Příběh Nikolaje Medveděva: Pianista přiveze do Prahy album Fusions

V červenci 2022 Nikolaj Medveděv odešel z Ruska. Bylo mu šestatřicet let a za sebou zanechal kariéru, kterou budoval celý dosavadní život: studium na prestižní Gněsinově akademii v Moskvě, mezinárodní soutěže, koncerty v zahraničí i pedagogické působení na své někdejší alma mater. Přestěhoval se do Berlína a začal znovu – prakticky od nuly.

Důvody měl politické i osobní. Medveděv je gay a v zemi, kde se prostor pro LGBTQ+ lidi stále zužoval, pro něj bylo čím dál obtížnější žít bez přetvářky a neskrývat důležitou část vlastní identity. Rozhodnutí odejít proto nebylo pouhou změnou adresy, ale také nelehkou volbou mezi jistotou známého života a možností žít otevřeně. Dnes se hudebník angažuje v oblasti lidských práv a v Berlíně se zapojil také do pomoci lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. 

Tomu, že se jeho životní cesta bude ubírat tímto směrem, zpočátku nic nenasvědčovalo. Medveděv se narodil v roce 1986 a hudbu studoval nejprve v Krasnodaru, později na Gněsinově akademii v Moskvě. Následovala řada soutěžních úspěchů: druhá cena na Horowitzově soutěži v Kyjevě, vítězství v soutěži Very Lotar-Ševčenko v Jekatěrinburgu nebo první cena na Všeruské hudební soutěži. V roce 2015 se stal semifinalistou Čajkovského soutěže, jednoho z nejsledovanějších klavírních klání na světě.

Odchodem z Ruska se stoupající profesní trajektorie zastavila, ale naštěstí ne trvale. Medveděv se usadil v Berlíně a postupně si vybudoval nové hudební zázemí. Koncertoval v Německu i dalších evropských zemích, vystoupil například v berlínském Konzerthausu nebo Brucknerhausu v Linci a pokračuje také v pedagogické práci prostřednictvím mezinárodních mistrovských kurzů.

Právě v této životní etapě vzniklo album Fusions. Název lze číst docela jednoduše: program spojuje hudební světy, které se nám kdysi připadaly vzdálené. George Gershwin přenesl energii jazzu a populární hudby na koncertní pódia, Nikolaj Kapustin spojoval klasickou kompoziční disciplínu s jazzovým jazykem a americký klavírista a skladatel Earl Wild proměnil Gershwinovy písně v mimořádně náročné virtuózní etudy.

Medveděva na jejich hudbě přitahuje právě pohyb mezi různými vesmíry. Fusions proto není crossover v běžném smyslu slova. Gershwinova Tři preludia, Kapustinovy Variace, Druhá klavírní sonáta a výběr z Koncertních etud i Wildových Sedm virtuózních etud patří k repertoáru, který vyžaduje klasickou klavírní techniku, ale zároveň cit pro rytmus a jazzovou svobodu. Stejný program zazněl letos v červnu při berlínském koncertu v Konzerthausu.

Spojení s klavíristovým vlastním příběhem se nabízí, aniž bychom hudbě vnucovali autobiografický výklad. I jeho život totiž v posledních letech osciluje mezi různými světy, a to nejen v zeměpisném smyslu na ose Moskva – Berlín: mezi ruskou klavírní školou a současnou evropskou scénou; mezi identitou, kterou bylo bezpečnější skrývat, a rozhodnutím o ní veřejně mluvit.

Praha do tohoto příběhu vstupuje poprvé. Medveděv si přál, aby se právě v české metropoli uskutečnilo další uvedení Fusions, a v půlce října tak poprvé vystoupí před domácím publikem. Koncert zároveň zahájí činnost nové platformy Maestro Sessions, zaměřené na pořádání koncertů a mistrovských kurzů. Letos v létě už pod její hlavičkou vedl hudebník v Praze třídenní klavírní masterclass.