Nový ateliér fotografky Bet Orten je určený především ženám, jimž chce umělkyně plnit fantazie

Fotografku Bet Orten snad nemusíme obšírně představovat. Jen ve spolupráci s Vogue CS stihla například letos v létě představit v Karlových Varech fotosérii věnovanou zajímavým a silným ženám z české filmové branže. Fotografickou sérii Behind the Lights iniciovala Orten loni v létě a s pomocí pár lidí, například stylistky a návrhářky Lucie Kutálkové z Leedy, ji realizovala. 

Bet Orten totiž nečeká, ale koná – fotí, a zachycuje. Právě ženy jsou v posledních letech středobodem jejího kreativního vesmíru. Celou sérii si následně vzal pod svá křídla jak tým Vogue CS v čele s CEO Michaelou Seewald, tak primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. Na vernisáži proběhla také tichá aukce děl ve prospěch nadace Spoluživot. 

Pro jedno z tištěných čísel Vogue CS také Orten připravila osobní interview doplněné fantastickými fotografiemi stylistky a bývalé fashion director britské Vogue Lucindy Chambers. „Je to už patnáct let, co mi ve schránce přistál mail od paní, která se mě ptala, zda se můžeme potkat, jestli mám agenta a zda si může koupit jednu z mých fotek. Vůbec jsem tehdy netušila, o koho jde,“ popisuje Orten na svém instagramovém účtě dávné setkání, z nějž vzešla nabídka, aby pro Vogue UK nafotila editorial. „To se nakonec nestalo, byla jsem tehdy už v devátém měsíci a domluvily jsme se, že focení posuneme. Dnes je z miminka patnáctiletý kluk a s Lucindou jsem se konečně potkala u ní doma. Fotka, kterou ode mne kdysi koupila, jí stále visí na zdi.“

Bet Orten, jejíž práce se pohybuje na pomezí módní fotografie, dokumentu, portrétu a krajinné tvorby, se rozhodla po letech vrátit na „volnou nohu“. Úplně sama. Odešla ze Skull Studia, které pět let budovala se svým mužem, a otevřela si vlastní ateliér. Sama říká, že jej „otvírá proto, aby se k ní mohly chodit portrétovat ženy napříč věkem a sociálními skupinami. Aby mohly společně se mnou zhmotňovat své fantazie a přetvářet je do obrazu.“ 

Zároveň jde i o místo pro všechny, kdo si chtějí od Orten pořídit nějakou existující fotografii a podívat se jí pod ruce. Jde také o prostor pro setkávání. Vlastní ateliér je pro umělkyni jak milníkem („byl to dárek k mým čtyřicetinám“), tak splněním dávného snu, který potřeboval čas. „Možná mi palivem bylo staré ztrouchnivělé dřevo z vět, jež jsem slýchala od starších mužů jako mladá začínající fotografka, že ,ženy mají být v ateliéru pouze před objektivem...' To dřevo se spálilo s poslední bíle natřenou cihlovou zdí a stalo se minulostí. Přítomností jsou již jen ženy, které se postaví před můj objektiv. Mně, ženě, fotografce. V dialogu, v bezpečí i nebezpečí, které si samy zvolí.“

O podobném místě prý snila mnoho let, a když si něco přeje, dokáže si to, jak se dnes říká, „vymanifestovat do hmoty“. Navíc Orten nikdy nechyběla odvaha a štěstí být ve správný čas na správném místě. „A tak jsem na jaře roku 2025 podepsala smlouvu a dostala klíče od staré dílny ve dvoře nedaleko parku Stromovka. Hlavním klíčem při hledání vysněného místa pro mě bylo světlo. Denní světlo. A to mají právě staré dílny ve vnitroblocích. Pro fotografickou práci s denním světlem splněný sen. Tolik překrásného rozptýleného denního světla. Následovaly pytle suti, kontejnery odpadu, prach, ale hlavně hluboká víra, že dělám správnou věc. Nemohla jsem jinak.“ Minulý týden se sen definitivně stal skutečností a ateliér se za přítomnosti přátel a podporovatelů otevřel.