a esenciálností jeho fotografií. Tady se můžete posadit a zaposlouchat do rozhovoru s Frankem Fontanou. „Fotografie je pro mě způsobem, jak vyjádřit emoce, které cítím při pozorování světa kolem sebe,“ uslyšíte mimo jiné. 

Najdete tu samozřejmě i výstavní prostor, který je zasvěcen jeho práci v oblasti módy. Fontana fotil pro nejvýznamnější módní návrháře a časopisy, včetně americké a francouzské Vogue. I těmito snímky se můžete pokochat.