7 trendů z filmu Ďábel nosí Pradu, které chceme zpět

Když měl film Ďábel nosí Pradu v roce 2006 premiéru, módní svět jím zpočátku nebyl zcela okouzlen. V dnes již kultovním článku v The New York Times s jízlivým názvem The Duds of The Devil Wears Prada byla móda z filmu postavena před soud. Anne Slowey tehdy označila kostýmy Patricie Field za „karikaturu toho, jak si lidé mimo módní branži představují módní profesionály“. Hal Rubenstein dodal, že skutečné ženy v módě „pečlivě studují to, co nosí“, na rozdíl od „mnohosti pro mnohost“, kterou film prezentuje. Redakce Vogue tehdy mlčela, ale reportérka si všimla, že skuteční redaktoři působí mnohem méně teatrálně než jejich filmové protějšky.

A pak tu byla samotná Patricia Field, která na kritiku reagovala s nadhledem: „Pokud chtějí dokument, ať se dívají na History Channel.“ A měla pravdu. Film nikdy neměl být realistickou reportáží, byl to jen příběh. Lesklá, přehnaná verze života v magazínu, kde Miranda Priestly rozhazuje kožešiny jako královské dekrety a asistentky si bez mrknutí oka půjčují kompletní looky Chanel. Při opětovném sledování po téměř dvaceti letech už nejde o to, zda jsou vysoké kozačky Chanel vhodné do kanceláře. Mnohem zajímavější je, kolik looků si dnes chceme sami vyzkoušet.

Zde je výběr trendů, které si podle redakce Vogue zaslouží svůj comeback.

Je jedno, jestli vypadá jako z butiku Chanel nebo z pouličního stánku, právě v tom spočívá její kouzlo. Postava Andy kombinuje vrstvené náhrdelníky, včetně modelu inspirovaného Paříží s miniaturami Eiffelovy věže. Po letech „tichého luxusu“, kdy šperky téměř mizí, se znovu objevuje touha po doplňcích, které mají osobnost a trochu nadsázky.

Ikonický vstup Emily Charlton by nebyl stejný bez jejího krátkého bolerka značky Rick Owens, které působí jako módní brnění. Tento typ oděvu nedává prakticky smysl, a právě proto je tak přitažlivý. V době minimalistických kabátů tu chybí doplňky, které siluetu záměrně narušují.

V jedné scéně běží Andy New Yorkem v šatech od Calvin Klein a na předloktí má náramek posunutý téměř k lokti. Ano, manžety se také vracejí, ale ty spočívají elegantně na zápěstí. Tento typ náramku je hravý, trochu absurdní a překvapivě praktický.

Během slavného monologu o svetru v ceruleanové barvě má Miranda na sobě výrazné sako s medailonky od Bill Blass. Nejde jen o návrat jednoho kusu, jde o připomínku značky, která dokázala luxus odlehčit a dodat mu vtip. V dnešní vintage mánii její absence působí téměř nepatřičně.

Vedle ikonických kozaček Chanel zaujme i kabelka Fendi, pletená, měkká, na první pohled ne zcela líbivá. A právě v tom je její síla. V době, kdy všichni nosí stejné minimalistické tote bag, chybí doplněk, který dokáže outfit narušit a vyvolat reakci.

Bekovky z počátku tisíciletí byly často nošeny s nadsázkou. Andy jí však svůj tvídový model od Chanel kombinovala s elegancí a naprosto vážně. Výsledek působí překvapivě svěže. Možná je čas vrátit klobouky do každodenního stylingu.

Takzvaná „F-you fur“ není o praktičnosti, ale o gestu. Výrazný model od Izzy Camilleri, který Miranda nosí, je spíš takový její manifest než kabát. V dnešní době samozřejmě v podobě vintage nebo faux kožešiny, ale s nezaměnitelnou dávkou sebevědomí.