Dopřejte Mirandě nějaké to queer přátelství, prosím

První díl třetí řady seriálu A jak to bylo dál... Miranda je zrovna tam, kde to queer lidé moc dobře znají: v klubu. „Děkuju,“ říká Miranda Carrie a Charlotte, které najednou vypadají jako dva nejvíce straight lidé, co kdy spatřili světlo světa. „Další bar pro ženy, kde se se mnou nikdo nebaví, bych už asi sama nezvládla...“ „A zkusila jsi s někým mluvit ty?“ ptá se Charlotte koulejíc velkýma očima s naivitou někoho, kdo neví vůbec nic o uzavřenosti, která je pro taková místa typická. „Většinou jsem postávala, usmívala se a utratila 37 dolarů za mocktaily,“ odpoví Miranda.

Přestože jde o fiktivní postavu (ve skutečnosti je Cynthia Nixon už více než deset let šťastně vdaná, a kdyby se v takovém klubu objevila, tamní osazenstvo by bylo radostí bez sebe), rozesmutnilo mě to. To je hrozné, pomyslela jsem si, zatímco jsem vystresovaně sledovala, jak se Carrie a Charlotte pakují z baru poté, co na Mirandu někdo letmo zamával (neřekla jim právě, že nechce být sama?). Takhle dohazování nefunguje, to je prostě špatně, napadlo mě, než mi došlo, že to není tak snadné a že Miranda, která stojí teprve na začátku své lesbické zkušenosti, prostě především potřebuje nějaká queer přátelství.

Své straight přátele a přítelkyně mám upřímně moc ráda, ale mít kolem sebe queer komunitu je důležité, obzvlášť pokud chcete randit nebo jste v tomhle světě nová. Můžete například sdílet své randicí historky s mimořádným vhledem (heteráci by mohli například usoudit, že je divné být se svým nebo svou ex nejlepší přátelé, kdežto queer lidé vědí, že to může být složitější a nuancovanější). A taky s vám budou chtít jít do klubu. Budou se tam cítit dobře a na oplátku se tam pak budete cítit dobře i vy. A taky budou nejspíš vědět, o co tam jde. Kdyby šla Miranda do baru s lesbickou kamarádkou, ta by ji nikdy nenechala mít sex s řádovou sestrou (skvěle zahranou Rosie O’Donnell), z níž evidentně nebyla Miranda zas tak unesená.

Mám štěstí, že mám kamarádky lesby. Nemusím jim zbytečně vysvětlovat, proč jít podruhé na Zatracenou krvavou lásku, můžu s nimi probírat do nejmenšího detailu The Real L World, niche reality show z desátých let vyvinutou na základě úspěchu seriálu Láska je láska, a pravděpodobně budeme mít stejný názor na ságu kolem JoJo Siwy a Chrise Hughese. Být s lidmi, s nimiž sdílíte životní zkušenosti, s sebou nese pocity uvolnění a pohody, které často nenajdete ani se svými nejbližšími a nejstaršími přáteli. Co se týče randění, někdy pomáhá, když znáte někoho, kdo zná toho, s kým právě randíte. Alespoň kvůli informacím. Je to složité, ale pokud jste někdy viděli the chart z Láska je láska, pochopíte.

Jakožto starší, střízlivá a poměrně pozdě si svou orientaci přiznavší Miranda to nemá úplně nejsnazší, když jde o hledání queer přátel. Je to dost těžké i pro nás ostatní – nejde jen tak zastavovat lidi na ulici a ptát se jich, jak to mají a jestli by nezašli na kafe. Che Diaz (postava, která tuto sezonu dost chybí, minimálně s nimi byla sranda) ji evidentně do své party nevzali, ale právě tak mnoho lidí najde svoji komunitu – skrze blízké. A mnoho queer lidí, leseb nebo bi-osob v Mirandině věku je pravděpodobně sezdaných a doma, kde se starají o své psí potomstvo.

A tak vás, scénaristický kroužku, snažně prosím: Neprožila si Miranda už svoje s Che? Mohl by jí někdo, v tomhle křehkém období objevování vlastní sexuality, podat pomocnou ruku? Třeba právě scénáristi!? Mohla by si Miranda najít queer přátele? Protože já už se na tohle nedokážu dívat.