Jean Paul Gaultier a jeho filmové kostýmy, které si zamilujete znovu a znovu

Fantasmagorické krimi drama The cook, the Thief, His Wife & Her lover v režii Petera Greenawaye z roku 1989 má svou nezaměnitelnou atmosféru nejen díky Helen Mirren, která tu sehrála hlavní ženskou roli, ale také kvůli kostýmům z dílny Jeana Paula Gaultiera. Pro návrháře tento film znamenal hned několik výzev najednou. Jednak šlo o jeho první snímek, na němž se podílel v roli kostýmního výtvarníka, avšak výjimečné byly i samotné kostýmy. Ty si režisér přál barevně sladit s každou místností, kterou postavy procházely. Černá, bílá, červená, teatrální variance na oblečení značnou měrou přispívají k znepokojivé atmosféře filmu. 

První z trojice filmů v tandemu Pedro Almodóvar a Jean Paul Gaultier se datuje do roku 1993 a přesně vystihuje nezaměnitelnou estetiku a vnímání obou enfants terribles. Kika vypráví příběh o podivném vztahu mezi kosmetičkou a mužem, který je považován za mrtvého. Victoria Abril tu hraje až úchylnou televizní moderátorku a právě její oblečení si jednou provždy zapamatujete. Ať už to je motorkářský oblekl s televizní kamerou na hlavě, nebo dlouhé černé šaty s vystupujícími ňadry připomínajícími dva zakrvácené květy. Kika je povinná podívaná nejen pro fanoušky španělského režiséra, ale především pro všechny, kdo se zajímají o módu.

Ze španělských ateliérů se Gaultier o dva roky později zapisuje do dějin francouzské kinematografie dobrodružným fantasy s Ronem Perlmanem v hlavní roli. La Cité des enfants perdus sice nepatří mezi nejznámější filmy, ale rozhodně má dost silnou estetickou stránku, kvůli níž byste se na snímek z roku 1995 měli alespoň jednou podívat. Uvidíte směsici cirkusových kostýmů, obleků bláznivých vědců evokujících námořnický styl, pletené kombinézy, montérkové šaty a další. Tento film vynesl Gaultierovi nominaci na Césara (francouzská obdoba Oscarů) za nejlepší kostýmy roku.

Jednoznačně nejznámější a nejrozsáhlejší filmová spolupráce, jaké se kdy monsieur Gaultier účastnil. Le Cinquième élément (Pátý element) od francouzského režiséra Luka Bessona vznikl před 25 lety, a dodnes nic neztratil ze svého půvabu. Stovky kostýmů od Gaultiera jasně definovaly silnou estetiku snímku, a to sci-fi přitom nepatří mezi žánry, které by návrhář vyhledával. Minimalistický kostým z bílých pruhů látky Milly Jovovich, tygří overal Chrise Tuckera, fialové kostýmky letušek, teatrální róby operní divy a oblečky zdůrazňující tělo Bruce Willise jsou jen malým zlomkem toho, co Gaultier musel pro tento film navrhnout. Pátý element zahajoval v roce 1997 filmový festival v Cannes a pro návrháře znamenal další nominaci na Césara. 

Dalších sedm let trvalo, než se Gaultier opět upsal filmu. Znovu ho oslovil Pedro Almodóvar a výsledkem byly kostýmy pro drama La mala educación (Špatná výchova). Kvůli příběhu, který se odehrává v Madridu, se mexický herec Gael García Bernal učil španělský přízvuk, zatímco Gaultier hledal inspiraci v tanečních kostýmech burlesek. I tento film zahajoval festival v Cannes.

Do třetice Almodóvar přizval Gaultiera, aby vytvořil kostýmy pro psychologické drama La piel que habito (Kůže, kterou nosím). V hlavní roli je zde Antonio Banderas coby renomovaný plastický chirurg a jeho vynález odolné kůže, kterou se její tvůrce rozhodne otestovat za dost neetických podmínek. Elena Anaya, představitelka hlavní ženské role, v overalu připomínajícím kůži působí velmi křehce a smyslně zároveň. Pro návrháře to byla velká změna v estetice, nicméně právě tímto výrazným vybočením ze svého tradičního stylu, ukázal, že je skutečný mistr nad mistry a že dokáže stejně dobře navrhnout opulentní baroko, bláznivý futurismus, glam-punk i absolutní minimalismus.