Okno do vesmíru: nové snímky z teleskopu Euclid

Misí Euclidu je v příštích šesti letech prozkoumat, jaký podíl má temná hmota a temná energie na současné podobě vesmíru. Zdá se totiž, že 95 % vesmíru je tvořeno „temnými“ entitami, jejichž přítomnost způsobuje pouze velmi jemné změny ve vzhledu a pohybech těles, a ty proto zůstávají záhadou. „Temná energie působí jako hnací motor zrychleného rozpínání vesmíru. Euclid je prvním teleskopem v historii, který umožní studium těchto záhadných, vzájemně soupeřících temných entit,“ vysvětluje ředitelka pro vědu agentury ESA, prof. Carole Mundell. Podle generálního ředitele ESA Josefa Aschbachera: „První snímky pořízené sondou Euclid vyvolávají obdiv a připomínají nám, proč je důležité pokračovat ve výpravách do vesmíru a objevovat jeho tajemství.“ Každý jednotlivý snímek, který budou nyní vědci důkladně analyzovat, poskytuje řadu nových informací. Lidstvo je odjakživa fascinováno vesmírem a nový projekt nás zavádí až hranice temné hmoty a energie. Vesmírné výpravy podněcují fantazii a jsou inspirací také například pro umění i módu. 

ESA je mezivládní organizace se sídlem v Paříži, založená v roce 1975. Mezi její členské země patří také Česká republika. Sonda Euclid, na jejímž vzniku a provozu spolupracují ESA a NASA, vzlétla 1. července 2023. V Praze sídlí evropský autonomní globální družicový polohový systém Galileo, který financuje Evropská unie prostřednictvím ESA.

Snímek zobrazuje přibližně 1 000 galaxií náležejících do kupy v souhvězdí Persea a více než 100 000 dalších galaxií na vzdáleném pozadí. Mnohé z nich nebyly dosud pozorovány. Některé jsou tak vzdálené, že trvalo 10 miliard let, než jejich světlo dorazilo k planetě Zemi. 

Je příznačné, že jedné z prvních galaxií, kterou Euclid pozoroval, se přezdívá „Skrytá galaxie“ („Hidden Galaxy“, známá také jako IC 342 nebo Caldwell 5). Díky infračervenému zobrazení Euclid odhalil klíčové informace o hvězdách v galaxii, která je podobná naší Mléčné dráze. 

Za účelem vytvoření 3D mapy vesmíru bude Euclid pozorovat světlo galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let. První nepravidelná trpasličí galaxie, kterou Euclid pozoroval, se nazývá NGC 6822 a nachází se nedaleko, pouhých 1,6 milionu světelných let od Země.

Třpytivý snímek ukazuje pohled teleskopu Euclid na druhou nejbližší kulovou hvězdokupu NGC 6397, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 7 800 světelných let od Země.

V případě mlhoviny Koňská hlava, která je známá také jako Barnard 33 a je součástí souhvězdí Orion, nám Euclid zprostředkovává velkolepý panoramatický a detailní pohled.