Vogue DailyBrýle pro první českou prezidentku
Martin Váša2. 10. 2020
Znepokojivé uvědomění, že poslední ženou vládnoucí české zemi byla Marie Terezie, inspirovalo duo Anastázii a Pavla Kahotské ze studia Nastassia Aleinikava k navržení brýlí pro zatím neznámou první českou prezidentku. Patero osobitých obrouček pro budoucí hlavu státu doprovází otevřený dopis.
Studio
Nastassia Aleinikava se toho nebojí. Estetika designérů/řemeslníků Anastázie a Pavla Kahotských byla vždy o kapku progresivnější, než jsme zvyklí, a koncept nové kolekce není výjimkou. Dali totiž vzniknout brýlím pro zatím neznámou první českou prezidentku.
Modelů vytvořili rovnou pět. Mají připomínat pět ctností, s nimiž by paní prezidentka měla vládnout sobě i lidu. Statečnost, umírněnost, spravedlnost, moudrost a láska.
Foto: Archiv studia Nastassia Aleinikava
Obroučky Umírněnost, Nastassia Aleinikava, 16 000 Kč
Foto: Archiv studia Nastassia Aleinikava
Obroučky Moudrost, Nastassia Aleinikava, 18 000 Kč
Foto: Archiv studia Nastassia Aleinikava
Obroučky Spravedlnost, Nastassia Aleinikava, 18 000 Kč
Každé obroučky jsou originál. Stroj pouze vyznačuje obrys obrub, brus a leštění probíhají v ruce. Než hotové brýle spatří světlo světa, trvá v rozmezí čtyř dnů a týdne. Potom už zbývá zasadit malé zirkonové sklíčko a na konce stranic větší zirkony od Preciosy.
Níže si můžete přečíst otevřený dopis, který Anastázie s Pavlem naší budoucí paní prezidentce napsali.
Foto: Archiv studia Nastassia Aleinikava
Obroučky Láska, Nastassia Aleinikava, 16 000 Kč
Foto: Archiv studia Nastassia Aleinikava
Obroučky Statečnost, Nastassia Aleinikava, 20 000 Kč
Vážená paní prezidentko,
přijměte tento možná vůbec první dar ku příležitosti Vašeho zvolení.
V době vzniku těchto řádek nejste v úřadu, nejste zvolena, zatím jste neprošla ani prvním ani druhým kolem voleb, nepsalo se o Vás v novinách, neproběhla Vaše kampaň, dokonce není ani známa Vaše tvář. Věřte ale, že na Vás myslíme už delší čas.
V našich přáních a snech jste.
Vaše obrysy, mohlo by se zdát, jsou nekonkrétní. A přeci to není pravda. Hodnoty, které zastupujete, mohou být pro leckoho příliš všeobecné. Přesto ale nejsou samozřejmé, jak jsme se mohli přesvědčit v minulých letech. Demokratický postoj založený na mravnosti, ctnosti, respektu, pokoře a laskavosti nevyhrával volby. Nebyl hlavní náplní ani okrajovým rysem činů našich představitelů a národu po něm vznikl deficit. Arogance moci spalovala naši zem jako dlouhotrvající sucho pustošící krajinu. Bystřiny morálky utichly a s nimi i řeky sytící vizi národa založeném na humanismu. Zpustli jsme. Nenapojena vyššími cíli se naše společnost rozdrolila na vyprahlou drť chytající se stébel a starající se jen o své vlastní přežití.
Naše země byla v posledních 100 letech zkoušena. Zkoušejícím nebyl nikdo menší než dějiny, kolos valící se přes hory na našich hranicích a ženoucí naše sebevědomí do úkrytu. Dvacáté století nás nechalo postavit na nohy, aby nás následně přimělo ohnout hrb a s ním i charakter. Donutilo mnoho z nás dělat věci, které nyní zapíráme. Podepisovat dokumenty, které zmizely. Stát po boku lidí, kterým dnes říkáme oni. Bylo to období bojů mužských eg, poměřování sil a podlosti. K závěru tohoto divného století jsme se znovu mohli nadechnout. Vylézt ze svých úkrytů a ukázat světu naši šikovnost, smysl pro humor i umění. Dali jsme si motto „Pravda vítězí“ a těšili se z tak dlouho odpírané svobody. Přelom tisíciletí jako nový začátek.
Pokřivená páteř se ale, stejně jako dávná válečná zranění, začala ozývat. Znovu jsme zatoužili po pevné ruce sevřené v pěst a hrozící „Tahle země je naše!“. A my, co jsme se cítili být především Evropany a světoobčany, jsme se ptali: „Čí?“. Přišli další siláci, muži s nečistými úmysly, kteří nemyslí na remízky, na malé potoky a rosu, ale na násilně vyhloubený kanál a předražené přehrady. Bylo zřejmé, že pro změnu musíme hlouběji. Svrchní půda byla příliš prosycena škodlivinami. V té době jste nám přišla na mysl Vy.
Žena!
Naší poslední panovnicí byla Marie Terezie a období jejího vládnutí do našeho kraje přineslo plody, ze kterých čerpáme dodnes. Stejně jako když sundají koni klapky z očí, jako když si člověk nasadí nové brýle, obzor se rozšířil, projasnil a vyčistil. Naše výhledy najednou nebyly ohraničené černými páskami a neprůhledné skrz četné šrámy.
Polovina obyvatel jsou ženy, a přesto je jejich prostor zúžen. Nejsou přitom horšími sportovkyněmi, vědkyněmi, myslitelkami, lékařkami, řemeslnicemi, inženýrkami, zahradnicemi, podnikatelkami, modelářkami, političkami a už vůbec ne lidmi než muži. Celá polovina lidstva je zastíněna piedestalem a sošným obrazem muže-vládce. O celou jednu polovinu možností jsme byli dlouho slepí.
Díky Vám si nyní můžeme s úlevou vydechnout. Přišla jste v nejvyšší možný čas, ale jste tu a my vidíme, jak se znovu meze zelenají a jak i ten nejmenší potok má prostor pro meandry uzdravující se krajinou. Projasnila jste naše výhledy.
Přijměte proto náš dar k Vaší inauguraci. Brýle vytvořené speciálně pro Vás. Abyste s nimi byla připravena prohlédnout nečistá jednání a vidět do budoucnosti. Mít jasné vize a spatřit věci nezkresleně ze všech úhlů pohledu.
Těšíme se na Vás.
Srdečně
Anastázie a Pavel Kahotski