Filmy

Tajemství Dianina šatníku ve filmu Spencer

Princeznu Dianu zná každý. Anebo si to aspoň myslí. Osobnost, která tragicky zahynula už před pětadvaceti lety a letos by oslavila šedesáté narozeniny, dodnes fascinuje širokou veřejnost i umělce. Nejčerstvěji svoji pozornost na členku britské královny zaostřil chilský režisér Pablo Larraín a vznikl snímek Spencer. Do klasických pohádek má ale daleko…
Film Spencer nabízí fiktivní vyprávění o Lady Di, kterou ztvárnila americká herečka Kristen Stewart. Příběh se odehrává během královniny vánoční dovolené na Sandringhamském panství v Norfolku. Klíčové tři dny — od Štědrého dne do neděle 26. prosince — rozostřují mnohé problémy v Dianině životě. Je neustále pod bedlivým dohledem Windsorů, lapena v pasti nešťastného manželství a do toho ještě svádí vlastní boj s vlastním tělem, které trpí poruchou příjmu potravy.

Princezna zahalená v eleganci a luxusu

Larraín ve snímku zkoumá temné stránky monarchie, aniž by příběh ochudil o fantazii a lesk, které tento systém udržují v chodu. Princezně Dianě se sice hroutí život, přesto nepřichází o svoji pověstnou eleganci. Tento kontrast je součástí toho, co dělá film silným. Aby se podařilo vytvořit skutečně silný arzenál královské garderoby, musely být kostýmní výtvarnice Jacqueline Durran a hlavní představitelka Kristen Stewart na stejné vlně. Naštěstí měly velkou  podporu — módní dům Chanel. „Spolupráce probíhala v každém kroku, do nejmenšího detailu,“ podělila se o své dojmy Kristen s Vogue prostřednictvím e-mailu. „Jeli jsme v tom společně: já, Pablo, Jacqueline a Chanel.“ Jak taková spolupráce vypadala v praxi? Společnost Chanel nejenže nabídla filmařům své archivy, ale také zapůjčila a přetvořila kousky, které Kristen Stewart během natáčení oblékala. „Co se týče stylu a glamouru, spolupráce dala filmu něco, co bychom jinak sami nikdy nedokázali,“ vysvěluje hlavní aktérka.

Dobové snímky coby předloha

Při tvorbě moodboardu, který vznikal ještě před natáčením, se hlavní kostymérka Jacqueline Durran zaměřila na princezniny fotografie, pořízené v letech 1988 až 1992. „Některé prvky se v jejím stylu opakovaly — výrazné barevné kombinace, zlaté knoflíky, kontrastní klopy, svetry s polo výstřihem a mírně zkrácené džíny s vysokým pasem a lodičkami.“ Našim hlavním cílem proto bylo sestavit šatník z jejích nejoblíbenějších věcí. „Musela jsem vytvořit kontrast mezi formálním a oblečením odpovídajícímu královskému protokolu i tím, jak se obléká, když může být sama sebou,“ vysvětluje Jacqueline a dodává: „Abych mohla skutečně převyprávět její příběh prostřednictvím kostýmů, musela jsem poznat skutečný rozdíl mezi těmito dvěma nesourodými světy.“ K tomu využila řadu historických skvostů. Když Dianu například pronásleduje houf paparazziů, Kristen má na sobě výrazný červený tvídový kabát z kolekce Patrimoine ready-to-wear z roku 1988. V dalších scénách ji zase zdobí černé sametové šaty z roku 1983 s vintage doplňky. Našel se ale i prostor pro novější modely. V jedné části herečka oblékla sukni z kolekce haute couture Virginie Viard pro jaro 2020. 

Chanel jako terapie

Chanel měl v Dianině šatníku vždy zvláštní místo. „Na některých fotografiích to ale vypadá, jako by ji oblékal někdo jiný,“ podotýká Jacqueline Durran. „I když je její oblečení krásné, působí v něm jako vězeňkyně. Při svém soukromém výzkumu jsem však vypozorovala, že kdykoliv měla Diana na sobě Chanel, působila sama sebou.“ Kristen Stewart pak tento postřeh využila ve svůj prospěch. „Když se podíváte na film, zjistíte, že modely Chanel přicházejí na scénu ve chvílích, kdy Diana potřebuje pomoc,“ vysvětluje. „Pokud byla scéna obtížná nebo se v ní hrdinka cítila ohrožená, vklouzla do kostýmku Chanel, aby získala neviditelnou podporu. I když se třeba necítila dobře, rázem působila vyrovnaně a doslova zářila,“ míní.

Drama jedné róby

Královský kodex oblékání, který zahrnuje pravidla týkající se všeho — od délky lemů až po barvy laků na nehty — bylo nutné respektovat. Přesto hlavní kostýmní výtvarnice udělala jedinou výjimku, a to v případě haute couture šatů z roku 1988. „Zpočátku to vypadalo, že kvůli protokolu budeme muset přidat rukávy a schovat paže,“ prozrazuje. „Při zkoušce v Londýně pak ale Kristen oblékla tuhle nádhernou róbu a byla v ní neodolatelná. Ani jsme neplánovali, že použijeme šaty pro tak velkou část filmu, ale působily příliš skvěle na to, abychom si je nechali ujít.“
Jenže ještě jeden háček to mělo. Ačkoliv byly šaty, zdobené plisovanými tylovými volány, vskutku opulentní, po více než třiceti letech v archivu byly příliš křehké na to, aby mohly posloužit jako filmový kostým. „Naštěstí Chanel vyslyšel naše prosby a vytvořil repliku,“ pochvalují si tvůrci. Práce na haute couture modelu trvala celkem 1034 hodin, přičemž 700 hodin zabraly pouze složité výšivky. Přímo v dílně Chanel na nich nepřetržitě pracovalo pět švadlen. Zvládly to za necelý měsíc. „Jsme jim nesmírně zavázáni,“ obdivuje je Jacqueline Durran. „Byly limitovány časem, a přesto dokázaly znovu vytvořit každý detail. Jediný rozdíl byl v tom, že nová verze seděla Kristen ještě lépe než ta první.“ Obrovské úsilí se vyplatilo: Šaty se nakonec blýskly v traileru i na doprovodném plakátu k filmu.