5 knih silných ženských osudů, s nimiž můžete oslavit MDŽ

V Přerově žijí lidé svorně se svými židovskými sousedy. Vzájemně si pomáhají, jejich děti si spolu hrají. V srpnu 1937 už ale mnozí z nich začínají tušit, že válka je na spadnutí. Židovský továrník Hugo Rosenbaum nevěří, že by Německo mohlo rozpoutat krvavý konflikt. Daří se mu v podnikání, má milovanou ženu Juditu a ze všeho nejvíc touží po potomkovi. Po dědici, kterému jednou připadne továrna a značné rodinné jmění. Jeho manželka je ale neplodná. Za pomoci švagra proto Hugo přijde s důmyslným plánem, jak si k dítěti dopomoct. Judita na to přistoupí, jenže právě ono vytoužené dítě zvrátí osudy všech protagonistů příběhu… Originální román je zajímavým svědectvím o době a lidech. Na pozadí osudů jedné rodiny mapuje tragédii celého národa. Skvěle vykreslené jsou zejména ženské postavy, ať už se zaměříme na Johanu, která má svá tajemství, nebo chudou svobodnou matku Emilku, jež pragmaticky kývne na továrníkův plán. Osudy hlavních protagonistů budete prožívat se zatajeným dechem. Někdy se rozhodují špatně, jednají zištně, jsou sobečtí, zaslepení, ale mají svědomí a dobré srdce. Román Když se trhá nebe vás okamžitě vtáhne natolik, že jej ani nebudete chtít odložit.

Autorčin vesnický román vychází z osobní rodinné historie. Přináší osud Marie, na niž se vzpomíná jako na „zlou babičku“. Avšak je snadné někoho soudit, aniž bychom znali celý jeho život. Dita Důttová se proto vrhla do pátrání v dobových archivech i rodinných písemnostech a zmapovala barvitý příběh ženy, se kterou se život nemazlil. Knihu dokonce sama ilustrovala. Děj začíná v roce 1874 a klene se až do první poloviny 20. století. Hlavní hrdinka vyrůstala v malé jihočeské vesnici bez matky jen s otcem, který nebyl zrovna milujícím rodičem. Později přišla do domu macecha a přibyli i další sourozenci. Z Marie vyrostla krásná a svéhlavá dívka. Prosadila si svou a vzala si mladého zedníka a muzikanta Jendu. Vysnila si život, který se však po svatbě začal ubírat jiným směrem, než toužila. Záhy zjistila, že si ženicha nevybrala příliš dobře – její manžel většinu času nebyl doma. Nedalo se na něj spolehnout, pil, prohrával peníze, toulal se. Svou ženu podváděl, kde mohl. Na Marii padala každodenní dřina a starost o domácnost. Její život nebyl vůbec jednoduchý, ale naopak plný tragédií a osobních zklamání. Její nepřístupná tvář skrývala hluboká vnitřní zranění. Trpěla ona, trpěli její bližní... Byla však opravdu zlá? Byla to tvrdá žena, která nešla pro ránu daleko, ale o svou rodinu se starala, jak nejlépe mohla. Sice udělala spoustu chyb, avšak ono přízvisko si rozhodně nezasloužila. Nebo snad ano? Jak obstojí hlavní hrdinka před vámi?

„Potřebovala se sejít s tou Robyn a zjistit, proč přesně jí Yves odkázal obraz, kterého si nejvíc považoval. V hloubi duše věděla, že Robyn musí být buď jeho milenka, nebo jeho dcera. Ach bože. Dokonce i teď se jí při pouhém pomyšlení obracel v útrobách nůž. Podobné myšlenky jí táhly hlavou i následujícího rána, když se vydala do knihkupectví. Samozřejmě si ho našla na internetu. Přečetla si jediné hodnocení, které na Googlu mělo (samozřejmě pětihvězdičkové). Jeho autor pěl chválu na osobité malé knihkupectví v jedné z nejkrásnějších vesnic západního Irska. Joy dle zkušenosti odhadovala, že takové hodnocení mohl napsat jen kamarád nebo příbuzný majitele. Proč se však Joy zajímala o to, jaké knihkupectví je? Ve skutečnosti to bylo úplně jedno. Význam mělo jen to, že se bude muset setkat s tou ženou.“ 

Joy Blackwoodová netuší, proč její manžel, proslulý pařížský obchodník s uměním, odkázal jeden ze svých cenných obrazů neznámé ženě, jisté Robyn Tessierové z Ballycove, malého městečka na západním pobřeží Irska. S odhodláním záhadu vyřešit se vydává na cestu a zjišťuje, že mladá dívka je majitelkou malého, nevýdělečného knihkupectví. Joy se postupně začleňuje do nevelké místní komunity, kde po manželově smrti nachází nový domov i samu sebe. Pravý důvod jejího příjezdu ale zůstává tajemstvím, které je čím dál těžší prozradit. Když Joy nakonec najde odvahu odhalit, kým je doopravdy, zanechá všechny kolem sebe v naprostém šoku. Osudy hlavních hrdinek se postupně proplétají a směřují k úžasnému finále. Dokáže ale Joy ostatní přesvědčit, že do jejich životů nevstoupila se zlými úmysly? Román si vás získá nejen díky silným ženským postavám, ale zamilujete se i do popisů spisovatelčina rodného kraje, jenž se rozkládá na břehu nekonečného oceánu a je obklopený kouzelnou přírodou.

Konečně je na světě kniha od ženských autorek, kde Marilyn Monroe vystupuje coby skutečná, inteligentní lidská bytost. Tleskáme! Děj začíná roku 1952, kdy je Ella Fitzgerald už známou jazzovou zpěvačkou, jíž v cestě na absolutní vrchol brání „jen“ přístup společnosti k ženám a rasové předsudky. Ve stejné době začíná strmě stoupat i hvězda Marilyn Monroe. Ta zase svádí nekonečné boje s řediteli studií, majetnickými muži i vlastními démony. Potřebuje se naučit zpívat – a nespokojí se jen tak s nějakou učitelkou. Chce tu nejlepší. Přes Eliino odmítnutí se nevzdává a z jejich vzájemné korespondence se postupně rodí nečekaná spřízněnost. Obě čelí předsudkům a konvencím společnosti, bojují za vlastní nezávislost a touží vystoupat až na vrchol. Ze vzájemné podpory, kterou si Ella a Marilyn navzájem prokazují, čiší vřelost a jejich vztah vyznívá lidsky a přirozeně. Jejich pouto, které přetrvalo více než desetiletí, připomíná, že existuje síla, jež dokáže překonávat bariéry, prohry, citové kotrmelce i bouřlivý úspěch. Tou silou je opravdové přátelství. Řádky knihy plynou s touž nenuceností, s níž Ella Fitzgerald zpívala. Román o královně jazzu a filmové ikoně, které se nemohly lišit víc, přesto byly přítelkyně, je plný odkazů na popkulturu, světové události i módu.

„Kri-kri jsou kozy. Divoké kozy žijící v horách. Kdybyste se je pokusili nahnat do stáda, dostat je na určité místo, bylo by to marné. Zbytečná snaha. Žádné oplocení pro ně není překážka. Skáčou vysoko. Když se vznášejí nad průrvami ve skalách s roklinami hlubokými tak, že jejich dno nikdy nikdo nespatří, zdá se, že létají. Když se Kri-kri jako malá holka toulala v horách, vystrkovaly zvědavě hlavy z úzkých štěrbin nebo ji sledovaly z vrcholků tak špičatých a ostrých, že si je ani ptáci nevybírali jako místo k odpočinku. Milovala jejich úzké, protáhlé obličeje zakončené legračními bradkami a jejich zvláštní oči. Hodné. To je to pravé slovo, které ji napadlo, kdykoli se nějaké koze zadívala do tváře. Ne, nenamítejte, že u zvířat je nesmysl používat slova tvář a obličej, že patří jen k lidem. Kri-kri by vám vysvětlila, že mají obličeje.“ Tak začíná román o dívce, které všichni přezdívají Kri-kri. Vyrůstá na sluncem zalitém řeckém ostrově v izolované vesnici, kde se čas zastavil a kde čest znamená víc než život. Její svět je plný svobody a vůně moře. Idylku ale náhle zničí druhá světová válka. Když Kri-kri otěhotní, je rázem po dětství. Už v šestnácti letech přivede na svět trojčata. Kniha vás vezme do řeckých hor, kde voní tymián, pálí slunce a život je stejně tvrdý jako tamní skály. Příběh hlavní hrdinky i jejích dětí se dotýká hlubokých ran, které na ostrově zanechala válka a německá okupace. Okupanti sice odešli, ale v mírových časech ostrov čelí nové invazi – davům turistů. Čtení této knihy budete vnímat všemi smysly. Ucítíte vůně a chutě ostrova i chvění větru ve vlasech.