Vogue Daily

Anja Rubik: Proč byla pro obálku březnové Vogue dokonalou volbou?

Další obálku Vogue v portfoliu nepotřebovala, má jich desítky, tuhle konkrétní vyloženě chtěla. Jedna z nejúspěšnějších modelek světa, ale také odhodlaná bojovnice za lidská práva, měla k bezprostřednímu souhlasu s focením naší aktuální cover story velmi dobrý důvod.
Foto: Marcin Kempski
Anja Rubik pro březnovou Vogue CS
Co vím vlastně o Anje Rubik, ptal jsem se sám sebe, když jsem si prohlížel její fantastické fotky, které si později v tiskárně našly cestu na papír a brzy je konečně budeme moct mít všichni doma v podobě březnové Vogue. Znám její tvář. Znám její styl, do značné míry současný styl módního domu Saint Laurent. Aby ne, když je celá léta múzou Anthonyho Vaccarella, kreativního ředitele značky. A pochopitelně si ji vybavuji také na vůbec první polské Vogue – vydání, které znamenalo příchod něčeho, o čem si mnozí ani netroufali snít. Ale dál? Kdo je Anja Rubik?
Odpověď hledám u povolanějšího. „Poprvé jsem se s Anjou setkal při focení naší první obálky pro březnové vydání 2018,“ odpovídá mi Filip Niedenthal, šéfredaktor polské Vogue. „Fotili jsme ji ve Varšavě. Byl teprve konec listopadu, ale už padal sníh. Nikdy nezapomenu na to, jak zúčastněná byla, naprostá profesionálka. S radostí pózovala v jarních kolekcích uprostřed vánice, na jehlových podpatcích se probojovávala obřími nánosy bahna a odpovídala kolemjdoucím, kteří nedokázali pochopit, co tato krásná žena dělá takto podivně oblečená v těchto extrémních podmínkách. Byla velmi vřelá, bezprostřední, přirozená a pohotová. Lidé si často neuvědomují, jak vtipná je. Jak je rozhodná a nebojácná. S láskou vzpomínám na naše společná focení, ať už tady ve Varšavě, nebo na Stromboli, a kdykoliv to jde, rád ji vidím i v soukromí – obvykle ve společnosti jejího zachráněného psa Charlieho. Navzájem se adorují.“
V Polsku je Anja vnímána nejen jako modelka, je považována za vzor. Shrnout její široký záběr jedním slovem není lehký úkol, ačkoliv označení „aktivistka“ jí sedí jako šité na míru. Viděli jste obálky prosincové polské Vogue? Vyfotila se na ně sama, v jednom případě zcela nahá. Chtěla tím vyjádřit svůj protest proti hrubému omezování lidských práv v Polsku. V roce 2007 založila nadaci, skrze níž šíří sexuální osvětu v zemi, kde je dnes potrat prakticky nelegální a sexuální menšiny se bojí o život. Její nekompromisní postoje jí vynesly spoustu obdivovatelů, ale také nepřátel.
Nabídku k focení cover story jsme jí poslali s referencí – videem zachycujícím Super Taus (superhrdinské alter ego dagestánské umělkyně Taus Makhachevy), jak z cesty odvaluje obrovský balvan, s nímž do té doby muži nebyli schopní hnout ani společnými silami. Čím k Anje video promlouvalo natolik, že s focením souhlasila bez váhání, není těžké pochopit.