Oprah Winfrey na štěstí nevěří, přesto jej kolem sebe rozdává

Září 2004, 19. sezona populární Oprah Winfrey Show. V hledišti sedí 276 diváků. Padesátiletá Oprah vyvolá na scénu jedenáct z nich a každému věnuje klíčky od automobilu Pontiac G6 v ceně 28 000 dolarů. Všem zbývajícím divákům pak rozdá po krabičce a oznámí: „V jedné z nich se skrývají klíčky ke dvanáctému autu.“ Překvapení diváci otevírají krabičky, ale klíčky jsou v každé z nich. Sál postupně vybuchuje radostí. „Každý má auto! Každý má auto!“ křičí Oprah a skáče nahoru a dolů ze scény. Diváci ječí, hulákají a navzájem se objímají. A všichni společně vyrážejí na parkoviště u studia, aby se podívali na svá nová vozidla. Když se novináři ptají, jak Oprah diváky vybrala, dozvědí se: „Pozvali jsme je na základě dopisů, v nichž se oni nebo jejich rodinní příslušníci svěřovali, že nutně potřebují auto.“ Oprah během vysílání překvapí i dvacetiletou dívku, která už léta žije v útulcích pro bezdomovce, a to čtyřletým vysokoškolským stipendiem a šaty za 10 000 dolarů. Rodině s osmi adoptovanými dětmi zase věnuje 130 000 dolarů na koupi domu.

„Nevěřím na štěstí. Myslím, že štěstí je příprava na setkání s příležitostí. Cítila jsem, že jsem se celý život k tomu všemu nějak připravovala, pak se to stalo,“ prohlásila Oprah Winfrey, televizní moderátorka, producentka, herečka a vydavatelka, která vlastní i televizní stanici. Přezdívá se jí „královna všech médií“, je nejbohatší Afroameričankou a jednou z nejbohatších žen světa. Vůbec první černoška v historii, která kdy vstoupila do klubu dolarových miliardářů. Několikrát získala cenu Emmy a dvakrát nominaci na Oscara. Má takový vliv, že když zrecenzuje knihu ve svém knižním klubu, stane se z ní světový bestseller. Barack Obama se o ní vyjádřil: „Je patrně nejvlivnější ženou ve Spojených státech.“ Magazín Forbes ji považuje dokonce za nejvlivnější světovou celebritu vůbec. Mnozí si dokonce přáli, aby kandidovala na prezidentku Spojených států. To sice neudělala, ale otevřeně podporovala Baracka Obamu, čímž mu přinesla přes milion hlasů. Podpořila také Hillary Clinton nebo Joe Bidena. V roce 2024 varovala před Trumpovým druhým mandátem a důrazně podpořila jeho oponentku, tehdejší viceprezidentku Kamalu Harris. Během své kampaně varovala: „Pokud Američané nepůjdou k volbám, je zcela možné, že už nikdy nebudou mít příležitost hlasovat.“ Narážela tím na Trumpovy autoritářské výroky a náznaky, že by v případě vítězství mohl usilovat o změnu volebního systému nebo ústavy. 

Narodila se 29. ledna 1954 svobodné matce, sedmnáctileté Vernitě Lee, v jižanském státě Mississippi. Matka a otec spolu nikdy nežili. Ve svém životopise moderátorka uvedla: „Byla jsem počata z jediného pohlavního styku.“ (Kitty Kelley: Oprah: A Biography; Crown, 2011). Matka ji sice pojmenovala podle biblické Orpy ze starozákonní Knihy Rút, ale jméno všichni komolili a Oprah už jí zůstala. Prvních šest let života strávila u babičky na skromné venkovské farmě. Peněz moc nebylo, a tak malá Oprah chodila v oblečení ušitém z pytlů od brambor. Děti se jí posmívaly, ale babička ji naučila ve třech letech číst, a holčička dokonce předčítala kázání z Bible v kostele. „Lidé říkali, že mám dar. Nevěděla jsem, co přesně to znamená, ale začala jsem tomu věřit. Kdykoli byla příležitost, recitovala jsem. Když děláte něco opravdu hodně a často, jste v tom lepší a lepší. Tak asi začala moje kariéra.“ (Kitty Kelley: Oprah: A Biography; Crown, 2011). 

V šesti letech se vrátila k matce, která pracovala jako služka, často dlouhé hodiny do noci. Pro malou Oprah to bylo těžké dětství, a když se narodila její nevlastní sestra Patricie, matka už situaci finančně nezvládala, proto poslala Oprah na nějakou dobu k jejímu biologickému otci Vernonovi Winfreymu do Tennessee. Po návratu však musela holčička čelit násilí. Matka zavírala oči nad bitím ze strany příbuzných a Oprah bylo jen devět, když ji jeden z nich znásilnil. Ve třinácti poprvé utekla z domova a za opakované útěky skončila ve vězení pro mladistvé. Byla nezvladatelná, promiskuitní, matce lhala, kradla peníze. Nakonec ji poslali k otci, kam dorazila těhotná. Porodila syna, ten ale krátce nato zemřel.

Přes všemožné výstřelky a těžkou pubertu se jí dařilo ve škole. Otec byl přísný, dceru však povzbuzoval a kladl důraz na její vzdělání. Každý týden musela přečíst alespoň jednu knihu a napsat o ní referát. Při škole si přivydělávala, pracovala v obchodu s potravinami. Když porota vybírala dva studenty, kteří by zastupovali Tennessee na Mezinárodní konferenci mladých v Bílém domě, byla Oprah jasnou volbou. Zaujala natolik, že ji pozvali na rozhovor do místního rozhlasu. O rok později reprezentovala rádio v soutěži krásy. Později vzpomínala: „Jako jediná černoška v soutěži jsem neměla šanci. Na otázku, kým chci být, jsem nemohla odpovědět, že sestřičkou nebo učitelkou, protože to už použily jiné dívky. Řekla jsem, že zpravodajkou, protože věřím v pravdu. A vyhrála jsem! Když jsem si pak šla do rozhlasu vyzvednout věci, zeptali se mě, jestli si nechci poslechnout svůj hlas na pásce. Ať přečtu pár vět. Tak jsem četla. Vždyť jsem četla od tří let. Nemohli uvěřit, jak dobře čtu, najednou tam stálo několik chlapů a poslouchalo.“ (Ene B. Victory: Oprah Winfrey: The Rise of a Globan Icon; Kindle Edition, 2025). Už v sedmnácti tak dostala práci v rádiu a vítězství v řečnické soutěži jí zajistilo stipendium na vysoké škole. Padly první nabídky z televize. Už v devatenácti se stala nejmladší a první afroamerickou moderátorkou zpráv.

Na univerzitě v Tennessee vystudovala obory jazyk a komunikace a dramatické umění. Pro zprávy však byla až příliš emotivní. „Ke spolumoderování talk show jsem se dostala, když jsem selhala ve zprávách. Čekala jsem, že mě vyhodí, ale místo toho mi řekli: ,Dostaneš pět minut v půl šesté ráno.‘ Neměli, kam jinam by mě strčili. Ale když jsem udělala svůj první rozhovor, věděla jsem, že to je přesně pro mě. Bylo to tak přirozené jako dýchat.“ V lednu 1984 začala třicetiletá Oprah moderovat chicagskou talkshow AM Chicago, již během jednoho roku proměnila v nejsledovanější pořad ve městě. Časem se začal vysílat po celých USA coby The Oprah Winfrey Show. 

Stala se první ženou, která rozjela v televizi vlastní talk show, a podařilo se jí oslovit do té doby přehlížený segment – ženy v domácnosti. Rozebírala vztahy, výchovu a uplatnění žen ve společnosti. Magazín Time napsal: „Jen málo lidí by si vsadilo, že Oprah Winfrey se stane nejsledovanějším pořadem. V oblasti, kde dominují bílí muži, je černá žena neuvěřitelným úkazem.“ Mezitím si Oprah ještě stihla zahrát ve filmu Purpurová barva a za výkon ve vedlejší roli získala nominaci na Oscara. V roce 1991 rozjela masivní lobbing za založení databáze lidí usvědčených ze zneužívání a týrání dětí. Její úsilí vyvrcholilo podpisem zákona prezidentem Billem Clintonem, který vznik registru pedofilů umožnil. Nazván byl příznačně jako „zákon Oprah“. Založila Oprah’s Angel Network, charitu, která působí po celém světě. Angažuje se i v Africe, kde bojuje s chudobou a AIDS. „Vyrůstala jsem jako chudé černošské děvče. Chci chudým vrátit to, čeho se mi dostalo.“

Oprah se zapsala naprosto zásadním způsobem do televizní historie. Je totiž přirozená, bezprostřední, zvědavá, inovativní, vtipná a empatická. Diváci ji milují. V její společnosti se všichni cítí bezpečně. Moderátorčin způsob odkrývání nečekaných osobních tajností v přímém přenosu slavil úspěch, zároveň podle Yaleovy univerzity Oprah zlomila tabu okolo lidí s menšinovou sexuální orientací. Hosty dokázala přimět k emocím i k tomu, aby se ze svých problémů vypovídali. Sama Oprah šla příkladem, když zmínila své úzkosti a neúspěchy. Nevynechala ani černé můry z dětství, kdy byla příbuznými znásilňována a bita. Úspěch měly i její osobní rady ohledně hubnutí. Jednou prozradila: „Lidi se mi dokážou otevřít, protože cítí, že jsem jako oni. Neberou mě jako celebritu a ani já se neberu jako hvězda. Jsme si rovni. Většina show končí stejně: ,Oprah, nezajdeme na oběd? Nechceš k nám přijít na návštěvu?‘“ 

Zpěvák Michael Jackson v její talk show přiznal, že trpí chorobným blednutím kůže, zpěvačka Whitney Houston mluvila o své drogové závislosti a o rok později jí britská vévodkyně Sarah Ferguson odtajnila, že prodá část majetku svému bývalému manželovi, princi Andrewovi, aby získala peníze. Herečka Ellen DeGeneres se u ní veřejně přiznala k homosexualitě. Mezi hosty měla Oprah i dívku, kterou adoptoval pedofil, nebo sedmiletého kluka, který se pokusil zabít matku. V jejím pořadu usedli do křesla pro hosty i prezidenti USA Bill Clinton a Barack Obama. Britský zpěvák James Blunt se stal hvězdou až po návštěvě její show. Pořad Oprah Winfrey Show běžel od roku 1986 do 2011. Když po pětadvaceti letech skončil, měla hvězdná televizní moderátorka na kontě 2,4 miliardy dolarů – vyprávění hostů u televize totiž každý týden hltalo dvacet až padesát milionů diváků. Když vystupoval Michael Jackson, číslo se dokonce vyšplhalo na 62 milionů. Její pořad nadchl diváky v USA i v dalších 149 zemích. V roce 2011 spustila Oprah televizní stanici OWN (The Oprah Winfrey Network). Do svého nového pořadu pozvala Lance Armstronga, cyklistu a sedminásobného vítěze Tour de France, ten se jí pak otevřeně přiznal k dopingu. Když měl 7. března 2021 premiéru speciál, v němž exkluzivně vyzpovídala Meghan Markle a britského prince Harryho, dosáhla sledovanost 17 milionů lidí. 

„Život někdy pálí ostrými a zraňuje nás, ale když jsme silní a dokážeme se tomu vzepřít, stáváme se postupem času naopak silnějšími, než jsme byli,“ prohlašuje žena, která svými penězi podporuje vzdělávání žen. „Když je žena vzdělaná, nenechá se od manžela bít ani urážet. Když je žena vzdělaná, může se o sebe postarat sama. Ve vzdělání je klíč k celému životu.“ (Ene B. Victory: Oprah Winfrey: The Rise of a Globan Icon; Kindle Edition, 2025). Za nezměrnou štědrost a charitativní činnost si Oprah vysloužila titul největší afroamerické filantropky. „To nejlepší na mé práci je, že jsem v pozici, kdy můžu lidem změnit život. Beru za to plnou zodpovědnost, a proto se modlím, aby si mé poselství všichni správně vyložili. Nezáleží, jestli show pojednává o sourozenecké rivalitě, nebo o týrání žen, můj záměr je vždy stejný. Aby lidi viděli, že nesou odpovědnost za svůj život. Jen oni ho můžou změnit a vyhrát.“ (Ene B. Victory: Oprah Winfrey: The Rise of a Globan Icon; Kindle Edition, 2025).

Oprah ví, jak motivovat lidi: „Čím více budete chválit a oslavovat svůj život, tím více bude váš život hoden oslavy.“ Nebo: „Jestliže se díváte na to, co v životě máte, budete mít vždy více. Jestli se díváte na to, co v životě nemáte, nikdy nebudete mít dost.“ Jako herečka se Oprah objevila v několika filmech, například ve snímcích Milovaná nebo Dannyho parťáci 3, nezapomněli na ni ani v seriálech Městečko South Park či Simpsonovi. Jejím partnerem je od roku 1986 marketingový odborník Stedman Graham. Po smrti prvního dítěte už nikdy nebyla těhotná, za dcery však považuje frekventantky své africké akademie Africa’s Oprah Winfrey Leadership Academy for Girls. „Mám 152 dcer. Řekla jsem jejich babičkám, matkám a dalším členům jejich rodin: ,Vaše dcery jsou teď moje dcery. Slibuji vám, že se o ně budu starat jako o vlastní. Slibuji to.‘“ 

Vedle této akademie nechala postavit i městečko, kde dívky žijí. Oprah sama plánuje, že až přestane pracovat a půjde do penze, bude tam žít. V roce 2013 dostala od Baracka Obamy Presidential Medal of Freedom. Duke University a Harvard jí zase udělily čestné doktoráty. Oprah je skvělá obchodnice, která ze svého jména dokáže vytěžit maximum. Vydává časopis O Quarterly, je zakladatelkou a šéfredaktorkou digitální platformy Oprah Daily a spoluautorkou několika knih. Její web Oprah.com navštíví měsíčně šest milionů lidí. Týdně dostává dvacet tisíc e-mailů a na síti X (dříve Twitter) ji sleduje 42 milionů lidí. Americká kabelová televize VH1 ji vyhlásila „největší ikonou popkultury“. Hned za ní se umístil komiksový Superman a na třetím místě Elvis Presley.