DesignLaura a Albert Biagetti o práci i rodině: Každý objekt je výsledkem společné rovnováhy, stejně jako valčík
Danica Kovářová30. 5. 2025
Nestálí v designu, ale v rodinných vztazích naopak pevně svázáni. Seznamte se s Laurou a Albertem z milánského ateliéru Biagetti.
Nová lampa Valse z kolekce Louis Vuitton Signature působí téměř jako živý objekt. Co bylo impulsem k jejímu vzniku?
AB: Byla to myšlenka pohybu. Valčík – jak napovídá i název lampy – je tancem dvou osob v harmonickém pohybu, a právě to jsme chtěli zachytit. Kůže na stínítku a základně lampy se stáčí jako šaty ve víru tance. Objekt tak zhmotňuje eleganci v pohybu, ale i rovnováhu, která je pro tanec nezbytná.
LB: Zároveň jsme chtěli vytvořit iluzi – pohyb se zdá být přítomný i v nehybném objektu. Tahle fascinace iluzí nás provází dlouhodobě. V jiných projektech, například u stolu Anemona, šlo o iluzi vlnícího se moře. V případě světla Flower Tower to byla zase iluze plujícího sloupce světla. Pokaždé se snažíme, aby objekty samy vyprávěly příběh.
Je technický výzkum nedílnou součástí vašeho tvůrčího procesu?
AB: Ano, výzkum je základem všeho. Valse je velmi technicky náročný objekt – má skrytý přepínač a dva světelné zdroje, které vytvářejí efekt, jenž není na první pohled zřejmý. Je to souhra světla, prostoru a kůže, které se stávají jedním tělem.
LB: Ve spolupráci s Louis Vuitton si můžeme dovolit posouvat hranice řemesla – jejich know-how v práci s přírodní kůží je výjimečná věc. To, že můžeme s takovým partnerem spojit design s módou, technologii s poetikou, je pro nás zásadní.
AB: Valse navíc není jen objekt – je to i prostředí. Byla navržena tak, že si v ní člověk může představit prostor, jako by do něj mohl „vstoupit“. Vytváří scénu, nejen světlo. A právě v tom vnímáme budoucnost designu – objekty, které komunikují se svým okolím.
Hraje roli i rozměr objektu?
AB: Rozhodně. Valse má velikost, která umožňuje použít ji doma – v obývacím pokoji nebo pracovně. Je přítomná, ale není dominantní. Chcete se jí dotknout, ne se jí vyhnout. Ve stojací verzi by už tak dobře nefungovala.
Vaše tvorba je často hravá, ironická. Vnímáte ironii jako součást designu?
LB: Ironie je pro nás prostředkem, jak reflektovat svět kolem. V určitém smyslu je to i politické gesto – zpochybňujeme formy, zpochybňujeme očekávání. Někdy se stane, že klient nebo divák „nepochopí“, ale to je součást procesu. Ironie není výsměch, je to jiný úhel pohledu.
Kolekce LV Objets Nomades se rozrůstá, přibyly i zcela nové řady Home Collections. Máte při navrhování nových kusů na paměti kontinuitu?
AB: Ano. Kolekce Nomades má svůj charakter. Vnímáme objekty jako společenství – každý je jiný, ale propojený. Valse navazuje na náš vlastní jazyk tvarů, ale také na kolektivní jazyk kolekce. Naše objekty často stojí na hranici mezi objektem a prostředím – například Flower Tower není jen světlo, ale vertikální architektura prostoru.
Vaše dcera se již podílí na některých projektech. Jak vnímáte rodinnou spolupráci?
LB: Naše jedenáctiletá dcera s námi začala spolupracovat v roce 2022. Vnesla do projektu MCM hravost a vlastní perspektivu – začalo to obřími kočkami. Nyní spolupracuje na dalších projektech. Tvoříme společně jako rodina, protože rodina jsme a to je pro nás velmi důležité – jak pro osobní identitu, tak i pro tu tvůrčí. Práce a život se u nás neoddělují.
Jako pár spolupracujete dlouho. Máte jasně rozdělené role, nebo je váš proces spíše fluidní?
AB: Každý máme jiný přístup – já víc racionální, Laura víc intuitivní. Ale to je právě to, co funguje. Vedeme neustálý dialog. Nejde o to, kdo má poslední slovo. Někdy se hádáme i o to, jak zabalit tašku, ale právě v těch rozdílech je síla.
LB: Není to o posledním slově. Je to o tom, kde začíná to nové. O neustálé výměně. Každý objekt je výsledkem společné rovnováhy – stejně jako valčík.
Kde čerpáte inspiraci? Cestujete za ní, nebo je spíš každodenní součástí vašeho života?
LB: Cestujeme hodně – svět kolem nás je nekonečný zdroj inspirace. Ale stejně silná je i inspirace, kterou čerpáme ze sebe navzájem. Alberto je designér, já jsem umělkyně, každý den se od sebe něco učíme. Ten rozdílný základ je naší největší devizou – v životě i v práci.
AB: Cestování pro nás není jen fyzické. I práce ve dvou je forma pohybu – učení, výměna. Tohle „společné cestování“ formuje každý náš objekt.