5 výstav, na které se letos můžete těšit v Česku

Mrtvá nevěsta, Kloboučník z Alenky v říši divů, Střihoruký Edward, Jack Skellington z Ukradených Vánoc Tima Burtona, Karlík a továrna na čokoládu, Sirotčinec slečny Peregrinové... Milujete je, že? Temně laděné postavy a nekonvenční kouzlo morbidních příběhů Tima Burtona jsou po deseti letech zpátky v Česku! Vlna hororové nadsázky a humoru vás vynese na více než padesátiletou uměleckou dráhu tohoto mága filmového světa. V útrobách secesní krásy Obecního domu se můžete kochat jeho kultovními díly. Co na vás čeká? Loutky, skici, storyboardy, stop-motion animace, fotografie, scénografie, doprovodné programy... a také spousta novinek. Režisér, básník i scénárista Tim Burton se coby výtvarník velkou výstavou Návraty vrací do Prahy.

1.5. – 30.9. 2024, Obecní dům, Praha

Jaký vliv mají technologie na společnost? Co se děje s estetikou naší civilizace? Jak se industriální technologie odráží ve fungování společnosti? A jak v lidských tělech? To zajímá multimediálního umělce Olbrama Pavlíčka. Třicetiletý autor se zaměřil na nejaktuálnější směry současného umění. Zajímá ho design průmyslově vyráběných produktů, přičemž svou tvorbou balancuje mezi sochou, kresbou i grafikou. V hradecké galerii vás zaujme expozicí, ve které propojí řadu nalezených, továrně vyrobených zařízení s vlastní invencí. Protipólem se stane série technicky dokonalých, přesto něžných kreseb. Dojem z výstavy umocní úchvatný prostor secesní budovy hradecké galerie od architekta Osvalda Polívky, jejíž vstup stráží sochy Obchodu a Úrody od Ladislava Šalouna, a dobovými vitrážemi zdobený interiér.

16.2. – 26.5. 2024, Galerie moderního umění, výstavní prostor Bílá kostka, Hradec Králové

Švankmajerův originální výtvarný styl silně ovlivnil Tima Burtona nebo Terryho Gilliama. Filmový vizionář Jan Švankmajer vychází ve své tvorbě ze surrealismu a principů černého divadla, zejména z dynamického využívání montáže a střetu živého herce s animovanými předměty. Svou tvůrčí dráhu nastartoval vlastní výrobou loutek a malováním kulis, časem přidal krátké animované filmy. Svět si ho všiml v roce 1988, když byl uveden na plátna kin jeho celovečerní snímek Něco z Alenky. Recenzenti oceňovali filmový alternativní fantasy svět plný havěti stvořený ze starých encyklopedií i přírodovědného díla Život zvířat. Za film Možnosti dialogu už odcházel z Berlinale s hlavní cenou Zlatý medvěd. „Je to jeden z deseti nejlepších filmů všech dob,“ prohlásil o něm Terry Gilliam. Na výstavě v Gasku se můžete těšit na kouzelný výlet do všech tvůrčích oblastí, do kterých kdy Švankmajer vstoupil. Režisér, animátor, spisovatel, dramatik a zapálený sběratel umění přírodních národů Afriky a Polynésie i různých dalších artefaktů, to je Jan Švankmajer. Čekají na vás jeho filmy, koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, ale i taktilní experimenty nebo medijní kresby. Výstava nabídne i malířské dílo jeho manželky Evy Švankmajerové, portréty i výtvarné dekorace.

2. 3. - 4.8. 2024, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora

72 povídek, jejichž děj se prolíná, spojuje a je komentován. To je kniha Heptameron stvořená Markétou Navarrskou. Manželka francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského se rafinovaně pouští do řešení otázek vzájemného poměru mezi mužem a ženou – od opravdových čistých citů až po vztahy nemorální. Vysmívá se ale i neřestem a pokrytectví mnichů. Četbou těchto příběhů nasáváme satirický obraz společenského života šestnáctého století. Vskutku revoluční počin! Výstava v úchvatných kulisách zámku Hluboká nad Vltavou si přivlastňuje jméno tohoto erotického díla francouzské renesance. Jak se síla erotické lásky objevuje ve výtvarných dílech renesance a jak v českém surrealismu meziválečného období? Obě sledovaná období propojuje téma lásky, které během třiceti let první poloviny 20. století prošlo zásadním vývojem. Renesance se tak v českém surrealismu objevuje jako síla erotické lásky proměňující se v Revoluci. K vidění budou nejen plátna či kartony od Toyen, Josefa Šímy, Aloise Wachsmanna, ale i skvosty malované na dřevě od neznámých autorů z 16. století. Výstava se koná při příležitosti výročí 100 let od publikování Prvního manifestu surrealismu z pera André Bretona, jedné z nejinspirativnějších osobností 20. století .

25. 2. – 12. 5. 2024, Alšova jihočeská galerie: Zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou

„Tiskové matrice bývají kovové. Jsou to nádoby zkušeností, kterou přenášejí dál. Stejně jako popelnice, kbelíky nebo náklaďáky. Co věc, to příběh,“ vyznává se výtvarnice Maud Kotasová. Její talent ji už v roce 2015 vystřelil na Mnichovské bienále, kde byla v Haus der Kunst jednou z šesti vystavujících umělců z Česka. Vyšívá kovové předměty, které musí nejprve vrtačkou provrtat a poté pokračovat jehlou a nití. Plechové kbelíky, popelnice, staré tovární skříňky, karoserie osobních i nákladních vozů zdobí folklorními motivy nebo texty. Věty, slova, písmena dokreslují jejich příběh. Grafiku posunula do 3D, věnuje se hlubotisku, environmentálním instalacím, sází ječmen a pěstuje z něj živé vzkazy, často nedokončené. Po životě na cestách v kamionu napříč Evropou a pobytu ve španělských Pyrenejích žije a tvoří v Brně. A s umanutou jistotou tvrdí: „Mám za sebou víc štací než Kerouac.“

21.8. - 22.9. 2024, Dům umění, Galerie Jaroslava Krále, Brno