Čtení je Vogue: Inspirujte se tipy z redakce

Michaela Dombrovská, editor: Kniha zachycuje život Almy Whittakerové, která usiluje o vlastní místo a uznání mezi vědci v době, kdy ženy neměly rovná práva a už vůbec ne příležitosti. Získá si renomé při studiu mechů a cesty osudu ji zavedou na vzdálená místa, kde objevuje sebe samu. Jde o příběh propracovaný do detailu, který se odehrává ve všech koutech světa a od něhož se nebudete moci odtrhnout. Alma Whittakerová je svědkem historických událostí a zároveň k nim sama nepatrnými dílky přispívá. Nádherný styl, jakým je kniha pojatá, podtrhuje velmi povedený český překlad, díky kterému si užijete nejen vyprávění, ale v podstatě každou větu. Od autorky populárního titulu Jíst, meditovat, milovat (podle které vznikl neméně populární stejnojmenný film) jde o příjemné překvapení a skvělou volbu pro náročnější čtenáře. Pro knihu ale vyrazte nejlépe do knihovny nebo antikvariátu, je totiž beznadějně vyprodaná. 

Cindy Kerberová, fashion & beauty editor: I když hodně čtu, zjistila jsem, že nejvíce času nakonec trávím s knihami postavenými na fotografiích. Uklidňují mě a spojila jsem si nimi pocit uvolnění a radosti. Jednou z mých nej publikací, které byste našli v mé knihovně, je coffee table book Dior: John Galliano 1997 – 2011, která mapuje roky britského designéra v ateliérech na avenue Montaigne. Pokaždé, když ji otevřu, je to rituál. Sama o sobě je dost velká a těžká (více než 400 stran). Gallianovy nezapomentutelné kreace zachytil americký fotograf Vogue Robert Fairer. Kniha mapuje chronologicky nejikoničtější looky, které vznikly v letech, kdy Galliano působil jako kreativní ředitel dámského oddělení značky, a zároveň odhaluje zákulisí této nezapomenutelné éry. Doporučuji ji nejen fanouškům návrháře a kultovního módního domu, ale všem, kdo se rádi dívají na krásné věci a ocení detaily módního umění. 

Jan Boublík, fashion feature editor: Pokaždé mě dostane něco tklivého a lehce sebelítostnivého. Emotivní patos, absurdnost životních náhod a velká gesta mi dodávají pocit, že i já jsem hlavní postavou nějakého mimořádného příběhu. Léta jsem tyto dojmy čerpal z Kundery nebo Houellebecqa. Jak se ale k životu probouzí tvůrčí gen traumatizovaných queer literátů, ujíždím si především na jejich příbězích. Prozaický debut Marka Torčíka Rozložíš paměť si mě získal především díky autobiografickým prvkům. Najednou jsem měl pocit, že jsem zpátky na Jižáku. 

Magda Žůrková, head of creative digital content: Všichni, kdo mě znají, vědí, že miluji dětské knihy. Doma jsme měli obrovskou knihovnu přes celou jednu stěnu v obýváku a v našem pokojíčku sbírka dětské literatury také rostla a rostla. Se sestrou jsme knihy dostávaly hlavně k narozeninám, k Vánocům a k vysvědčení. Neustále jsme četly. Láska k dětským knihám mi zůstala. Kamarádkám a kamarádům, kteří mají děti, doporučuji coby „povinnou" literaturu Astrid Lindgren nebo britskou klasiku v podání A. A. Milnea či Tolkiena. Mezi knihy určené dětem se řadí také Příběhy o skřítcích muminech od Tove Jansson, ale všichni, kdo jsme je četli, víme, že jde o hlubokou filozofii. Doporučuji k navození klidné, vlídné a přemýšlivé atmosféry.

Kristýna Jandová, on-line editor: Vybrat jednu knížku není vůbec jednoduché. Absolutní srdcovkou jsou pro mě už několik let knihy od nakladatelství Absynt, které zpracovává silné příběhy a reportáže jako Fotbalová válka od Ryszarda Kapuścińskiho. Kniha, ke které se ale vracím nejraději, je Greenlights, tedy Životem na zelenou od herce Matthewa McConaughey. Držitel Oscara se na 52 dní odebral na samotu, kde si začal pročítat deníky, které si poctivě psal už od svých čtrnácti let. Kniha je plná vtipných historek a inspirativních myšlenek, které během šestatřiceti let nasbíral a které dokazují, že je to muž se srdcem na správném místě.

Michaela Dombrovská, editor: Protože jsem profesí, vzděláním i ze zájmu v podstatě knihovnice (což je v redakci zdrojem někdy nekorektních, ale dobrosrdečných vtipů), doporučím knihy rovnou dvě. Paradoxně se nestává často, že by mě nějaký text opravdu nadchl až tak, že bych jej chtěla doporučit úplně každému. Malé od Edwarda Careyho se to ale povedlo. Barvitý příběh o revoluci, paměti, ztrátě a lásce vás zavede do tří zemí, setkáte se se ztracenými dětmi, ztracenými rodiči, opičími duchy, krejčovskými pannami, králem, princeznami i doktory. Autor sleduje životní kroky Marie Grosholtz, maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže a nakonec se v Anglii proměnila v legendární Madame Tussaud. Příběh je (víceméně) smyšlený, ale opírá se o známé milníky, díky kterým se trochu seznámíte s někdy méně známou historií. Především se ale budete slzavě dojímat i královsky bavit.