Vogue Daily

Malý velký rozhovor s Ruth Bell, naší dubnovou cover star

Proč si vlastně oholila hlavu? Na jaký kosmetický produkt nedá dopustit? Kterou knížku bychom si všichni měli přečíst? A v čem by se módní průmysl už nikdy neměl vrátit do „normálu“? Poznejte Ruth Bell rozhovorem, který zvládnete přečíst na jedno nadechnutí.
Naše dubnové vydání je její devátou obálkou Vogue. Je třeba jmenovat všechny značky, v jejichž kampaních se objevila, anebo pro které se prošla po mole? Možná postačí příklad jediný: Přehlídku Dior šla více než dvacetkrát. Kdybyste si ale mysleli, že o kariéře modelky snila od dětství, pletli byste se. Ruth byla jen ve správnou chvíli na správném místě – na dovolené v Paříži, s rodiči a sestrou. Stačilo se projít po ulici. Pařížská odnož modelingové agentury Elite má, zdá se, oči všude a její potenciál vycítila okamžitě.
Vzpomínáš si na první myšlenky, co ti prolétly hlavou, když tě v roce 2012 oslovili?
Pamatuju si, že to nebyl příjemný pocit. Myslela jsem, že si ze mě dělají legraci.
O dva roky později tvou kariéru vystřelila do nebes kampaň Alexander McQueen focená Davidem Simsem, kde ses poprvé objevila s krátkými vlasy. Je pravda, že ses neostříhala kvůli ní, ale abys mohla vlasy darovat na charitu?
Ne, ostříhala jsem se kvůli ní, ale už jsem to chtěla udělat dlouho, akorát mi to agenti nikdy dřív nedovolili.
Co se dělo pak?
Nastalo šílenství. Svět módy má tendenci šílet kvůli nové tváři. Ačkoliv já jsem nebyla úplně nová tvář – jenom mi najednou lidé začali věnovat víc pozornosti. V tu chvíli jsem z toho vytěžila, co šlo, fakt jsem se snažila využít každičké příležitosti, co mi přišla do cesty.
Zanedlouho budeš slavit deset let v modelingu. Co nejdůležitějšího ses za tu dobu naučila? Co bys poradila modelkám, které teprve začínají?
Dostala jsem za tu dobu tolik důležitých lekcí, ale číslo jedna: Vaše bezpečí je na prvním místě. Nikdy se nevystavujte riziku a vždy si stůjte za svým, když vám něco není příjemné. Číslo dva: Od samého začátku mějte opravdu dobrého účetního, protože jestli budete pracovat mezinárodně, placení daní bude extrémně komplikované. Udržujte si fakt dobrý přehled o pracovních výdajích i svých příjmech.
Jak uplynulý rok změnil tvůj život?
Posledních osm let jsem žila v letadlech a hotelích, což teď nějakou dobu nebylo možné. Je vlastně docela milé tohle privilegium zpomalit a pečovat o sebe. Jsem v pozici, za kterou jsem velice vděčná, taky se ale hodně snažím nebrat nic za samozřejmé. Ne každý má takové štěstí.
Byl to smutný rok, ale také otevřel dveře řadě pozitivních změn. Když přijde na módní průmysl, co by se podle tebe už nemělo vrátit do „normálu“? Které nové zvyky bychom si měli hýčkat?
Ti z nás v módním průmyslu, kdo nepřišli o zaměstnání, by měli při cestě do práce myslet na to, jakou mají výhodu a jak úžasné jejich možnosti jsou. Možná nás to naučí zacházet s ostatními s respektem a vděkem.
Tématem našeho dubnového vydání je „méně a lépe“, takže mě ještě zajímají tvoji osobní favorité. Na jaký kosmetický produkt nedáš dopustit?
Jakýkoliv pleťový krém s SPF vyšším než 30! Chraňte se!
Který nejlepší film jsi za poslední dobu viděla?
Chyť mě, když to dokážeš s Tomem Hanksem a Leonardem DiCapriem.
A seriál?
Parks and Recreation.
Jakou máš nejraději vůni?
Bleu de Chanel.
Co máš v šatníku nejdéle a stále to nosíš?
Pracovní bundu Carhartt.
Můžeš se ještě podělit o tip na dobrou knížku?
Doporučuju třeba tu, kterou zrovna čtu, Me and White Supremacy od Layly F. Saad. Je velice edukativní a extrémně důležitá.